45 C 266/2022-52 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení jednak nemajetkové újmy ve výši 1 053 000 Kč, jednak z částky 24 504,44 Kč jako náhrady škody, způsobené mu v řízení, vedeném před Okresním soudem v Děčíně pod sp. zn. číslo pod sp. zn. 3 T 52/2020. Řízení bylo zahájeno usnesením Policie České republiky, KŘP Ústeckého kraje, SKPV, Územní odbor Děčín, Oddělení hospodářské kriminality, č. j.: , adresa, , již dne 11. 11. 2019, a to pro přečin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 3 a zločin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, po překvalifikaci pro přečin zpronevěry podle ust. § 23 trestního zákoníku k § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Trestní stíhání žalobce skončilo dne 13.10.2021, kdy byl vydán Okresním soudem v Děčíně rozsudek č. j.: 3 T 52/2020-433, který žalobce i v řízení rovněž stíhaného jeho syna zprostil obžaloby a nabyl právní moci téhož dne. Žalobce stručně shrnul průběh řízení a doplnil, že trvalo bezmála dva roky, byl ohrožen trestní sazbou zprvu 2 – 8 roků, následně 1 – 5 roků, ačkoliv se žádného trestného činu nedopustil. Žalobce pak byl po celou dobu trestního řízení vystaven stresu z možného odsouzení, což mu způsobovalo úzkosti, deprese a prohlubovalo zhoršení jeho zdravotního stavu. Nesprávným úředním postupem orgánů činných v trestním řízení vznikla žalobci majetková i nemajetková újma, a to škoda na vynaložených nákladech obhajoby v celkové výši 24.504,44 Kč, a to 2 úkonů právní služby po 1 840,- Kč ( 31.12.2019 - převzetí a příprava obhajoby, 13.1.2020 - Stížnost (doplnění) proti usnesení o zahájení trestního stíhání), 9 úkonů právní služby po 1 200,- Kč (2.6.2020 - porada s klientem, 3.6.2020 - PČR Děčín – výslech Klienta, 12.6.2020 - PČR Děčín – prostudování spisu, 6. 1. 2021 - porada s klientem, 13.1.2021 - OS Děčín – hlavní líčení, 27.9.2021 - porada s klientem, 29.9.2021 - OS Děčín – hlavní líčení, 13. 10. 2021 - OS Děčín – hlavní líčení), to vše spolu s režijním paušálem za 11 úkonů právní služby á 300,- Kč, cestovní náhradou u úkonů právní služby dne 3. 6. 2020, 12. 6. 2020, 13. 1. 2021, 29. 9. 2021 a 13. 10. 2021 náhrada za použití motorového vozidla, celkem 260 km x 5,66 Kč za 1 km a náhradou promeškaného času za tytéž úkony, to vše s 21% DPH. Žalobce dále uvedl, že žil po dobu bezmála dvou roků v obavě, že bude odsouzen a že mu bude uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, když po celou dobu byl ohrožen vysokou trestní sazbou, a to i přes skutečnost, že se ničeho nedopustil. Tato situace pak byl umocněna skutečností, že spolu s ním byl stejně ohrožen také jeho syn, což Žalobce jako otce tížilo snad ještě více, současně to zásadně zasáhlo také manželku Žalobce a dotklo se to i celé širší rodiny. Žalobce po celou dobu trestního řízení trpěl úzkostmi, což se projevovalo na jeho chování, byl podrážděný, uzavřený, zhoršila se jeho schopnost komunikovat s okolím, a to i s nejbližší rodinou včetně manželky. Žalobce rovněž trpěl dlouhodobě nespavostí a obecně depresivními stavy způsobenými stresovým faktorem zapříčiněným neoprávněným trestním řízením. V rozhodné době se u něj rovněž vyskytly zdravotní problémy, trpěl , Anonymizováno, došlo k výraznému zhoršení kvality života (což částečně přetrvává dodnes). V důsledku svého stavu nedokázal být Žalobce oporou své manželce, která trpěla po smrti svého otce, což si Žalobce dodnes vyčítá. Náklady, které musel Žalobce průběžně vynakládat v souvislosti s trestním řízením, pak zhoršovaly podstatným způsobem ekonomickou stránku rodiny, což vedlo k celkovému zhoršení životní úrovně všech nejbližších rodinných příslušníků Žalobce. Žalobce celou situaci vnímal mnohem citlivěji rovněž z důvodu svého věku, kdy trestní stíhání proti němu bylo zahájeno v době, kdy mu bylo , Anonymizováno, let, což při představě jakéhokoliv trestu odnětí svobody pro Žalobce mohlo znamenat v podstatě konec jeho profesní dráhy, mohlo vést k ohrožení nároku Žalobce na přiznání starobního důchodu v budoucnu, což v Žalobci vyvolalo existenční nejistotu a obecně celkově enormní stresovou zátěž. Žalobce se rovněž velmi obával té skutečnosti, že se celá věc rozkřikne a že jej jeho okolí odsoudí, ačkoliv se ničeho nezákonného nedopustil. Obava Žalobce následně došla k naplnění, neboť v místě bydliště došlo k trvalému poškození jeho dobrého jména a pověsti, přičemž i z tohoto důvodu se Žalobce následně musel přestěhovat. S tím souvisela také ztráta dlouholetých kamarádů, kteří u Žalobce pozorovali změnu chování, přičemž pro situaci, do níž se dostal, neměli potřebného pochopení. Vzhledem k tomu, že trestní stíhání žalobce trvalo od 11.11.2019 do 13.10.2021 (tzn. 702 dnů), vyčíslil žalobce požadovanou náhradu nemajetkové újmy s přihlédnutím ke všem negativním následkům trestního řízení za každý den trvání trestního stíhání ve výši 1.500,- Kč, celkem 1.053.000,- Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 17.2.2022, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.2. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobce dne 17. 2. 2022 (podáním ze dne 15. 2. 2022) uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 1,077.504,40 Kč, sestávající se z nároku na náhradu vynaložených nákladů na obhajobu ve výši 24.504,44 Kč a náhrady nemajetkové újmy ve výši 1,053.000,- Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 3 T 52/2020. Žalovaná požadavku žalobce na náhradu nákladů obhajoby nevyhověla z důvodu, kdy žalobce ani přes její výzvu z 17.2.2023 neprokázal vznik škody (přitom byla připravena žalobci nahradit účelně vynaložené náklady na obhajobu ve výši 23.391,20 Kč), vyslovila žalobci omluvu za nezákonné trestní stíhání a poskytla mu finanční satisfakci nemajetkové újmy ve výši 25.000,- Kč stanoviskem ze dne 3. 3. 2023. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení sdělení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce. Pokud jde o žalobcem uplatněné obhajné, žalovaná konstatovala u úkonů, uskutečněných do 2. 3. 2020 sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon obhajoby v předmětné věci činí 2.300,- Kč. Obhájce zastupoval rovněž spoluobviněného , jméno FO, mladšího, proto by měla být odměna za jeden úkon právní služby krácena na 1.840,- Kč. Od 3. 3. 2020 sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon obhajoby v předmětné věci by měla činit 1.500,- Kč, s přihlédnutím ke krácení odměny za více zastoupených osob částku 1.200,- Kč. Žalovaný potvrdila, že všechny úkony obhajoby, které žalobce žádá nahradit, byly skutečně dle spisu vykonány. Sporovala však účtování stížnosti do usnesení o zahájení tr. stíhání ze dne 13. 1. 2020, který žalobce účtoval jako celý úkon, byť se jedná o ½ úkon. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy, vznesla žalovaná námitku promlčení, když promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po dni, v němž zprošťující rozsudek nebo usnesení o zastavení trestního stíhání nabylo právní moci (srov. v tomto směru rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20.6.2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, či ze dne 27.12.2012, sp. zn. 30 Cdo 962/2012), tzn. 13.10.2021. Ode dne 14.10.2021 počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta, která ode dne 17.2.2022 do dne 17.8.2022 neběžela. Ode dne 18.8.2022 pokračoval běh promlčecí lhůty, a skončil dne 13.10.2022. Žaloba byla soudu doručena až dne 21.11.2022, tedy až po uplynutí promlčecí doby. Nad rámec námitky promlčení žalovaná doplnila, že na tento nárok žalobce uhradila 25.000,- Kč, což vzhledem k okolnostem případu považovala za dostatečné zadostiučinění za porušení práva přiznání finanční satisfakce ve výši 25.000,- Kč. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.3. Podáním ze dne 18.1.2024 žalobce navrhl jednak rozšíření žaloby o zákonný úrok z prodlení z jednotlivých požadovaných částek, jdoucí od 18.8.2022 do zaplacení, jednak změnu žaloby co do nároku na náhradu nemajetkové újmy. Tento nárok by dle žalobce měl nadále představovat náhradu nemajetkové újmy s ohledem na způsobené zdravotní problémy ve výši 526 500,- Kč a dále náhradu za narušení rodinných vztahů ve výši 526 500,- Kč. Žalobce rovněž namítl, že námitka promlčení ze strany žalované je v rozporu s dobrými mravy.4. Žalobce při ústním jednání prezentoval nemajetkovou újmu jako nemajetkovou újmu, která mu vznikla na přirozených právech člověka v důsledku trestního stíhání, a to v podobě zhoršení zdravotního stavu žalobce (arytmie a ty žaludeční problémy, včetně psychických problémů žalobce, které nastaly až o vánočních svátcích roku 2021). Žalobce dále doplnil, že námitka promlčení je dle jeho názoru vznesena žalovanou v rozporu s dobrými mravy, jednak proto, že stát klade na účastní