48 C 42/2024-103 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne , Anonymizováno, na žalované domáhal odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), v celkové výši 111 875 Kč s příslušenstvím (úrok z prodlení v zákonné výši z této částky od , datum, do zaplacení) v souvislosti s trestním stíháním vedeným posléze u Krajského soudu v , adresa, – pobočka ve , adresa, pod sp.zn. , sp. zn., . Žalobce (po připuštění změny žaloby při jednání dne2 , datum, ) požadoval jednak odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč v souvislosti s procesním postupem státního zástupce spočívajícího ve způsobu, jakým státní zástupce obstaral nové skutečnosti a důkazy pro účely návrhu na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce, odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 a náhradu škody ve výši 11 875 Kč v souvislosti s tím, že státní zástupce podal návrh na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce. Žalobce tvrdil, že v důsledku nesprávného úředního postupu státního zástupce vznikla žalobci nemajetková újma, spočívající v zásazích do osobnostních sfér žalobce. Žalobce byl vystaven nejistotě a depresím, neboť není to nějaký kriminálník, který by měl již zkušenosti z vazby či z výkonu trestu, kdy ve vazbě byl žalobce vystavěn násilí, které doposud nebylo nějakým způsobem řádně vyšetřeno. Podaný návrh na povolení obnovy řízení v žalobci zase vyvolal obavy, že půjde do vězení, neboť kdyby obnova řízení byla povolena, tak by za trestný čin, který tam byl uveden, žalobci hrozilo 5 až 12 let a mohl by skutečně jít do výkonu trestu. , právnická osoba, představuje náhradu nákladů vynaložených na obhajobu v řízení o povolení obnovy, jak vyčíslena v žalobě.2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, k žalobě učinila nesporným, že žalobce u ní nároky uplatnil dne , datum, , že žalovaná nároky žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne , datum, , přičemž konstatovala, že postup státního zástupce spočívajícím ve způsobu, jakým státní zástupce obstaral nové skutečnosti, respektive důkazy pro účely návrhu na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce, považuje za nesprávný úřední postup, ale poskytnout jakékoli odškodnění žalovaná odmítla. Žalovaná dále učinila nesporným základní průběh trestního řízení žalobce včetně řízení o povolení obnovy. Žalovaný namítla, že samotné podání návrhu na povolení obnovy nesprávný úřední postup nepředstavuje. Pokud jde o způsob, jakým státní zástupce obstaral důkazy pro návrh na povolení obnovy řízení, pak v něm sice žalovaná nesprávný úřední postup spatřovala, nicméně tento dle žalované nebyl příčinou újmy žalobce. Pokud kde o náklady vynaložené na obhajobu v řízení o povolení obnovy, ty nepředstavují škodu, neboť byly vynaloženy v souvislosti v podáním návrhu na povolení obnovy coby právem předvídaného procesního postupu. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.3. Při jednání dne , datum, soud připustil změnu žaloby spočívající v tom, že se žalobce po žalované domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím v souvislosti s procesním postupem státního zástupce spočívajícího ve způsobu, jakým státní zástupce obstaral nové skutečnosti a důkazy pro účely návrhu na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce a dále odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím a částky 11 875 Kč s příslušenstvím v souvislosti s tím, že státní zástupce podal návrh na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce.4. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání, při kterém poskytl žalobci potřebné procesní poučení a výzvu podle § 118a o.s.