ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2024:27.C.164.2024.1 Datum: 2024-11-14 Předmět: o zaplacení 45 625 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb.", "§ 13 z. č. 82/1998 Sb."] ["zadostiučinění / satisfakce""nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu""náhrada nemajetkové újmy"]
O co šlo: o zaplacení 45 625 Kč s příslušenstvím (["§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31a z. č. 82/1998 Sb.", "§ 13 z. č. 82/1998 Sb."])
1. Žalobce se svojí žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 1. 9. 2024 coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u , Anonymizováno, (dále též „, Anonymizováno, “) pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále též „původní řízení“). Žalobce popsal průběh řízení a uzavřel, že bylo nepřiměřeně dlouhé, pročež mu náleží náhrada nemajetkové újmy. Žalobce k průtahům nepřispěl. Věc nebyla složitá a mohla být vyřešena v kratším čase. Dne 26. 2. 2024 uplatnil žalobce nárok u žalované na odškodnění ve výši 100 000 Kč. Žalovaná vypořádala žádost stanoviskem ze dne 29. 8. 2024, kde konstatovala nepřiměřenou délku původního řízení a poskytla žalobci částku 54 375 Kč. Žalobce nesouhlasil jednak s částkou 15 000 Kč za rok a se snížením základní částky zadostiučinění s ohledem na složitost řízení, neboť délku řízení na několika instancích zavinil soud.2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobce neuznává a navrhla žalobu zamítnout. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 26. 2. 2024 uplatnil nárok na odškodnění s tím, že k projednání nároku došlo dne 29. 8. 2024, kdy žalovaná přiznala za původní řízení žalobci náhradu nemajetkové újmy v částce 54 375 Kč. Po rekapitulaci původního řízení žalovaná uzavřela, že došlo k nepřiměřené délce původního řízení. Řízení se však vyznačovalo vyšším stupně právní a skutkové složitosti, bylo třeba vyslechnout svědky, opakované znalecké zkoumání a provádění listin. Ve věci bylo rozhodováno na všech třech stupních soudní soustavy opakovaně. Základní částku tedy modifikovala tak, že ji snížila o 15 % z důvodu složitosti řízení a o 10 % z důvodu četnosti rozhodování soudů.3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.4. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce doručil žádost o odškodnění žalované dne 26. 2. 2024, přičemž tato žádost byla vypořádána stanoviskem ze dne 29. 8. 2024, přičemž tímto stanoviskem žalovaná přiznala žalobci částku 54 375 Kč.5. Ze spisu vedeného u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobou doručenou soudu dne 21. 12. 2017 se žalobce , jméno FO, domáhal po žalovaném , Anonymizováno, zaplacení částky 228 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo. Dne 9. 1. 2018 se soud dotazoval žalobce na správnost jeho jména v žalobě. Žalobce reagoval dne 19. 1. 2018. Dne 8. 2. 2018 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za žalobu, což učinil 15. 2. 2018. Dne 16. 2. 2018 soud rozhodl platebním rozkazem, proti kterému podal žalovaný odpor dne 26. 2. 2018. Žaloba spolu s tímto platebním rozkazem byla doručena žalobci dne 20. 2. 2018. Dne 13. 7. 2018 soud vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku ze vzájemného návrhu, což žalovaný učinil dne 15. 8. 2018. Dne 4. 9. 2018 soud vyzval žalobce k vyjádření k vzájemnému návrhu žalovaného ze dne 6. 4. 2018. Současně dne 4. 9. 2018 vyzval žalovaného k předložení plné moci pro právního zástupce. Žalovaný tak učinil 18. 9. 2018. Žalobce se vyjádřil k vzájemnému návrhu dne 26. 9. 2018. K pokynu z 15. 1. 2019 nařízeno jednání na 25. 2. 2019. Žalovaný požádal dne 28. 1. 2019 o odročení jednání z důvodu kolize. Soud mu sdělil dne 30. 1. 2019, že žádosti nelze vyhovět. Při jednání dne 25. 2. 2019 bylo prováděno dokazování listinami, byl vyslechnut žalobce a v závěru jednání odročeno na 11. 4. 2019 za účelem poskytnutí lhůty procesním stranám v trvání tří týdnů k doplnění skutkových tvrzení a návrhů na doplnění dokazování. Žalovaný tak učinil dne 15. 3. 2019. Žalobce se vyjádřil 16. 3. 2019. Soud vyzval právního zástupce žalovaného dne 27. 3. 2019, aby sdělil osobní údaje navrhovaných svědků. Na to reagoval dne 28. 3. 2019. Při jednání dne 11. 4. 2019 proběhly výslechy svědků, bylo jim přiznáno svědečné v závěru jednání odročeno na 6. 6. 2019. Dne 16. 4. 2019 soud vyzval právního zástupce žalovaného ke sdělení osobních údajů navrženého svědka a současně soud vyžádal potřebné informace u třetí osoby. Právní zástupce žalovaného údaje sdělil dne 25. 4. 2019. Žalobce zakládal do spisu průběžně další listiny, stejně tak žalovaný. Při jednání dne 6. 6. 2019 pokračováno v dokazování listinnými důkazy, výslechem dalšího svědka a v závěru jednání odročeno na 20. 6. 2019 za účelem rozhodnutí o svědečném a poskytnutí lhůty k předložení závěrečných návrhů. Žalobce nadále soudu zakládal další listinné důkazy. Dne 18. 6. 2019 rozhodnuto o svědečném. Při jednání dne 20. 6. 2019 odročeno na 27. 6. 2019 za účelem vyhlášení rozhodnutí. Rozsudkem ze dne 27. 6. 2019 byla žaloba zamítnuta, žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 252 062,70 Kč s příslušenstvím a rovněž mu byla uložena povinnost zaplatit náklady řízení žalovanému a státu. Rozsudek vypraven dne 29. 7. 2019. Žalobce se proti rozsudku odvolal dne 13. 8. 2019, žalovaný dne 13. 8. 2019. Dne 4. 9. 2019 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Žalobce doplnil odvolání dne 10. 9. 2019. Dne 23. 9. 2019 soud vyzval žalobce, aby se vyjádřil k odvolání žalovaného a rovněž vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k odvolání žalobce. Žalobce se vyjádřil dne 7. 10. 2019, žalovaný 9. 10. 2019. Spis předložen , adresa, dne 21. 10. 2019. Jednání u odvolacího soudu nařízeno na 28. 1. 2020. Žalobce doplnil odvolání 17. 1. 2020. Dle úředního záznamu ze dne 24. 1. 2020 se právní zástupkyně žalobce omluvila z jednání z důvodu pracovní neschopnosti a požádala o odročení. K pokynu 24. 1. 2020 jednání zrušeno a odročeno na 18. 2. 2020. Žalovaný se vyjádřil k odvolání žalobce dne 27. 1. 2020. Při jednání před odvolacím soudem dne 18. 2. 2020 bylo jednání odročeno na 25. 2. 2020. K pokynu z 24. 2. 2020 bylo jednání za účelem vyhlášení rozhodnutí zrušeno, důvodem je doplnění dokazování znaleckým posudkem. Odvolací soud usnesení ze dne 26. 2. 2020 ustanovil znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru energetika, odvětví fotovoltaika a obnovitelné zdroje, energetické auditorství k určení, zda fotovoltaická elektrárna zbudovaná žalovanou na domě žalobce je plně funkční a odpovídá parametrům dohodnutým smlouvou o dílo. Na usnesení je doložka právní moci 5. 3. 2020. Znalecký posudek měl vyhotovit do 90 dnů od doručení usnesení. Dne 14. 7. 2020 se soud dotazoval znalce na to, zda má posudek již vyhotoven. S ohledem na to, že již uplynula lhůta dne 20. 8. 2020, soud telefonicky kontaktoval znalce, který řekl, že posudek zpracovává a dodá jej nejpozději do jednoho měsíce. Zpoždění odůvodnil omezením způsobeným koronavirovou krizí. Dne 23. 9. 2020 soud opětovně vyzval znalce k předložení znaleckého posudku do tří týdnů od doručení výzvy s upozorněním na možnost uložení pokuty. Znalecký posudek doručen 2. 10. 2020. K pokynu z 30. 10. 2020 nařízeno na 15. 12. 2020 jednání a znalecký posudek rozeslán. Žalovaný se vyjádřil ke znaleckému posudku dne 15. 12. 2020. Soud vyzval žalobce a žalovaného k zaplacení soudního poplatku za zaslání CD s průběhem jednání ze dne 15. 12. 2020. Při jednání dne 15. 12. 2020 byl vyslechnut znalec, který vyúčtoval znalečné. Dne 22. 12. 2020 byl vyhlášen rozsudek před odvolacím soudem tak, že ve výroku I. byl rozsudek okresního soudu ve výroku I. změněn tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 228 000 Kč s příslušenstvím. Ve výroku II. bylo rozhodnuto, že se rozsudek okresního soudu mění tak, že se vzájemný návrh žalované zamítá. Rovněž bylo rozhodnuto o nákladech řízení a mezi účastníky a státu. Dne 22. 12. 2020 byl rozhodnuto o znalečném. Spis doručen soudu I. stupně dne 18. 1. 2021. V právní moci 31. 1. 2021. Žalovaný podal dovolání proti rozsudku dne 29. 3. 2021. Soud jej dne 8. 4. 2021 vyzval k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který uhradil 30. 4. 2021. Dne 21. 6. 2021 soud zamítl návrh žalovaného na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Dne 28. 7. 2021 soud vyzval žalobce k vyjádření k dovolání. Spis předložen Nejvyššímu soudu dne 14. 9. 2021, který rozsudkem ze dne 26. 5. 2022 zrušil rozsudek odvolacího soudu. V právní moci 1. 7. 2022. Dle odůvodnění Nejvyšší soud vytkl soudu, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení odvolacím soudem. Odvolací soud pominul, že žalovaná nevznesla pouhou námitku vzájemného plnění, ale podala vzájemnou žalobu a v řízení o ní zaujala postavení žalobkyně. Bylo tedy vyloučeno zamítnout návrh vzájemný s odůvodněním, že se jedná o pohledávku nejistou, jejíž započtení není možné. Sporným nárokem na peněžitou náhradu byl odvolací soud povinen se zabývat, což platí i pro posouzení včasnosti odstoupení od smlouvy. Žalovaný požádal o vrácení uhrazených nákladů státu, čemuž soud vyhověl usnesením ze dne 20. 9. 2022. Pokynu z 3. 11. 2022 nařídil odvolací soud jednání na 22. 11. 2022. Právní zástupkyně žalobce požádala o odročení jednání ze zdravotních důvodů, které doložila. K pokynu ze 16. 11. 2022 odvolací soud jednání odročil na 20. 12. 2022. Při tomto jednání odvolací soud vyhlásil rozsudek, kterým změnil rozsudek okresního soudu tak, že žalovaná je povinná