11 C 130/2024-119 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal na žalované zaplacení částky 365 227,40 Kč jako náhrady škod a zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobených mu nezákonným trestním stíháním vedeným nakonec u Městského soudu v , adresa, (dále jen „MS , adresa, “) pod sp. zn. , spisová značka, .2. Žalobce uvedl, že usnesením Policie ČR ze dne , datum, bylo zahájeno jeho trestní stíhání pro skutek, v němž bylo spatřováno spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku. Žalobce, lékař působící v , název, v , adresa, , byl spolu s dalšími spoluobviněnými lékaři stíhán pro skutek spočívající ve zkratce v tom, že při výkonu svého povolání lékaře při péči o poškozeného , jméno FO, , narozeného dne , datum, (dále jen „Poškozený“), se měl nikoliv řádně seznámit se zdravotnickou dokumentací a nezohlednit výsledky konkrétních vyšetření, v důsledku čehož měla být pacientovi poskytnuta nedostatečná léčba a lékařská péče, v důsledku čehož pacient později zemřel. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce podal stížnost, která byla zamítnuta usnesením státního zástupce ze dne , datum, . Dne , datum, byla na žalobce podána obžaloba. MS , adresa, rozhodl usnesením ze dne , datum, tak, že se trestní věc vrací státnímu zástupci k došetření. Krajský soud v , adresa, (dále jen „KS , adresa, “) jako soud stížností rozhodl usnesením ze dne , datum, tak, že se usnesení o vrácení trestní věci státnímu zástupci k došetření ruší a soudu se ukládá, aby o věci znovu rozhodl. Věc byla následně projednána MS , adresa, , který rozsudkem ze dne , datum, žalobce obžaloby zprostil, zprošťující rozsudek nabyl téhož dne právní moci.3. V důsledku takto vedeného nezákonné trestního stíhání vznikly žalobci následující škody a nemajetkové újmy:A. škoda – náklady na zastoupení obhájcem4. Žalobce byl spolu s dalšími dvěma spoluobviněnými lékaři zastoupen stejným obhájcem. Při vyúčtování dle advokátního tarifu (odměna za jeden úkon právní služby 2 300 Kč, resp. 1 840 Kč dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu u společných úkonů) činily náklady na zastoupení obhájcem, jejichž náhradu žalobce požadoval, 57 160,40 Kč vč. DPH a byly vypočteny následovně:DatumPopis úkonuPočet úkonů právní službyOdměnaNáhrada hotových výdajů1, datumPodání vysvětlení , Jméno žalobce12 300 Kč300 Kč2, datumPřevzetí obhajoby na základě smlouvy o poskytování právních služeb12 300 Kč300 Kč3, datumStížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání , Jméno žalobce, a odůvodnění stížnosti12 300 Kč300 Kč4, datumVýslech obviněného , Jméno žalobce24 600 Kč600 Kč5, datumSeznámení se se spisem při skončení vyšetřování11 840 Kč300 Kč6, datumHlavní líčení11 840 Kč300 Kč714x další porada s klientem přesahující 1 hodinu1425 760 Kč4 200 KčCelkem40 940 Kč6 300 Kč+ DPH (21 %) ve výši 9 920,40 Kč.B. škoda – náklady na znalecký posudek5. Žalobce požadoval poměrnou část nákladů na pořízení stěžejního znaleckého posudku , právnická osoba, (dále jen „, název, “). Znalecký posudek byl vypracován na základě smlouvy o vypracování znaleckého posudku ze dne , datum, uzavřené mezi obhájcem obviněných na straně objednatele a , název, na straně zhotovitele. Tento znalecký posudek byl stěžejním důkazem obhajoby. Na jeho základě byla věc vrácena do přípravného řízení, toto usnesení bylo sice později zrušeno stížnostním soudem, avšak nikoliv z toho důvodu, že by snad argumentace obhajoby opřená právě o znalecký posudek , název, byla nesprávná, nýbrž čistě z procesních důvodů, kdy stížnostní soud dospěl k závěru, že v přípravném řízení nedošlo k žádnému pochybení, resp. že ostatní znalecké posudky obžaloby postačovaly pro podání obžaloby, a že v řízení před soudem mohou být veškeré nedostatky odstraněny přibráním znalců obžaloby. V hlavním líčení soud provedl tento znalecký posudek k důkazu. Zhotovitel vyúčtoval cenu znaleckého posudku ve výši 24 200 Kč, obhájce následně vyúčtoval žalobci jeho podíl na tomto hotovém výdaji fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku 8 067 Kč.C. nemajetková újma – trestní stíhání6. Žalobce požadoval také náhradu nemajetkové újmy představované především zásahem do jeho osobnosti, zejména do jeho duševního zdraví, cti a dobrého jména, jakož i rodinného života a vytrpěnými duševními útrapami. Žalobce bylo kladeno za vinu spáchání přečinu, jehož podstatou je porušení podstatných povinností vyplývajících z povolání lékaře. Navíc v popisu skutku bylo žalobci a ostatním spoluobviněným kladeno za vinu, že v důsledku