28 C 40/2024-43 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně podala dne 11. 2. 2024 ke zdejšímu soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V něm se domáhala toho, aby jí žalovaný zaplatil 103 049,47 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % od 13. 10. 2023 do zaplacení. Uvedla, že žalovaný jako nájemce užíval na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, byt , Anonymizováno, , Anonymizováno, , hodnota, , adresa, , , Anonymizováno, . Jelikož však žalovaný od srpna roku 2020 přestal platit nájemné a služby spojené s užíváním bytu, vypověděla mu žalobkyně nájem bytu ke dni 27. 5. 2021. Žalovaný ani přes výzvu byt nevyklidil a nepředal žalobkyni a nadále ho užíval. Žalobkyně se vyklizení domohla až v exekučním řízení dne 13. 10. 2022. Žalobkyně se proto domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši smluvně ujednaného nájemného za období červen 2022 (část ve výši 1 456,47 Kč), červenec až září (3 x 7 943 Kč) a říjen 2022 (poměrná část do vyklizení dne 13. 10. 2022 ve výši 3 331 Kč) a bezdůvodného obohacení ve výši 74 433 Kč představující náhradu nákladů na služby poskytnuté v souvislosti s užíváním bytu za období od 1. 1. 2022 do 13. 10. 2022. Dlužné nájemné a náhrada ve výši ujednaného nájemného za období srpen 2022 až květen 2022 byly žalobkyni již pravomocně přiznány rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , čj. , Anonymizováno, . Na náklady za poskytnuté služby za rok 2021 a část náhrady ve výši ujednaného nájemného za červen 2022 započetla žalobkyně žalovanému složenou kauci. Žalobkyně neúspěšně upomínala žalovaného o úhradu žalované částky písemnými výzvami, naposled předžalobní výzvou ze dne 5. 10. 2023, která byla téhož dne doručena do dispoziční sféry žalobce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žalobkyně výslovně, žalovaný konkludentně tak, že se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřil), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud ve věci zjistil z listinných důkazů následující skutečnosti: žalobkyně vykonává svěřenou správu bytového domu č. p. 2330 ve vlastnictví , adresa, nacházejícího se na pozemku pac. č. , hodnota, na adrese , adresa, (viz , Anonymizováno, . Žalobkyně uzavřela dne 11. 8. 2014 s žalovaným nájemní smlouvu k bytu č. , hodnota, ve , Anonymizováno, domu čp. , Anonymizováno, na adrese , adresa, na dobu určitou do 14. 8. 2016 (viz Nájemní smlouva ze dne , datum, ), následně byl nájem prodloužen do 14. 8. 2018 (viz Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o nájmu bytu ze dne , datum, ), dále do , datum, (viz Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o nájmu bytu ze dne , datum, ) a naposledy do , datum, (viz Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o nájmu bytu ze dne , datum, ). Podle dodatku č. , hodnota, si mezi sebou žalobkyně a žalovaný sjednali měsíční nájemné bytu ve výši 7 943 Kč počínaje dnem 15. 8. 2020. Žalovaný se v nájemní smlouvě také zavázal platit žalobkyni měsíčně zálohy na služby spojené s užíváním bytu; podle ročního vyúčtování pak měli žalobkyně či žalovaný povinnost zaplatit druhému případný nedoplatek či přeplatek. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , čj. , Anonymizováno, , soud zjistil, že žalovaný nehradil řádně a včas nájemné, proto mu žalobkyně nájemní smlouvu vypověděla bez výpovědní doby; výpověď byla žalovanému doručena dne , datum, , přičemž tento ke dni vydání rozsudku nadále neoprávněně předmětný byt užíval. Soud mu proto uvedeným rozsudkem uložil povinnost byt vyklidit a odevzdat žalobkyni. Žalovaný byt dobrovolně nevyklidil, byt byl vyklizen až na základě úkonu soudního exekutora dne 12. 10. 2022 a žalobkyni předán následující den (viz Protokol o úkonu soudního exekutora ze dne , datum, ). Z dokumentu Vyúčtování služeb v období od 1. 1. 2022 do 13. 10. 2022 soud zjistil, že nedoplatek žalovaného na službách k uvedenému bytu za toto období činí 74 433 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 5. 10. 2023 s dodejkami (do datové schránky a poštou) bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné žalované částky.5. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Podle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 1 970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o nájmu bytu podle § 2201 o. z., v níž se žalovaný zavázal platit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 7 943 Kč a měsíční zálohu na služby spojené s užíváním bytu. Přestože žalobkyně žalovanému platně vypověděla nájem bytu dne 27. 5. 2021, žalovaný byt nadále užíval včetně služeb s tím spojených, a to až do 12. 10. 2022, resp. do 13. 10. 2022, kdy byl byt předán žalobkyni na základě úkonu exekutora. Žalobkyně má za toto období právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. ve výši obvyklého nájemného v daném místě a čase, což v posuzovaném případě představuje výši ujednaného nájemného částkou 7 943 Kč měsíčně. Žalobkyni proto náleží bezdůvodné obohacení ve výši 28 616,47 Kč za období červen 2022 až 13. říjen 2022, kdy žalovaný byt užíval bez právního důvodu. Z provedeného dokazování také vyplynulo, že žalobkyně v období od 1. 1. 2022 do 13. 10. 2022 zajišťovala žalovanému služby spojené s užíváním bytu, které vyúčtovala částkou 74 433 Kč. Ani na tyto služby spojené s užíváním bytu žalovaný ničeho neuhradil a i tato částka představuje bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.9. Úrok z prodlení z dlužné částky žalobkyni náleží v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, podle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky představující , částka, za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění před podáním žaloby a návrh ve věci samé)