28 C 247/2023-72 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované jednak zaplacení částky 210 670 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení a jednak zaplacení částky 2 000 000 Kč z důvodu odškodnění psychické újmy za nepřiměřenou délku řízení, to vše v souvislosti s řízením vedeným u Okresního soudu , adresa, – město sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobce uvedl, že dne 29. 7. 2015 bylo zahájeno řízení o úpravu výchovy a výživy jeho nezletilé dcery , jméno FO, , které v době zahájení řízení bylo 10 let. Rozsudkem Okresního soudu , adresa, - město ze dne 5. 6. 2017, č. j. , Anonymizováno, byla nezletilá pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů svěřena do výchovy matky, žalobci jakožto otci bylo stanoveno výživné a dále soud upravil styk otce s nezletilou s navykacím režimem s postupným rozšiřováním nejprve v rozmezí půl hodiny až na několik hodin v jednom dni za 14 dnů za přítomnosti matky, posléze bez její účasti a nakonec na dva dny s přespáním nezletilé u otce jednou za 14 dnů a o vánočních svátcích. K odvolání obou rodičů Krajský soud v , Anonymizováno, rozsudkem ze dne 30.5. 2018, čj. , Anonymizováno, rozsudek soudu prvého stupně ve výroku I., II., IV. a V. potvrdil, změnil výrok o dlužném výživném a ve výrocích VI., VII., VIII. a IX. rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť odvolací soud dospěl k závěru, že styk upravený soudem prvního stupně neodpovídá zjištěnému stavu vzájemných vztahů otce s nezletilou. Konstatoval, že styk otce nezletilou by měl být upraven, neboť z ničeho nevyplývá, že odmítání otce má příčinu (původ) v jeho osobě a konání. Rozsudkem Okresního soudu , adresa, – město ze dne 8. 9. 2021 čj. , Anonymizováno, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne 11. 10. 2022 čj. , Anonymizováno, bylo rozhodnuto tak, že styk nezletilé s otcem, se neupravuje. Rozhodování soudu tak provázely neodůvodněné průtahy, kdy soudní jednání započalo již ve věku 10 let jeho dcery (rok 2015) a skončilo až v roce 2021, takže měla matka příležitost působit po celých šest let nerušeně na nezletilou a vypěstovat u ní extrémně rozvinutý syndrom zavrženého rodiče vůči otci. U matky v rámci řízení znalec shledal nejen cílené pěstování syndromu zavrženého rodiče u dcery vůči otci (manipulace matky), ale dokonce Munhausenův syndrom v zastoupení, což znamená, že matka dělá z dcery nemocného člověka, ačkoliv tomu tak nejspíše není. Výsledkem celého řízení je, že žalobce svoji dceru již více jak osm let neviděl, tato je ve svých 18 letech v invalidním důchodu třetího stupně pro své psychické potíže zřejmě zapříčiněné matkou. Spor o dceru přitom zasáhl i žalobce, který se se vznikem manželské krize ambulantně léčí na psychiatrii pro těžké deprese spojené s faktickou ztrátou jeho jediné dcery a v souvislosti s celým soudním procesem. Žalobce v rámci řízení podával dvě stížnosti na průtahy v řízení, které byly uznány jako opodstatněné. Podle názoru žalobce tak předmětné podkladové řízení trvalo nepřiměřeně dlouho a žalobce požaduje za dobu jeho trvání celkem , hodnota, měsíců částku 2 394 Kč za měsíc, tedy částku 210 672 Kč. Tato částka je stanovena tak, že žalobce vyšel z částky 1 667 Kč za měsíc trvání řízení v souvislosti se sjednocujícím stanoviskem Nejvyššího soudu ČR za dne 13. 4. 2011 sp. zn. Cpjn 206/2010, přičemž tuto částku navýšil o částku představující inflaci. Žalobce také doplnil, že řízení nezáviselo na složitém dokazování, žalobce se žádným způsobem na délce řízení nepodílel a význam předmětu řízení pro žalobce byl zcela zásadní. Žalobce rovněž nárokuje částku 2 000 000 Kč za psychickou újmu, neboť je zřejmé, že matka v dceři vypěstovala syndrom zavrženého rodiče vůči otci a zřejmě i Munhausenův syndrom zastoupení. I když již od roku 2015 byly soudu známy manipulativní sklony matky, přičemž snad ještě někdy v roce 2017 bylo možné, aby žalobce s dcerou obnovil za pomoci odborníků kontakt a znovu si vybudoval vztah, soud svým přístupem - liknavostí a průtahy v řízení odpovídajícím způsobem nezasáhl, a to přesto, že tuto možnost měl. Soud měl rodiče vést k nalezení smírného řešení, za tímto účelem nařídit různá opatření, a to včetně rodinné terapie či setkání s odborníky. Soud však na takovou povinnost zcela rezignoval a pouze přihlížel tomu, jak matka ničí život nejen otci dítěte, ale především samotné dceři. Žalobce je přesvědčen, že v době, kdy mohl svůj vztah s dcerou ještě napravit, mu to soudy znemožnily a nyní když jeho dcera již nabyla zletilosti, svůj vliv uplatnit už vůbec nemůže. S ohledem na uvedené skutečnosti, tedy, že dceru fakticky ztratil, žádá předmětné odškodnění.2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že u ní žalobce dne 19. 