47 C 57/2024-132 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 25. 3. 2024 domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy vzniklých v souvislosti s trestním stíháním žalobce, jenž byl usnesením ze 4. 12. 2019 obviněn Policií ČR, krajské ředitelství policie Pardubického kraje, územní odbor Svitavy, oddělení obecné kriminality SKPV, č.j. , adresa, ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, odst. 2, písm. b) tr. zákoníku. Později došlo ke konkretizaci skutkové věty a úpravě právní kvalifikace č.j. , adresa, ze dne 5.5.2020 a došlo k úpravě právní kvalifikace. Nadále tedy bylo trestní stíhání proti osobě žalobce vedeno pro zločin týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, spáchaný formou spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, kdy měl žalobce v období od 19. 9. 2019 do 29. 11. 2019 působit proti tělu syna, kterého měl týrat a způsobit mu ve vyrozumění uvedená zranění. Žalobce byl rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách č. j. 2 T 329/2020-660 ze dne 19.5.2021, uznán vinným z týrání syna a byl mu uložen trest. Proti rozsudku podal žalobce odvolání, načež byl rozsudek usnesením Krajského soudu v Hradci Králové́ – pobočka v Pardubicích č. j. 14 To 284/2021-694 ze dne 6.10.2021 zrušen a vrácen soudu prvního stupně. Následně dal Okresní soud ve Svitavách návrh na změnu příslušnosti a Vrchní soud v Praze usnesením sp. zn. 2 Ntd 4/2022 ze dne 5. 5. 2022 určil příslušným soudem Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích pak rozsudkem č.j. 64 T 1/2022-841 ze dne 28. 3. 2023 zprostil žalobce obžaloby. Konkrétně žalobce požadoval zaplacení částky 1 000 000 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním. K nemajetkové újmě žalobce uvedl, že dne 30. 11. 2019 byl nezletilý syn , jméno FO, žalobci na základě tzv. rychlého předběžného opatření odebrán z péče a tento dodnes syna zpět do péče nedostal. Nezletilý byl rozsudkem Okresního soudu v Prostějově č. j. 0 Nc 6610/2019-284 ze dne 29. 5. 2020 svěřen do společné pěstounské péče svých prarodičů, později byl rozsudkem téhož soudu č. j. 0 Nc 6610/2019-756 ze dne 29. 6. 2022 svěřen do péče své babičky , jméno FO, . Ačkoli se žalobce pokusil získat syna zpět do své péče, byl nezletilý , jméno FO, ponechán v péči své babičky rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách č. j. 0 P 242/2022- 824 ze dne 7.6.2023. V trestním řízení sice vyšla najevo jistá nevyzrálost žalobce, avšak výchova mu do budoucna zakázaná nebyla. Nezletilý nicméně zůstal v péči babičky, žalobce zdůrazňoval, že jeho zájem o syna trval po celou dobu trestního stíhání. Další dopad na život žalobce způsobila medializace trestního řízení, okolí žalobce na něj hledělo jako na vinného ze spáchání trestného činu, jako na násilníka. Neustálé obhajování před sousedy bylo pro žalobce obrovskou zátěží. V neposlední řadě došlo vlivem trestního stíhání k neshodám s manželkou, když nyní lze jejich manželství označit jako trvale rozvrácené. Závěrem uvedl, že byla poškozena jeho čest a dobrá pověst, lidská důstojnost, bylo porušeno jeho právo na nedotknutelnost soukromí. Trpěl pocity beznaděje, strachu, stresu, jak trestní řízení dopadne, měl psychické problémy. S ohledem na výše uvedené se domáhal odškodnění ve výši 1 000 000 Kč.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z 29. 4. 2022, v němž uvedla, že žalobce u ní dne 28. 7. 2023 uplatnil nárok, jenž mu měl vzniknout v souvislosti s trestním stíháním ve věci vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 2 T 329/2021´0 (dále jen „posuzované řízení“) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) Nárok představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním odškodnila konstatováním porušením práva s tím, že požadavek na peněžité zadostiučinění s ohledem na okolnosti případu považovala za nedůvodný. I když nebylo žalobci v trestním řízení s jistotou prokázáno, že se dopustil jednání, která způsobila mnohačetná zranění jeho synovi (zlomenina klíční kosti, zlomeniny žeber, krevní podlitiny v obličeji, na zádech), trestsní soud vyslovil pouhou pravděpodobnost, pokud by žalobce o syna řádně pečoval a těšil se s ním, jak tvrdí, zcela nepochybně by zranění syna odhalil a snažil se mu pomoci. Žalobce sice kontaktoval dětskou lékařku, avšak tuto pravdivě neinformoval o skutečnostech, které vedly ke zraněním (jak vyplývá ze znaleckých posudků a rozsudků soudů v trestní věci), v nemocnici, kde byl syn hospitalizován, by se nedomáhal jeho propuštění bez potřebných vyšetření, což vyústilo ve vydání rychlého předběžného opatření (dle rozsudku opatrovnického soudu). Nevystavil by svého syna riziku opakovaného zalehnutí (dle svého vyjádření). Trestní stíhání bylo proti žalobci vedeno od 4. 12. 2019 do 25. 4. 2023, tedy 3 roky a 4 měsíce. Okolnosti zahájení trestního stíhání žalobce nasvědčovaly o jeho důvodnosti. Příčinnou zahájení trestního stíhání byl především zdravotní stav nezletilého syna žalobce, který jako kojenec utrpěl vážná poranění vlivem působení násilného jednání a nešetrné manipulace. Vážná poranění byla u syna žalobce zjištěna dětskou lékařkou, která zajistila jeho hospitalizaci. Nezletilý syn žalobce žil v té době se žalobcem a jeho manželkou ve společné domácnosti a byl tak zcela odkázán na jejich péči. Žalobce se k nešetrné manipulaci s kojencem při vyšetřování doznal, přiznal jeho opakované zalehnutí a popsal také jednání své manželky, která odhodila dvouměsíčního syna do náručí žalobce. Ze znaleckých posudků z oboru dětského lékařství, které byly v průběhu vyšetřování vypracovány, a výslechu znalců pak shodně vyplynulo, že původně popisované skutečnosti žalobcem a jeho manželkou, tedy důvody zranění, nemohly způsobit takový rozsah poranění, který byl u kojence diagnostikován. Znalci se shodli ve svých závěrech o tom, že kojenec vykazuje známky syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, vůči němuž bylo opakovaně užito fyzického a psychického násilí. K těmto závěrům dospěli také lékaři, v jejichž péči se kojenec při hospitalizaci nacházel. Tedy s ohledem na shora uvedené má žalovaná za to, že jakékoliv finanční zadostiučinění by bylo v rozporu s dobrými mravy.3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:4. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobce u žalované nároky předběžně uplatnil, a to dne 28. 7. 2023.5. Dále byl mezi účastníky nesporný průběh řízení vedený u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 2 T 329/2020. Řízení bylo vůči žalobci zahájeno dne 4. 12. 2019 usnesením policejního orgánu PČR, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, Oddělení obecné kriminality SKPV, Územního odboru Svitavy, bylo dle ustanovení § 160 odst. 1 tr. řádu, č.j. , adresa, -170971, pro přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku. Usnesením téhož policejního orgánu ze dne 4. 12. 2019, č.j. , adresa, bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 tr. řádu o zahájení trestního stíhání , jméno FO, , manželky žalobce, pro přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku ukončený ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Opatřením policejního orgánu ze dne 5. 5. 2020 byli žalobce, jeho obviněná manželka a jí zvolená obhájkyně upozorněni na změnu popisu stíhaného jednání (skutku) včetně změny dosavadní právní kvalifikace stíhaného jednání na zločin týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Proti shora zmíněnému opatření policejního orgánu o změně popisu skutku a právní kvalifikace stíhaného jednání žalobce ani jeho obhájce nepodali námitky, resp. žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu ve smyslu § 157a odst. 1 tr. řádu. Po skončení vyšetřování dozorová státní zástupkyně OSZ Svitavy podala dne 14. 12. 2020 na žalobce a jeho spoluobviněnou manželku k věcně a místně příslušnému Okresnímu soudu ve Svitavách obžalobu ze dne 14. 12. 2020 pro jednání ohledně žalobce a jeho manželky právně kvalifikované jako zločin týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Obžaloba byla u Okresního soudu ve Svitavách zaevidována pod sp. zn. 2 T 329/2020. Okresní soud ve Svitavách projednal podanou obžalobu v několika hlavních líčeních konaných postupně od 8. 2., 10. 3. a 12. 4.2021 a rozhodl o ní rozsudkem ze dne 19. 5. 2021, č.j. 2 T 329/2020-660, tak, že oba obžalované uznal vinnými zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a obžalovaným za to uložil podmíněné tresty odnětí svobody za současného vyslovení dohledu a omezení, aby ve zkušební době podle svých sil nahradili způsobenou škodu a přiznanou nemajetkovou újmu nezletilému poškozenému. Soud dále rozhodl o náhradě škody a nemajetkové újmě. Z podnětu odv