ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2024:27.C.53.2024.1 Datum: 2024-07-11 Předmět: o zaplacení 13 600 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 8 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb."] ["odpovědnost státu za škodu""majetková újma"]
O co šlo: o zaplacení 13 600 Kč s příslušenstvím (["§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 8 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 13 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 14 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/1998 Sb."])
1. Žalobce se svou žalobou domáhal zaplacení náhrady škody ve výši 13 600 Kč s příslušenstvím v důsledku nezákonného rozhodnutí v podobě usnesení , adresa, ze dne 22. 8. 2023, č. j. , Anonymizováno, , kterým bylo zastaveno řízení. S ohledem na to, že uvedené rozhodnutí bylo změněno usnesením , Anonymizováno, ze dne 8. 9. 2023, č. j. , Anonymizováno, tak, že se řízení nezastavuje, měl žalobce za to, že mu vznikla škoda spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení v odvolacím řízení, pročež žalobce požaduje její náhradu. Svůj nárok žalobce uplatnil u žalované dne 10. 1. 2024. Dne 25. 1. 2024 pak bylo žalobci doručeno stanovisko, ve kterém žalovaná požadovanou náhradu škody nepřiznala.2. Žalovaná ve svém podání ze dne 23. 4. 2024 navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Uvedla, že v předmětném řízení nedošlo ke zrušení pravomocného rozhodnutí, pročež nelze shledat odpovědnostní titul, a to ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Dále podotýká, že daný případ nelze posuzovat ani podle ustanovení uvedeného zákona o nesprávném úředním postupu, neboť se věc týká postupu, který se odráží ve vydání rozhodnutí. Svůj nárok žalobce uplatnil u žalované dne 10. 1. 2024. Dne 25. 1. 2024 pak bylo žalobci doručeno stanovisko, ve kterém žalovaná požadovanou náhradu škody nepřiznala.3. Soud ve věci zjistil následující skutečnosti.4. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované dne 10. 1. 2024. Žalovaná vydala dne 18. 1. 2024 stanovisko, které bylo doručeno žalobci dne 25. 1. 2024, a ve kterém jeho žádost shledala nedůvodnou.5. Ze spisu , adresa, vedeného pod sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil, že dne 7. 8. 2023 žalobce podal žalobu proti , právnická osoba, , a to dle části V. občanského soudního řádu. Domáhal se zrušení rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 16. 12. 2022 a požadoval uložit odpůrci povinnost věcně správně a řádně vyřídit žalobcovu reklamaci ze dne 30. 5. 2022 k jeho zásilce. Soud řízení zastavil dne 22. 8. 2023 z důvodu § 83 odst. 1 o. s. ř. Na usnesení je vyznačena právní moc ke dni 20. 11. 2023 ve spojení s usnesením , Anonymizováno, . Žalobce se proti usnesení odvolal dne 8. 9. 2023. Spis byl dne 19. 9. 2023 předložen , Anonymizováno, . Odvolací soud usnesením ze dne 9. 11. 2023 rozhodnutí soudu I. stupně změnil tak, že se řízení nezastavuje. Na usnesení je doložka právní moci 20. 11. 2023. Dne 5. 12. 2023 soud vyzval žalovanou k vyjádření. Žalovaná se vyjádřila dne 14. 12. 2023. Dne 2. 1. 2024 soud vyzval , Anonymizováno, ke sdělení, zda hodlá v řízení uplatňovat práva dle § 250c o. s. ř. Dne 19. 1. 2024 žalobce podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Dne 13. 12. 2023 a 19. 1. 2024 žalobce žádal o vyznačení doložky právní moci na č. l. 26 a zastavení č. l. 8. K pokynu z 2. 2. 2024 nařízeno na 11. 3. 2024 ústní jednání. Dne 8. 2. 2024 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za žalobu, uhradil dne 20. 2. 2024. Při jednání soud zamítl návrh na změnu žaloby, resp. jej nepřipustil, provedl dokazování listinami a jednání odročil na 18. 3. 2024 za účelem vyhlášení rozsudku. Rozsudkem žalobu zamítl. Písemné vyhotovení rozesláno 16. 4. 2024. Žalobci doručeno dne 25. 4. 2024. Řízení nebylo ke dni vyhlášení rozhodnutí pravomocně skončeno.6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.7. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).8. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.9. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. (2) Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. (3) Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.10. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.11. Podle ust. § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Dle odst. 3 téhož ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.12. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 5 písm. b) OdpŠk, § 13 odst. 1 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhal zaplacení náhrady škody za postup, jenž měl mít za následek nesprávné rozhodnutí. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem podle OdpŠk je založena na současném splnění tří podmínek: 1) existenci nesprávného úředního postupu, 2) vzniku škody a 3) příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Existence těchto podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána.13. Soud se zaměřil na splnění první podmínky (existenci nezákonného rozhodnutí, respektive nesprávného úředního postupu) a shledal, že v žalobcem označeném rozhodnutí nelze spatřovat nezákonné rozhodnutí. V tomto ohledu je nutné přisvědčit žalované v tom, že pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím je nutné, aby takové nezákonné pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Usnesení soudu I. stupně však nebylo ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk zrušeno (nejednalo se dosud o pravomocné rozhodnutí), a tak z něj nelze nárokovat odpovědnost státu za škodu. Nadto je třeba zdůraznit, že dotčené řízení nebylo ke dni vyhlášení tohoto rozsudku pravomocně skončeno. Jinými slovy, žalobce má možnost domáhat se náhrady jím vynaložených nákladů řízení v rámci dotčeného řízení u , adresa, respektive o těchto nákladech řízení bude v dotčeném řízení teprve pravomocně rozhodnuto.14. Ani z pohledu nesprávného úředního postupu by žaloba nebyla důvodnou. Nesprávný úřední postup je soudní praxí definován jako porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, přičemž zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud k případným nesprávnostem či vadám v postupu dojde a tyto se projeví v obsahu rozhodnutí, mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí. K tomu se vyjádřil již i Nejvyšší soud ČR v jeho opakovaně citovaném usnesení, že rozhodovací činnost samu o sobě nelze posuzovat jako nesprávný úřední postup (usnesení ze dne 25.8.2009 sp. zn. 25 Cdo 1018/2007, publikované v Souboru rozhodnutí NS pod č. C 7530). Názor sdílí i Ústavní soud (např. nález Ústavního soudu ze dne 8.10.2018, sp. zn. II. ÚS 3625/17). V daném případě rozhodovací činnost soudů nepředstavuje nesprávný úřední postup, neboť se postup soudu odrazil v rozhodnutí (usnesení o zastavení řízení). Soud se nedopustil ani zjevné svévole.15. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že není dána odpovědnost státu za škodu, neboť není dán odpovědnostní titul státu. Soud proto ža