ř.5. Soud ve věci na základě skutečnosti mezi účastníky nesporných a z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Soud má za prokázané, že rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , sp. zn., -531, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , sp. zn., -615, byl žalobce pravomocně odsouzen za přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání tří roků, s dohledem a s povinností podrobit se vhodnému programu psychologického poradenství. Státní zástupce podal dne , datum, návrh na povolení obnovy řízení v neprospěch žalobce. Usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , sp. zn., -27, byl návrh na povolení obnovy řízení zamítnut, a to s odůvodněním, že nezletilá poškozená již byla v trestní věci procesně použitelným způsobem vyslechnuta, přičemž její výpověď byla soudy řádně zhodnocena ve spojení se zbylým obsahem dokazování. Návrh na povolení obnovy řízení přitom soud s ohledem na kompletní důkazní základ ve věci neshledal důvodným. Soud dále poznamenal, že by při výslechu poškozené došlo k její druhotné viktimizaci. Proti tomuto usnesení podal státní zástupce stížnost, která byla zamítnuta usnesením Vrchního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, -46 (zjištěno z nesporných tvrzení). Dále má soud za prokázané, že když byl v trestní věci vyhlášen konečný rozsudek, tak si žalobce myslel, že už to všechno skončilo a že bude doma. Když poté byl podán návrh na obnovu řízení, tak se zhroutil, brečel, neměl chuť, náladu, byl uzavřený, bál se chodit ven, byl vylekaný (zjištěno z účastnického výslechu a výpovědi svědkyně , Anonymizováno, ). Strach pramenil z toho, že žalobce půjde do vězení, že ho tam zase někdo zbije (zjištěno z výpovědi svědkyně , Anonymizováno, ). Žalobce si vyhledal psycholožku, kterou navštěvuje dosud. K psycholožce začal žalobce docházet už když ho pustili z vazby, to bylo asi s frekvencí cca 2x týdně a když posléze byl podán návrh na obnovu řízení, tak to bylo i 3x týdně a sezení trvala i déle (zjištěno z účastnického výslechu). Žalobce se tehdy bál, že to s ním dopadne hůř, že půjde sedět, když se případ obnoví (zjištěno z účastnického výslechu a výpovědi svědkyně , Anonymizováno, ). Bál se toho, že bude zase ve vězení a že to tam bude zase hnusné. Myslel si, že už s tím trestním řízením je konec, ale pak přišlo to, že se řízení zase obnoví. Žalobce věděl jen to, že mu státní zástupce chtěl dát nějaký jiný paragraf, kdy by šel do vězení a že si státní zástupce obstaral nějaký deníček nezletilé, který si vedl její otec a předal jej státnímu zástupci. Žalobce také věděl, že otec nezletilé byl před podáním návrhu na obnovu vyslechnut. Žalobce věděl, že návrh na obnovu byl zamítnut, ale neví, z jakých to bylo důvodů (zjištěno z účastnického výslechu).6. Soud blíže nehodnotil důkazy, z nichž posléze žádná skutková zjištění pro právní posouzení věci neučinil. Soud neprovedl důkaz výslechem státního zástupce , právnická osoba, pro nadbytečnost. Učiněná skutková zjištění jsou zcela postačující pro to, aby soud mohl právně posoudit, zda ve způsobu, jakým státní zástupce obstarával důkazy pro návrh na povolení obnovy řízení, lze spatřovat nesprávný úřední postup. Skutečnost, zda šlo o jednání svévolné, a zda případně čím bylo motivováno není předmětem tohoto odškodňovacího řízení. Rozhodnou skutečnosti není ani to, zda svědek , Anonymizováno, měl či neměl k dispozici telefonní číslo , tel. číslo, e-mail státního zástupce či jak jej získal. Soud dále neprovedl k důkazu lékařské zprávy na č.l. 83 až 86 a č.l. 88 až 97, neboť nebyly v nebyly v koncentrační lhůtě k důkazu označeny a není splněna řádná z výjimek z koncentrace dle § 118b o.s.ř. Lékařské zprávy pocházejí od lékařů z jiných oborů, než které byly navrženy k důkazy, když k důkazy byly v koncentrační lhůtě navrženy: výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího lékaře, ošetřujícího psychiatra a klinického psychologa.7. Soud považuje účastnickou výpověď za obecně věrohodnou, soud má za to, že žalobce vypovídal pravdivě. Přesvědčivost výpovědi byla snížena toliko tím, že vlastními slovy se v úvodu výslechu žalobce dokázal vyjádřit pouze velmi obecně a konkrétnějších odpovědí či popisu událostí byl schopen až poté, co jej k tomu částečně návodnými dotazy dovedl jeho advokát. Pokud jde o výpověď svědkyně , Anonymizováno, , soud jí rovněž považuje za obecně věrohodnou. Výpověď však nebyla zcela spontánní, kdy se v jejím průběhu svědkyně častěji obracela pohledem na advokáta žalobce, kdy toto působilo na soud dojmem, jako by si nebyla jistá, jak by měla na otázku „správně“ odpovědět. Soud nijak nehodnotil ty části výslechu, v nichž svědkyně popisovala své dojmy, pocity, případně vyjadřovala názory na určité skutečnosti.8. Z důkazů, jak byly výše uvedeny byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, z nichž posléze žádná skutková zjištění potřebná pro právn