4. 2023 uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy v celkové výši 2 210 672 Kč v souvislosti s řízením vedeném u Okresního soudu , adresa, – město pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalovaná po projednání této žádosti dospěla k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť délka podkladového řízení byla nepřiměřená a žalobci poskytla zadostiučinění ve výši 91 250 Kč. Žalovaná uzavřela, že podkladové řízení trvalo sedm let a čtyři měsíce a probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, ve vztahu k žalobci pak délka řízení činila sedm let a jeden měsíc, a to od doby 2. 10. 2015, kdy mu byly doručeny písemnosti, ze kterých se o řízení dozvěděl. Soud prvého stupně vydal v řízení celkem čtyři rozsudky, Krajský soud v , Anonymizováno, rozhodl ve věci dvakrát. V řízení nebyly shledány jednotlivé průtahy, soudy prováděly procesní úkony v přiměřených lhůtách, v některých obdobích však nelze řízení hodnotit jako příliš koncentrované, a to zejména po vrácení věci k okresnímu soudu v souvislosti s doplněním znaleckého posudku. Žalovaná při stanovení výše zadostiučinění vyšla z částky 15 000 Kč za rok, za první dva roky trvání řízení v poloviční výši, tedy v částce 91 250 Kč. Tato základní částka byla žalovanou snížena s ohledem na složitost věci o 20 %, neboť v řízení byl vypracován znalecký posudek, kdy soud se následně pokusil o jeho doplnění. Také v průběhu řízení byl projednáván návrh otce na nahrazení souhlasu matky s provedením vyšetření nezletilé v nemocnici v , Anonymizováno, Po procesní stránce bylo na dvou stupních soudní soustavy opakovaně rozhodováno o návrzích na předběžná opatření a o dalších procesních úkonech. Dále Krajský soud v , Anonymizováno, rozhodl o námitce podjatosti soudkyně soudu prvého stupně. Výraznou komplikaci v průběhu řízení představoval jednak zdravotní a psychický stav nezletilé a jednak velice vyhrocené a negativní vztahy mezi rodiči nezletilé. Žalovaná pak přistoupila k navýšení základní částky o 20 % z důvodu vyššího významu řízení pro žalobce. K nároku na odškodnění tvrzené psychické újmy žalovaná uvedla, že tento neshledala jako důvodný, neboť další újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení je potřeba prokázat a tato se nepresumuje. Tvrzení žalobce ohledně vzniku další újmy však spočívají zejména v nesouhlasu s postupem soudu v rámci opatrovnického řízení. Žalovaná však nemůže přezkoumávat postup soudu co do průběhu a rozsahu dokazování, tím méně co do obsahu v řízení vydaných rozhodnutí. Žalovaná také neshledala příčinnou souvislost mezi postojem nezletilé k žalobci a nepřiměřenou délkou soudního řízení, neboť z obsahu spisu plyne, že nezletilá měla negativní postoj k žalobci již v počáteční fázi řízení. V rámci posuzovaného případu byly vztahy mezi rodiči nezletilé velice vyhrocené, nebyli schopni se shodnout v podstatě na ničem. Soud se pokusil vztahy mezi nimi napravit za pomoci rodinné terapie, nicméně toto k žádnému zlepšení nevedlo.3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce předběžně svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 2 200 672 Kč z titulu jednak nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu , adresa, – město pod sp, zn. , Anonymizováno, a jednak z titulu další nemajetkové újmy v souvislosti s délkou řízení uplatnil u žalované dne 19.4.2023, přičemž žalovaná po projednání této žádosti vyhověla částečně nároku žalobce na nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení, a to částkou ve výši 91 250 Kč, kterou žalobce obdržel dne 14.2.2024.4. Při ústním jednání konaném dne 18.3.2024 vzal žalobce svou žalobu co do částky 91 250 Kč zpět, neboť tuto mu žalovaná uhradila dne 14. 2. 2024. Soud proto postupoval podle § 96 odstavec 2 o. s.ř. a řízení stran této částky výrokem I. rozsudku zastavil.5. Při jednání konaném dne 18. 3. 2024 bylo žalobci dáno poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby stran nároku na nemajetkovou újmu (psychickou újmu) ve výši 2 000 000 Kč doplnil svá tvrzení tak, že pokud tuto nemajetkovou újmu požaduje z důvodu nesprávného úředního postupu soudu v podobě „tzv. liknavého postupu“ je třeba konkrétně specifikovat ten, který nesprávný úřední postup, který se měl podílet na nepříznivém výsledku řízení pro žalobce. Pokud tuto nemajetkovou újmu žalobce požaduje jako další nemajetkovou újmu z titulu nepřiměř