47 C 19/2024-423 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 25. 1. 2024 domáhal po žalované náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklých v souvislosti s trestním stíháním žalobce, jenž byl usnesením , právnická osoba, , , datum, , obviněn z trestného činu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „t. z.“) a těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Pro citovaný trestný čin byla podána u , adresa, žalobce obžaloba (dále jen „okresní soud“). Žalobce byl následně rozsudkem ze 7. 4. 2022 č. j.: , Anonymizováno, obžaloby zproštěn. Další zprošťující rozsudek byl vydán , datum, , kterým po odvolání státního zástupce zprostil žalobce podle § 226 písm. b) tr. řádu obžaloby s odůvodněním, že skutek označený v obžalobě není trestným činem. Konkrétně žalobce požadoval zaplacení částky 273 199,85 Kč představující vynaložené náklady na obhajobu, zaplacení částky 1 000 000 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním a konečně zadostiučinění ve výši 100 000 Kč za nemajetkovou újmu z nepřiměřené délky napadeného řízení. K nemajetkové újmě z nezákonného trestního stíhání žalobce uvedl, že v důsledku nezákonného trestního stíhání došlo k morální újmě osobnosti žalobce a vyvolání pocitu zjevné nespravedlnosti. Současně došlo i k narušení soukromého, pracovního a rodinného života žalobce. Nezákonným trestním stíháním bylo zasaženo do integrity slušného a bezúhonného člověka. Žalobce tak přišel nejen o dobrou pověst, ale také o klidný spánek, neboť byl vystaven několikaletému stresu způsobenému trestním stíháním. Zvýšený stres žalobce vedl rovněž k negativním změnám jeho chování, zejména k podrážděnosti a celkové ztráty radosti ze života, což mělo opět negativní vliv na jeho rodinný život a vztahy s blízkými. Žalobce byl neustále pod značným tlakem, přičemž trpěl stresem a úzkostnými stavy, uzavíral se do sebe. Nemajetková újma byla umocněna i poměrně velkou medializací celé kauzy a jména žalobce, když žalobci bylo kladeno za vinu smrt 4 nezletilých dívek. Nemajetkovou újmu zvyšuje okolnost, že žalobce byl bývalým velitelem služby , adresa, . Žalobce byl při hlavních líčení natáčen a focen na lavici obžalovaných. Žalobce byl v podstatě okamžitě v místě bydliště, jakož i laickou veřejností závodů rally, odsouzen a bylo jím pohrdáno zejména s ohledem na jeho minulost, kdy vykonával vysokou funkci u , právnická osoba, . Stran nemajetkové újmy z nepřiměřeně dlouhého řízení uvedl, že na délce řízení se nijak negativně nepodílel, dle žalobce se vztahu k němu nejednalo o skutkově složitou věc natolik, aby trvalo 5 let, řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy. Vytýkal zejména opakovaná odročování hlavních líčení ze strany okresního soudu Se zřetelem na uvedené žádal zadostiučinění ve výši 100 000 Kč, když celková délka řízení tak činila více než 5 let, 3 měsíce a 8 dnů. S ohledem na skutečnost, že se jednalo o trestní řízení, v němž žalobce vystupoval jako obviněný, mělo pro něj řízení značný význam.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z 1. 3. 2024, v němž uvedla, že žalobce u ní dne , datum, , Anonymizováno, nárok, jenž mu měl vzniknout v souvislosti s trestním stíháním ve věci vedené u , adresa, (dále jen „posuzované řízení“) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“). Nároku na náhradu nákladů trestního řízení vyhověla žalovaná co do částky 251 238,35 Kč, přičemž uvedla, které úkony neodškodnila. Nárok představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním neshledala důvodným, když vyšla z odůvodnění odvolacího soudu v předmětné věci, který dospěl k závěru, že žalobce se dopustil jednání, jehož spáchání mu bylo kladeno za vinu, nicméně že toto není trestným činem. