ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2024:48.C.52.2024.1 Datum: 2024-09-06 Předmět: o zaplacení 94 887,50 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 15 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 179c z. č. 141/1961 Sb.", "§ 222 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb. ["náklady obhajoby""nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu"]
O co šlo: o zaplacení 94 887,50 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 15 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 179c z. č. 141/1961 Sb.", "§ 222 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 142 z. č)
1. Žalobce se podanou žalobou ze dne , datum, na žalované domáhal odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), ve výši 94 887,50 Kč, z toho 50 000 Kč coby odškodnění za nemajetkovou újmu a 44 887,50 Kč coby náhradu za náklady vynaložené na obhajobu, oba nároky v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v trestním řízení. Žalobce uvedl, že usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , sp. zn., , byla trestní věc žalobce postoupena Úřadu městské části , adresa, , neboť by mohlo jít o přestupek. Žalobce se vedle nároku na odškodnění nemajetkové újmy domáhal náhrady nákladů obhajoby v rozsahu těch úkonů právní služby, které žalovaná v rámci předběžného projednání neuznala. Žalobce dále uvedl, že nároky uplatnil u žalované, která reagovala stanoviskem ze dne , datum, , přičemž žalobci přiznala omluvu a na nákladech obhajoby 8 712 Kč.2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, k žalobě učinila nesporným, že žalobce u ní nároky uplatnil dne , datum, ve výši 50 000 Kč na nemajetkové újmě a ve výši 12 523,50 na náhradě nákladů obhajoby. Žalovaná nároky projednala dne , datum, , kdy žalobci přiznala 8 712 Kč za 4 úkony právní služby po 1 500 Kč (za vyjádření k návrhu na potrestání a účast na HL dne , datum, , , datum, a , datum, ) 4 režijní paušály a náhradu za 21% DPH. V zbylém rozsahu žalobou požadovaných nákladů na obhajobu žalovaná namítla, že žalobce nárok neuplatnil u žalované a v tomto rozsahu není splněna podmínka pro projednání věci před soudem a v rozsahu 3 811,50 kč je nárok nedůvodný. Žalovaná po stručné rekapitulaci posuzovaného trestního řízení poukázala na právní moc usnesení ze dne , datum, . Žalovaná namítla, že žádost o předběžné projednání nároku jí sice byla doručena dne , datum, , tedy v poslední den šestiměsíční promlčecí doby, nicméně nároku u soudu se žalobce domáhá až po jejím uplynutí, neboť žalovaná nárok žalobce projednala dne , datum, a dnem následující promlčecí doba opět začala běžet. Žalovaná se podané žalobě v části nároku na odškodnění nemajetkové újmy bránila námitkou promlčení a navrhla, aby soud žalobu v tomto rozsahu zamítl.3. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání. Soud neprovedl důkazy, které byly navrženy k prokázání vzniku a intenzity nemajetkové újmy žalobce pro nadbytečnost, když soud shledal důvodnou námitku promlčení, kterou vznesla k tomuto uplatněnému nároku žalovaná.4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne , datum, podalo Obvodní státní zastupitelství pro , adresa, na žalobce návrh na potrestání č.j. , sp. zn., -12. Návrh na potrestání byl žalobci společně s trestním příkazem ze dne , datum, doručen dne , datum, . Unesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, byla věc podle § 222 odst. 2 tr. řádu postoupena Úřadu Městské části , adresa, , neboť uvedený skutek není trestným činem, avšak by mohl být posouzen jako přestupek. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Nesporné bylo, že úkony právní služby byly obhájcem žalobce vykonány, že žalobce žalobou uplatněné nároky ve výši 50 000 Kč a 12 523,50 Kč u žalované uplatnil žádostí doručenou žalované dne , datum, s tím, že předběžné projednání žádosti žalobce žalovaná ukončila stanoviskem ze dne , datum, , kterým částečně nároky žalobce uspokojila, a to částkou 8 712 Kč, kdy bylo současně konstatováno nezákonné rozhodnutí a vyslovena omluva. , adresa, 712 Kč byla žalobci vyplacena dne , datum, .5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující další skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými nespornými skutkovými zjištěními a na které proto soud pro stručnost odkazuje. Bylo prokázáno, že trestní stíhání žalobce bylo zahájeno dne , datum, a pravomocně skončeno bylo dne , datum, . Nárok u žalované žalobce uplatnil dne , datum, . Nárok žalobce žalovaná projednala dne , datum, . Žaloba soudu došla dne , datum, (zjištěno z nesporných tvrzení). Bylo též prokázáno, že žalobce byl při podání žádosti o předběžné projednání nároku zastoupen advokátem, kterému bylo stanovisko žalované doručeno do datové schránky dne , datum, (zjištěno z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 32). Bylo rovněž prokázáno, že žalobcem požadované úkony advokáti žalobce vykonali (zjištěno z nesporných tvrzení) a že jim žalobce za poskytnuté právní služby zaplatil (zjištěno z výpisu z účtu u , Anonymizováno, na č. l. 47, z detailu úhrady z účtu , č. účtu, na č. l. 48, z faktury č. , hodnota, na č. l. 50, z faktury č. , hodnota, na č. l. 52, z faktury č. , hodnota, na částku 40 837,50, z faktury č. , hodnota, na č. l. 64)6. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:7. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.8. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.9. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.10. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.11. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.12. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o.z.“).13. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle odstavce 4 ustanovení platí, že poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.15. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.16. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.17. V řízení bylo prokázáno, že žalobce své nároky u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). K námitce žalované, že žalobce neuplatnil u žalované veškeré požadované náklady na obhajobu, soud konstatuje, že nejpozději k uplatnění došlo v okamžiku, kdy byla žaloba (z , datum, ), resp. její doplnění doručeno žalované, a to proto, že přinejmenším v určitém rozsahu žalobce u žalované nárok na náhradu nákladů obhajoby uplatnil a vyjádřil tak požadavek na úhradu těchto nákladů. Žalovaná tím, že nárok žalobce uspokojila pouze zčásti dala najevo, že více plnit nehodlá ani poté, co se žalobce obrátil na soud a trvání na uplatnění nároku u žalované v celém rozsahu by bylo zbytečným formalismem. Neuplatnění celého nároku v rámci předběžného projednání se tak nanejvýše může promítnout v závěru soudu o důvodnosti požadovaného příslušenství, kdy od doručení žaloby žalované plyne opět lhůta 6 měsíců k případnému uspokojení nároku, pokud by žalovaná měla zájem žalobci plnit.18. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislo