37 C 241/2023-77 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Ve shora označené věci Obvodní soud pro , adresa, rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. 37 C 241/2023-70.2. Podle § 156 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) platí, že jakmile soud vyhlásí rozsudek, je jím vázán.3. Podle § 164 o.s.ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu, chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům, jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nabude právní moci.4. Ve shora označené věci platí, že při vyhlašování rozsudku dne , datum, soud nesprávně vyhlásil datum, od kdy žalobkyni náleží úroky z prodlení. Pochybení, kterého se soud dopustil, je přitom zjevnou nesprávností ve smyslu § 164 o. s. ř. Platí totiž, že za zjevnou nesprávnost může být považována pouze chyba, ke které došlo zjevným a okamžitým selháním v duševní či mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti bylo rozhodnutí vyhlášeno či vyhotoveno, a která je každému zřejmá (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. 4 Ads 139/2011-400). Pojem „zjevná nesprávnost“ – použitý v § 164 o. s. ř. – přitom nespecifikuje podobu či zdroj a původ této „zjevnosti“: Jinak řečeno, je-li předmětná nesprávnost zjevná z celého soudního spisu, jakož i z průběhu celého soudního řízení, a je-li zjevně nesporná i nepochybná mezi stranami sporu v průběhu celého řízení, není důvod, proč takovou nesprávnost nepovažovat za „zjevnou nesprávnost“. Kritériem je pouze zjevnost této nesprávnosti (viz , adresa, , K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2021, komentář k § 164 a odkazy na tam uvedenou judikaturu).5. V projednávané věci platí, že z průběhu celého soudního řízení (resp. obsahu soudního spisu) je zjevné, že žalobkyně požadovala úroky z prodlení od , datum, , přičemž soud výrokem II. shora citovaného rozsudku zamítl úroky z prodlení pouze do , datum, . Je tak naprosto zjevné, že se soud při vyhlašování rozsudku dne , datum, dopustil zjevné nesprávnosti, když ve výroku I. přiřkl žalobkyni úroky z prodlení od , datum, a nikoliv od , datum, .6. Lze proto uzavřít, že nesprávnost, které se soud dopustil ve shora označené věci při vyhlašování rozsudku, je nesprávností zjevnou ve smyslu § 164 o. s. ř., když k této chybě došlo zjevným a okamžitým selháním. Zjevnost pochybení soudu přitom jednoznačně plyne z průběhu celého soudního řízní a nemůže být o ní sporu. Soud proto postupem podle § 164 o. s. ř. provedl opravu vyhlášeného rozsudku tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto opravného usnesení.7. Pouze pro přehlednost pak soud konstatuje, že všechny výroky rozsudku v dané věci zní tak, že:I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.