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu se podává, že žalobce dodržel požadavky, které na něj byly kladen ze strany tehdy účinných bezpečnostních předpisů FAS AČR (což byl ostatně i závěr disciplinární komise FAS), přičemž tu skutečnost, že požadavky těchto předpisů byly zoufale nedostatečné, je obtížné až nemožné klást žalobci k tíži v režimu trestního práva (za současného konstatování, že v průběhu trestního řízení, které bylo vedeno dlouho před žalobcovým obviněním, došlo ke zpřísnění těchto požadavků). K celkové situaci při nehodě se pak soud vyjádřil tak, že na následcích předmětné tragické nehody se podílelo vícero faktorů, mimo jiné trestní jednání ods. , jméno FO, , jezdecká chyba a nedbalé a šlendriánské plnění povinností ze strany činovníků rallye, přičemž uvedl, že zproštění obžalovaní, tj. mimo jiné též žalobce, za nehodu sice nenesou trestní odpovědnost, morální však bezpochyby ano, což odpovídá též závěrům soudu o někdejších požadavcích FAS AČR stran bezpečnosti – formálně nebylo vyžadováno mnoho, ovšem současně formálně žádnému činovníkovi nebylo bráněno v tom, aby bezpečnostní opatření prováděl i ve vyšší kvalitě, než jaká byla formálně požadována. To se ovšem nestalo a podle výsledků trestního řízení žalobce za nehodu a její následek, tj. smrt čtyř mladých lidí a zranění dalšího, morální odpovědnost nese. V takové situaci by žalovaná považovala za příčící se obecně přijímané představě spravedlnosti, aby bylo žalobci v rámci odškodnění nemajetkové újmy vyplaceno peněžité plnění. Délku namítaného řízení hodnotila jako přiměřenou, když trestní stíhání žalobce trvalo od 30. 10. 2017 do 8. 2. 2023, tedy 5 let a 4 měsíce, nicméně s přihlédnutím k dané situaci nelze tuto dobu považovat za nepřiměřenou. Během této doby v řízení nedocházelo k dílčím průtahům a úkony byly činěny v přiměřených lhůtách, s jedinou potenciální výjimkou – mezi hlavními líčeními, která se konala v prosinci roku 2019 a v květnu roku 2021, mezi nimiž se žádné další hlavní líčení nekonalo. Nekonání hlavních líčení bylo způsobeno zejména komplikacemi způsobenými pandemií covidu v letech 2020 a 2021 a na tuto navázanými restriktivními opatřeními vydávanými s cílem omezit šíření daného onemocnění. Na rozdíl od žalobce, žalovaná řízení považuje za složité. Ve věci došlo k pochybení celé řady osob, fyzických i právnických, a bylo nezbytné určit jejich možný podíl, byť nedbalostní, na trestné činnosti, přičemž za tímto účelem bylo třeba pracovat s velmi specifickými předpisy (zejména s podklady od FAS AČR), jejichž znalost nelze označit za běžně očekávatelnou znalostní výbavu soudů. S ohledem na shora uvedené žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce namítaného řízení a navrhla žalobu zamítnout.3. S ohledem na výše jmenované plnění žalované po podání žaloby vzal žalobce dne 6. 3. 2024 žalobu co do částky 255 775,85 Kč zpět, když co do částky 251 238,35 Kč tomu bylo pro plnění žalovanou po podání žaloby a ve zbytku z důvodu revize žaloby. Žalobce nadále požadoval zaplacení částky 1 117 424 Kč.4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:5. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobce u žalované nároky předběžně uplatnil, a to dne 27. 7. 2023 a částku, jež žalovaná shledala důvodnou, byla připsána na účet žalobce dne 12. 2. 2024.6. Nesporným byl též průběh trestního řízení žalobce vedeného u , adresa, . Řízení bylo vůči žalobci zahájeno usnesením , právnická osoba, , , datum, obviněn z trestného činu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „t. z.“) a těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Pro citovaný trestný čin byla podána u , adresa, na žalobce obžaloba (dále jen „okresní soud“). Žalobce byl následně rozsudkem ze 7. 4. 2022 č. j.: , Anonymizováno, obžaloby zproštěn. Další zprošťující rozsudek byl vydán , datum, , kterým po odvolání státního zástupce zprostil žalobce podle § 226 písm. b) tr. řádu obžaloby s odůvodněním, že skutek označený v obžalobě není trestným činem.7. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že celým případem byl poznamenaný od roku 2012, kdy jakožto bezpečnostní delegát opakovaně orgánům činným v trestním řízení vysvětloval jednotlivé postupy a jednotlivé odpovědnosti funkcionářů v oblasti rallye. Do roku 2017 vystupoval v řízení jako svědek, posléze se stal obviněným. Po celou dobu trestního stíhání nikdo nepochopil jeho funkci. Zdůraznil, že on nic neorganizoval, nic nezabezpečoval, byl toliko vyslán jako nejvyšší autorita autoklubu na závod, když odkázal na řád autoklubu, kde je uvedeno, že: „bezpečnostní delegát nezodpovídá za realizaci bezpečnostního plánu, má výhradně kontrolní, inspekční a hodnotící funkci, nenahrazuje práci a povinnosti hlavního činovníka pro bezpečnost, ani bezpečnostního činovníka rychlostní zkoušky jmenovaného organizačním výborem“. Celá situace byla pro něj o to složitější, že pracoval od roku 1975 u policie, od roku 1997 byl jako jeden z 12 lidí z celé republiky zařaz