37 C 140/2024-53 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svými žalobami domáhal zaplacení částky shora popsané částky s příslušenstvím coby zadostiučinění za nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenými délkami řízení , Anonymizováno, , za které se žalobce domáhá náhrady ve výši , částka, s tím, že mu bylo žalovanou vyplaceno zadostiučinění ve výši , částka, ; , Anonymizováno, , za které se domáhá náhrady ve výši , částka, s tím, že žalovanou bylo vyplaceno zadostiučinění ve výši , částka, ; , Anonymizováno, , za které se domáhá náhrady , částka, s tím, že žalovanou bylo vyplaceno zadostiučinění ve výši , částka, a , Anonymizováno, za které se domáhá náhrady ve výši , částka, s tím, že žalovaná uhradila , částka, .2. Řízení o shora popsaných žalobách byla spojena na základě usnesení zdejšího soudu dne , datum, , č. j. 37 C 140/2024-21, a dále byly řízení o žalobách vedeny pod sp. zn. 37 C 140/2024.3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaná uvedla, že žalobce neosvědčil svůj zájem v žádostech o informace. Význam řízení byl tedy pro žadatele marginální. Žalovaná tak přistoupila ke snížení částky zadostiučinění o 50 %. Žalobce je osobou, která podává desítky žádostí ročně. Žalobce na základě 25 podaných žádostí obdržel od žalované celkem , částka, .4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.5. Z doručenky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce uplatnil svůj nárok ohledně sp. zn. , Anonymizováno, u žalované dne , datum, .6. Z doručenky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce uplatnil nárok u žalované ohledně sp. zn. , Anonymizováno, dne , datum, .7. Z doručenky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce uplatnil nárok u žalované ohledně sp. zn. , Anonymizováno, dne , datum, .8. Z doručenky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce uplatnil nárok u žalované ohledně sp. zn. , Anonymizováno, dne , datum9. Ze stanoviska žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná přiznala žalobci za řízení sp. zn. , Anonymizováno, odškodnění ve výši , částka, , za řízení sp. zn. , Anonymizováno, žalovaná přiznala odškodnění ve výši , částka, , za řízení sp. zn. , Anonymizováno, přiznala žalovaná odškodnění ve výši , částka, a za řízení sp. zn. , Anonymizováno, přiznala žalovaná odškodnění ve výši , částka, . Mj. rozhodl tímto stanoviskem o dalších 21 žádostech o odškodnění žalobce.10. Ze spisu vedeného u žalované pod sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil, že , adresa, .11. Ze spisu vedeného u žalované pod sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil, že , právnická osoba, .12. Ze spisu vedeného u žalované pod sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, soud zjistil, že , adresa, .13. Ze spisu vedeného u žalované pod sp. zn. , Anonymizováno, soud zjisti, že , adresa, .14. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.15. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.16. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.17. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne , datum, , je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.18. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.19. Délka posuzovaného řízení sp. zn. , Anonymizováno, činí 2 roky a 6 měsíců, sp. zn. , Anonymizováno, 2 roky, Anonymizováno, a 1 měsíc, sp. zn. , Anonymizováno, činí 1 rok a 11 měsíců a sp. zn. , Anonymizováno, činí 1 rok a 10 měsíců. Již zde soud konstatuje, že ze Stanoviska Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále také jen „Stanovisko“) plyne obecný závěr, že „je nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy , částka, až , částka, za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak , částka, až , částka, ).“ Tento obecný závěr však nelze v plném rozsahu promítnout do řízení, které probíhalo toliko před správním orgánem a nedošlo do fáze řízení před soudem. Nadto podle zákona č. 106/1999 Sb. jsou stanoveny poměrně krátké lhůty pro rozhodnutí o poskytnutí informace. Aplikovat paušálně závěr o normativu dvou let pro každé řízení by tak bylo zjevnou mechanickou aplikací závěru, který by svém důsledku nevedl ke spravedlivému uspořádání poměrů mezi účastníky. Je třeba zohlednit i skutečnost, že Stanovisko bylo vydáno ještě před tím, než byly učiněny zásadní závěry z hlediska možnosti požadovat odškodnění za řízení vedené pouze před správními orgány, a to Nejvyšším soudem (srov. NS ČR, velký senát, sp.zn. 31 Cdo 2402/2020 a Ústavním soudem (srov. nález sp.zn. II. ÚS 570/20). Řízení podle zákona č. 106/1999 Sb. je řízením, jehož předmětem je základní právo nebo svoboda. Současně nelze délku takového řízení v trvání v rozmezí od 1 roku 10 měsíců do 2 let a 6 měsíců považovat za přiměřenou. Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobných věcech zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které mu náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk). V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě mu vznikla nemajetková újma. Soud však shledal, že není na místě žalobci poskytnout peněžitou formou zadostiučinění, neboť konstatování je v tomto případě plně dostačující formou zadostiučinění. Nic na tom nemění skutečnost, že žalovaná v rámci předběžného projednání dospěla k závěru o nepřiměřené délce řízení a poskytnutí zadostiučinění v penězích. Jde o otázku právního posouzení, přičemž závěry žalované není soud vázán.20. Řízení nebyla skutkově ani procesně složité, odehrávalo se však u dvou orgánů veřejné moci. Všechna posuzovaná řízení byla vedena ohledně obdobného předmětu – žádost o informace spočívající v poskytnutí dvou dokumentů. Žalobce délku řízení nikterak nezavinil. Postup orgánů veřejné moci byl průtažný. Nejdelší posuzované řízení dosáhlo délky trvání 2 roky a 6 měsíců.21. Soud však dále zdůrazňuje, že v řízení o poskytnutí informace se význam jeho předmětu pro poškozeného odvíjí od toho, jak významná je požadovaná informace v době podání žádosti o její poskytnutí (popřípadě v průběhu řízení o její poskytnutí) pro žadatele. Žadatel není povinen vysvětlovat v žádosti o poskytnutí informace skutečnosti, na kterých staví svůj zájem na jejich poskytnutí. To však nemůže vést k úvaze o tom, ž