takových pochybení zapříčinili smrt dětského pacienta. Právní kvalifikace skutku je věcí orgánů činných v trestním řízení, pročež žalobce si nemohl být jistý, zda mu později nebude kladeno za vinu spáchání přísnějšího trestného činu. Ze všech těchto důvodů se žalobce domnívá, že byl trestně stíhán pro závažný trestný čin. První úkon v trestním řízení byl vůči němu učiněn již dne , datum, , kdy k výzvě podal vysvětlení. S ohledem na podstatu samotné věci, informací o související trestní věci jeho kolegů i otázek, které mu zde byly položeny, bylo žalobci již v tuto chvíli jasné, že je považován za podezřelého. Již od tohoto okamžiku pak žalobce začínal pociťovat značné obavy. Tyto obavy se žalobci následně potvrdily, když dne , datum, bylo zahájeno trestní stíhání pro předmětný skutek. Stížnost proti tomuto usnesení byla zamítnuta. I přes všechny argumenty ve prospěch obhajoby byla v konečném důsledku podána obžaloba. Po předběžném projednání obžaloby byla v neveřejném zasedání věc vrácena do přípravného řízení. Byť toto rozhodnutí bylo následně stížnostním soudem zrušeno, tato skutečnost vypovídá o tom, že trestní stíhání žalobce bylo (v zásadě od počátku) pochybné. Věc nakonec skončila zprošťujícím rozsudkem, výsledek ale žalobce nemohl s jistotou předpokládat. Trestní řízení tedy mělo nedůvodně značnou délku, konkrétně od prvního úkonu v řízení směřovanému proti němu až do zprošťujícího rozsudku uběhla doba téměř 5 let. Za důležitou považuje žalobce tu skutečnost, že délka trvání šetření orgánů činných v trestním řízení a na to navazujícího trestního řízení byla zapříčiněna v převážné míře liknavostí až nečinností orgánů činných v trestním řízení, zejména pak jeho přípravné fázi, bez jakékoliv reálné možnosti žalobce či jeho spoluobviněných tento nežádoucí stav ovlivnit. Pro žalobce se jednalo o první trestní stíhání, v dosavadním osobním, ani profesním životě neměl obdobnou zkušenost. Jakkoliv mohl být přesvědčen o své nevině, za takové situace bylo vyloučeno, aby nepociťoval vážné obavy z potenciálně zdrcujících následků, které by trestní řízení mohlo vyvolat v jeho profesním životě. Přehlédnout v tomto směru nelze ani žalobcovy důvodné obavy ze ztráty povolání v důsledku případného odsouzení v předmětné trestní věci, a to i ohledem na skutečnost, že mimo jiné hrozilo žalobci uložení trestu zákazu lékařské činnosti, který bývá jednak v trestních věcech obdobného charakteru běžně ukládán a jednak byl jinému lékaři v odlišné trestní věci, avšak skutkově totožné, takový trest, vedle trestu odnětí svobody, v dnes již pravomocně skončeném řízení vedeném MS , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , skutečně uložen. V důsledku obav z průběhu, možného výsledku a následků trestního řízení byl žalobce podstatně dotčen také v osobním a rodinném životě, následkem stresu a obav z možného odsouzení a tím možné ztráty zaměstnání došlo k závažným poruchám spánku. V takovém rozpoložení a dlouhodobé únavě nebyl žalobce schopen dlouhodobě fungovat, proto musel začít pravidelně navštěvovat psychiatrickou ambulanci a užívat psychiatrickou medikaci, byla mu indikována psychologická podpora a terapie. Vše nakonec vyústilo v postupné uzavření se do sebe, depresivním náladám, neshodám v rodině, ztrátě intimity s manželkou a toto vše vedlo k rozpadu jeho manželství. Od dubna , rok, začal žalobce žít sám mimo rodinu a dne , datum, absolvoval soudní jednání k určení výživného a určení péče o nezletilé děti. Toto opatrovnické řízení již bylo pravomocně skončeno a v současné době probíhá u soudu řízení rozvodové. Z důvodu probíhajícího trestního řízení měl žalobce také problémy s výkonem svého povolání, kdy zejména v počátku byla oslabena sebedůvěra v jeho vlastní schopnosti a vědomosti, v důsledku čehož ve své práci postupoval velice nejistě a snažil se vyhnout rizikovým činnostem. Žalobce při každém svém rozhodnutí mimovolné pochyboval o jeho správnosti, což se projevovalo kupř. alibismem při jeho profesním rozhodování nebo tím, že nařizoval nadbytečná vyšetření pacientů. Výkon jeho povolání u něj vyvolával značný stres. Uvedené mělo také následky na jeho dobrém jménu a profesní cti v kolektivu. Za takto vytrpěnou nemajetkovou újmu požadoval žalobce poskytnout zadostiučinění v penězích ve výši 300 000 Kč.7. Takto formulované nároky žalobce uplatnil u žalované žádostí ze dne , datum, , žalovaná však žádost dosud nijak nevyřídila. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 365 227,40 Kč.8. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznal