37 C 241/2023-70 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala náhrady nemajetkové újmy ve shora uvedené výši. Svůj nárok opíral o tvrzený nesprávný úřední postup Obvodního soudu pro , adresa, (dále též „OS“) v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 28 C 145/2012 (dále též „původní řízení“). K tomu zdůrazňovala, že původní řízení nebylo doposud skončeno. Ke dni podání žaloby tak mělo trvat 11 let a 3 měsíce. Žalobkyně měla dne , datum, podat žádost u žalované o odškodnění ve výši , částka, . Žalovaná pak měla sama žalobkyni dobrovolně odškodnit částkou ve výši , částka, . Žalobkyně s touto výší nesouhlasila a uváděla k tomu, že posuzované řízení nebylo složité ani po skutkové ani po procesní stránce. Určité prodloužení sice mohlo být způsobenou potřebovat vypracování znaleckého posudku, ale průtahy řízení v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku zavinil soud I. stupně. Pokud pak jde o procesní složitost, dle žalované bylo pouze vinou soudu I. stupně, že řízen trvá 11 let. K tomu odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 1303/21. Podle žalobkyně nadto nebylo namístě krátit přiznané zadostiučinění z důvodu sdílené újmy. Žalobkyně rovněž sporovala, že by bylo lze uvažovat o tom, že původní řízení trvalo ve vztahu k její osobě pouze 7 let a 6 měsíců. Upozornila na to, že jejím právním předchůdcem byl její syn. Žalobkyně tvrdila, že se původního řízení účastnila v podstatě od samotného jeho počátku, když musela dohledávat podklady pro svého syna, vystupovala v tomto řízení jako svědkyně. K významu původního řízení žalobkyně dotvrdila, že původní řízení je přímým důsledkem uplatněných restitučních nároků. Význam původního řízení je tak pro žalobkyni značný. Konečně v neposlední řadě žalobkyně poukázala na měnící se hospodářské poměry a uvedla, že by z tohoto důvodu mělo dojít k navýšení základní částky za každý rok, resp. měsíc řízení.2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že délku původního řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a v původním řízení tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Proto také žalobkyni plnila částku , částka, . S ohledem na to, že žalovaná považovala tuto částku za dostatečnou, navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.4. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobkyně uplatnila svůj nárok projednávaný v tomto řízení u žalované dne , datum, . Žalovaná pak tento nárok vypořádala svým stanoviskem ze dne , datum, , když konstatovala existenci nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. 28 C 145/2012 a žalobkyni přiznala nárok na přiměřené zadostiučiní za způsobenou nemajetkovou újmu tímto nesprávným úředním postupem ve výši , částka, . Tato částka byla žalobkyni vyplacena dne , datum, .5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).6. Ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. 28 C 145/2012 soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). , Jméno žalobkyně7. Dále ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. 28 C 145/2012 soud zjistil, že ve věci se jednání konalo , datum, a žalobkyně se jej neúčastnila. Dále se jednání konalo , datum, a žalobkyně se jej rovněž neúčastnila. Dále se jednání konalo dne , datum, žalobkyně se jej opět neúčastnil. Dále se jednání konalo dne , datum, a žalobkyně se jej neúčastnila. Dále se jednání konalo , datum, a žalobkyně se jej neúčastnila. Dále žalobkyně svým podáním doručeným soudu , datum, sdělila, že došlo k postoupení spoluvlastnického podílu , jméno FO, na žalobkyni s tím, že ve spise je doložen výpis katastru nemovitostí, ze kterého je zřejmá, že žalobkyni nabyla svůj spoluvlastnický podíl na základě darovací smlouvy ze dne , datum, s tím, že zápis byl proveden , datum, . Dále se jednání konala v následujících dnech, přičemž žalobkyně se jich vždy účastnila. Konkrétně se jednalo o tyto dny: , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, . Přítomna naopak nebyla na jednání dne , datum, , , datum, . Dále soud z dotčeného spisu zjistil, že žalobkyně nebyla vyslechnuta na žádném z jednání až do , datum, , přičemž těchto jednání se nijak neúčastnila a rovněž ze spisu se nepodává, že by jakkoliv do tohoto řízení před tímto datem zasahovala nebo se jej účastnila.8. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že se žalobkyně již od roku 1990 angažovala v uplatňování restitučních nároků. Dále žalobkyně uvedla, že to byla ona, kdo v roce 2012 podala žalobu. Rovněž vypověděla, že její syn se jmenuje , jméno FO, . K dotazu soudu pak nebyla schopná odpovědět, kdo je účastníkem řízení vedeného u OS pod sp. zn. , Anonymizováno, K doplňujícímu dotazu soudu uvedla, že ona sama není účastníkem dotčeného řízení. Dále žalobkyně vypověděla, že její syn , jméno FO, vystupuje v původním řízení jako žalobce. Žalobkyně rovněž vypověděla, že postoupila nároky projednávané v původním řízení na svého syna. Její syn jí pak rovněž postupoval nároky projednávané v původním řízení. Žalobkyně dále vypověděla, že od roku 1990 do roku 2004 se soudila o vlastnické právo k dotčeným nemovitostem, o jejichž užívání v rámci sporu o vydání bezdůvodného obohacení jde ve věci vedené u OS pod sp. zn. 28 C 145/2012. Žalobkyně dále k dotazu soudu uvedla, že s žalovanými v původním řízení jedná již od roku 1990 a není schopná se s nimi dohodnout. Dále žalobkyně vypověděla, že z pozemků vrácených v rámci restituce nemá žádný užitek. Rovněž vypověděla, že v rámci původního řízení bylo vydáno nejméně deset rozsudků. K dotazu soudu pak uvedla, že v původním řízení mohlo být konáno přibližně 70 až 100 jednání. V neposlední řadě žalobkyně rovněž vypověděla, že žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, je její bratr.9. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.10. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.11. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.13. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.15. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.16. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se svojí žalobou domáhala částky , částka, s přísl. za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp zn. 28 C 145/2012. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpok