12 C 144/2021-179 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s odůvodněním, že žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli dne , datum, s datem ověření podpisů , datum, kupní smlouvu o prodeji nemovitostí v katastrálním území , adresa, . Kupní cena měla být uhrazena ve splátkách, v článku III. odstavec 4 smluvní strany sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení s úhradou splátky delší než 30 dní ve výši 1 % denně z dlužné částky do zaplacení. Dne , datum, nastala splatnost splátky ve výši , částka, . Žalovaný tuto splátku zaplatil až dne , datum, , tedy s prodlením 66 dní. Žalobce s ohledem na ustanovení článku III. odstavec 4 kupní smlouvy vyčíslil smluvní pokutu za úhradu splátky kupní ceny splatné ke dni , datum, ve výši , částka, . Předmětnou kupní smlouvu uzavíraly dva podnikatelské subjekty. Z tohoto hlediska je nutné považovat celý jejich smluvní vztah k aplikaci § 301 obchodního zákoníku. Výsledná podoba textu kupní smlouvy je výsledkem jednání mezi účastníky, přičemž oba text smlouvy konzultovali se svými právními zástupci. Sjednaná práva a povinnosti jsou projevem jejich svobodné vůle, a to včetně ujednání o výši smluvní pokuty. Žalovaný si musel být vědom, že v případě porušení svých povinností plynoucích z kupní ceny bude muset na základě téže smlouvy nést následky sjednané sankce, naopak, kdyby své povinnosti neporušil, obdržel by od žalobce sjednané plnění. Žalobce do smluvního vztahu se žalovaným vstupoval s tím, že má zájem prodat nemovitosti v , adresa, . Jeho zájmem bylo převést k nim vlastnické právo a utržit cenu. Zamýšlel okamžitý prodej bez postupného splácení kupní ceny. Žalovaný však celou kupní částkou nedisponoval. Z tohoto důvodu požádal žalobce o možnost postupného splácení kupní ceny. Žalobce na tento požadavek přistoupil, navrhoval však zvýšení kupní ceny o běžný úrok. Žalovaný s tímto nesouhlasil. Účastníci se však dohodli na vyšší smluvní pokutě, která by alespoň zajišťovala vyšší sankce pro případ, že by žalovaný svůj závazek řádně neplnil. Nárok na smluvní pokutu měl však vzniknout pouze v případě, překročí-li 15 dnů. Žalovaný svoji povinnost k řádné úhradě splátky kupní ceny porušoval už od samého počátku. Vzhledem ke všem okolnostem je výše smluvní pokuty ve výši jednoho procenta sjednána ve výši přiměřené okolnostem daného případu. Dále uvádí, že odkazuje na ustanovení § 300 a následující zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník a § 261 odstavec 6 obchodního zákoníku ve znění účinném k datu uzavření kupní smlouvy, kdy platilo, že smlouvy mezi osobami uvedenými v odstavcích 1,2, které nejsou upraveny v hlavě II. tohoto zákona a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, se řídí příslušnými ustanoveními o smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem. Směnná smlouva související s podnikáním stran se však řídí tímto zákoníkem a použijí se na ni přiměřeně ustanovení tohoto zákona ke kupní smlouvě. Při plnění závazku dodat zboží má každá ze stran postavení prodávajícího a při převzetí postavení kupujícího. Daný smluvní vztah lze označit za tzv. kombinovaný obchod, dříve absolutní neobchod, pro takové závazkové vztahy dle § 261 odstavec šest obchodního zákoníku platí, že občanský zákoník číslo 40/1964 Sb. se použije pouze v rozsahu zvláštních ustanovení daných pro konkrétní smluvní typ, ale ve všem, co není dáno zvláštní úpravou pro daný smluvní typ platí obecná ustanovení daná pro obchodní závazkové vztahy a řídí se obchodním zákoníkem. S ohledem na uvedené skutečnosti v případě úvahy soudu o nepřiměřenosti smluvní pokuty ve výši jednoho procenta by mělo být aplikováno ustanovení § 301 obchodního zákoníku, dle kterého rozhodnou dobu platilo, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše vzniklé do doby soudního rozhodnutí, porušení smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta k náhradě škody vzniklé později je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty podle § 373 obchodního zákoníku.2. Žalovaná uvedla, že dne , datum, účastníci uzavřeli kupní smlouvu, k ověření podpisů došlo až následně dne , datum, . Na jejím základě došlo k převodu nemovitostí v katastrálním území , adresa, . Na základě uvedené kupní smlouvy měla být uhrazena částka , částka, , k rukám žalobkyně bylo doposud uhrazeno , částka, a zbývalo tak uhradit devět splátek po , částka, a jedna splátka po , částka, . Následně dne , datum, bylo žalované doručeno odstoupení od kupní smlouvy žalobkyně, a to z důvodu prodlení žalované s úhradou splátky kupní ceny ve výši , částka, splatné ke dni , datum, , které činilo ke dni odstoupení od smlouvy 64 dnů. O platnosti nebo neplatnosti odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy, o tom, zda právní vztah založený předmětnou kupní smlouvou nadále trvá, se vede soudní spor u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 6 C 244/2020, ohledně vyklizení nemovitosti soudní spor u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 23 C 270/2020. Co se týká hrazení kupní ceny ve splátkách, žalovaná byla po celou dobu splácení opakovaně ujišťována ze strany žalobkyně, že jí budou předmětné nemovitosti převedeny po úplné úhradě kupní ceny v květnu 2021, aby neměla obavy, splátky kupní ceny byly hrazeny ze strany žalované sice povětšinou pravidelně měsíčně, nikoliv však k datu splatnosti kupní ceny, tomu tak bylo od počátku hrazení kupní ceny po dobu cca sedmi let. Jednalo se o zavedenou praxi účastníků. Prodlení, které je uplatňováno v dané věci žalobou, bylo způsobeno jednáním žalobkyně, která telefonicky oznámila žalované před splátkou kupní ceny v listopadu 2019, že má hacknuté účty s tím, ať splátky zatím žalovaná neposílá, že si žalobkyně musela bankovní účty, na něž chodí splátky žalované, zablokovat. Tím došlo k posunu splátek a splátka za listopad 2019 byla uhrazena , datum, a splátka za prosinec 2019 byla uhrazena , datum, . V kupní smlouvě není uvedeno, že v případě prodlení kupujícího, které bude delší než 30 dnů, se sjednává smluvní pokuta, která činí 1 % z dlužné splátky za každý den prodlení, jak uvádí žalobkyně, ale prodlení delší než 15 dnů. Kupní smlouva uzavřená dne , datum, s ověřením podpisů účastníků ke dni , datum, je smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení podle zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník, nikoliv dle zákoníku obchodního. S ohledem na tuto skutečnost, že kupní smlouva uzavřená dne , datum, , se řídí zákonem 40/1964 Sb., ve znění účinném do , datum, , je ujednání o smluvní pokutě neplatné. