CS · EN DE FR brzy

27 C 230/2013-332 — Obvodní soud pro Prahu 2

ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2024:27.C.230.2013.1
Datum: 2024-06-13
Předmět: o 234 000 Kč s přísl.
Ustanovení: ["§ 12 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 67 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 30 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 8 z. č
["zastavení exekuce / výkonu rozhodnutí""ušlý zisk""nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu""náhrada nemajetkové újmy""zkušební doba""postoupení věci""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o 234 000 Kč s přísl. (["§ 12 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 67 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 S)
1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, domáhal na žalované náhrady škody ve výši , částka, způsobené žalobci usnesením Okresního soudu , adresa, – západ ze dne , datum, , č.j. 33 Nt 1211/2012-14, kterým byl žalobce vzat do vazby. Proti rozhodnutí o vzetí žalobce do vazby podal žalobce stížnost, která byla zamítnuta usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. 14 To 263/2012-33. Dne , datum, byl žalobce z vazby propuštěn na základě usnesení Okresního státního zastupitelství , adresa, – západ ze dne , datum, , sp. zn. ZT 78/2012. Nálezem sp. zn. IV. US 2053/12 ze dne , datum, rozhodl Ústavní soud o zrušení usnesení Okresního soudu , adresa, – západ ze dne , datum, , č.j. 33 Nt 1211/2012-14, a zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. 14 To 263/2012-33, a to z důvodu, že v případě žalobce došlo při rozhodnutí o vzetí žalobce do vazby k porušení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Vzhledem k tomu, že žalobce strávil ve vazbě nezákonně 234 dní, požadoval po žalované náhradu ušlého zisku ve výši , částka, za každý započatý den (celkem částku , částka, ), a to s odkazem na ust. § 30 zákona č. 82/1998 Sb., a zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši , částka, za každý započatý den strávený ve vazbě (celkem částku , částka, ). Žalobce podal žádost o odškodnění u žalované dne , datum, , přičemž žalovaná žádosti podáním ze dne , datum, nevyhověla.2. Žalovaná původně navrhla zamítnutí žaloby, s tím, že trestní řízení, v rámci kterého byl žalobce vzat do vazby, nebylo dosud ukončeno a nešlo vyloučit, že žalobce bude odsouzen a vykonaná vazba mu bude započtena do délky výkonu trestu. Žalovaná současně učinila nesporným, že žalobce byl vzat do vazby, přičemž rozhodnutí o vzetí žalobce do vazby bylo následně zrušeno Ústavním soudem. Při jednání soudu žalovaná vznesla námitku promlčení.3. O nárocích žalobce Obvodní soud pro , adresa, rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. 27 C 230/2013-51, kterým žalobu zamítl pro předčasnost, neboť trestní řízení proti žalobci nebylo skončeno. Odvolací soud rozhodnutí potvrdil. K dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem ze dne , datum, , č. j. 30 Cdo 1588/2016-92, rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a stanovil, že je významný výsledek trestního řízení z pohledu charakteru vzniku újmy. O nároku na náhradu ušlého bylo pravomocně rozhodnuto částečným rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. 27 C 230/2013-117, tedy žaloba byla zamítnuta v částce , částka, s příslušenstvím. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Řízení bylo od , datum, do , datum, přerušeno za účelem vyčkání skončení trestního řízení., právnická osoba, pokračovaném řízení žalovaná setrvala na námitce promlčení nároku a rovněž měla za naplněnou výluku z odpovědnosti státu za škodu, neboť si měl žalobce zavinit vazbu sám.5. Již ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že se žalobce obrátil na žalovanou s žádostí o poskytnutí náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím, přičemž žalovaná nároky žalobce odmítla. Žalobce tedy splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na odškodnění náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím, předvídanou ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále i jen „OdpŠk“).6. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti, které byly pro rozhodnutí ve věci rozhodující.7. Z usnesení Okresního soudu , adresa, – západ ze dne , datum, , č.j. 33 Nt 1211/2012-14 bylo zjištěno, že žalobce byl vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), písm. c) tr. řádu. Dle odůvodnění byla trestná činnost žalobce odůvodněna zejm. výsledky prováděného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, sledováním objektu vrakoviště, spisovým materiálem a výslechy svědků. Žalobce nevypovídal. Soudce shledal důvody vazby útěkové a předstižné. Žalobce neměl v té době žádné stálé zaměstnání, neměl prokazatelně žádné stále bydliště a nebyl vázán na stále místo pobytu. Sám uvedl, že byl nucen vycestovat z území republiky vzhledem k předchozímu vyhoštění z území ČR v roce 2011, kdy toto rozhodnutí úmyslně nerespektoval, aby se mohl stýkat se svou družkou a se stým šestiměsíčním synem. Zároveň měl žalobce páchat trestnou činnost ve velkém rozsahu za účelem získání finančních prostředků. Měl takto jednat ze vztahu k motorovým vozidlům odcizeným na území ČR i Německa ve značném rozsahu, vyvstala obava, aby se žalobce trestné činnosti nedopouštěl znovu. Peněžní prostředky na složení finanční záruky by měl žalobce získat v budoucnu od svých rodičů ve lhůtě soudu neznámé, z čehož plynul závěr, že i přes rozsáhlou majetkovou trestnou činnost se žalobci nepodařilo získat ani dostatečný příjem. Sám žalobce uváděl, že je zcela bez prostředků. Vazba se počítala ode dne , datum, v 7.15 hod. Ze stížnosti žalobce proti usnesení o vzetí do vazby ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce podal proti rozhodnutí o vzetí do vazby opravný prostředek. Uváděl, že se vrátil do ČR i přes trest vyhoštění z důvodu blízkého vztahu ke svému synovi. I z tohoto důvodu mělo být zřejmé, že se žalobce nesnaží uprchnout. Zdržuje se v bytě své družky, hledá si práci. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. 14 To 263/2012-33 bylo prokázáno, že stížnost žalobce proti rozhodnutí o vzetí do vazby byla zamítnuta. Dle odůvodnění se žalobce nejméně od prosince 2010 měl podílet na soustavném déletrvajícím odcizování a předávání motorových vozidel odcizených na území ČR i v cizině a následným ukrýváním na vrakovišti a rozebráním na náhradní díly a jejich prodejem do ciziny. Rovněž se žalobce zdržoval na území ČR, ačkoliv v té době vykonával osmiletý trest vyhoštění uložený mu rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , sp. zn. 50 T 15/2007, za tr. čin krádeže dle § 247 odst. 1, 3 písm. a), odst. 4 tr. zákona. Žalobci nyní hrozil trest odnětí svobody až na 8 let. Krajský soud uzavřel, že žalobce nemá v Česku žádné pevné ukotvení kromě jím proklamovaného údajného vztahu s cizí státní příslušnicí a jejímu dítěti. Žalobce se měl zapojit do široce pojaté a dobře organizované trestné činnosti páchané v cizině a s vazbami na zahraničí. Opakovaně svým zdejším pobytem měl porušovat zákon. Dle soudu tak byla dána důvodná obava, že žalobce uprchne nebo se bude skrývat a bude pro OČTŘ nedosažitelný. Rovněž stížnostní soud shledal důvody vazby předstižné. Žalobce měl páchat trestnou činnost ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Krajského soudu v Brně rovněž za krádeže automobilu, přičemž žalobce svého tehdejšího spolupachatele do této činnosti zaučoval. Žalobce trestu vyhoštění nedbá. Ústavní stížnost ze dne , datum, dokládá, že žalobce podal k Ústavnímu soudu ústavní stížnost proti rozhodnutí o vzetí do vazby, a to z toho důvodu, že o vzetí žalobce do vazby rozhodoval nezákonný soudce. Podání ze dne , datum, prokazuje, že žalobce žádal Okresní soud , adresa, – západ o propuštění z vazby. Usnesením Okresního soudu , adresa, – západ ze dne , datum, , č.j. 33 Nt 411/2012-10, je prokázáno, že žádost žalobce ze dne , datum, o propuštění z vazby byla zamítnuta. Soud uzavřel, že vazby důvody nepominuly. Z podání ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce podal dne , datum, proti usnesení Okresního soudu , adresa, – západ ze dne , datum, , č.j. 33 Nt 411/2012-10, stížnost, v níž mj. uváděl, že údajná zločinecká skupina byla rozvrácena. V rámci vyšetřování byly předměty sloužící k páchání trestné činnosti zabaveny a nelze tudíž důvodně očekávat pokračování v trestné činnosti. Nemá stále zaměstnání, ale bydlí u své družky a od svých rodičů z , Anonymizováno, získává prostředky k obživě. Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. 14 To 374/2012-29, prokazuje, že stížnost žalobce ze dne , datum, byla zamítnuta. Krajský soud konstatoval, že žalobce měl v době zadržení nejen vykonávat osmiletý trest vyhoštění, ale rovněž měl žalobce páchat údajnou trestnou činnost ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu pěti a půl letého trestu odnětí svobody uloženého mu stejným rozsudkem Krajského soudu v Brně. Žalobce má s krádežemi automobilů zkušenosti, je speciálním recidivitou a není proto rozhodující, že současná zločinecká skupina byla rozprášena, neboť předchozí trestnou činnost páchal se zcela jiným spolupachatelem a za jiných okolností. Ač byl žalobce mladý a zdravý, stále zaměstnání neměl a nemá. Osobu žalobce označil za nedůvěryhodnou i s ohledem na nerespektování uloženého trestu. Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství , adresa, – západ ze dne , datum, , sp.zn. ZT 78/2012 je prokázáno, že žalobce byl propuštěn dne , datum, z vazby na svobodu z důvodu dovršení nejvyšší přípustné doby vazby. Předběžně vyčíslená škoda dle státního zástupce činila , částka, . Nálezem Ústavního
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.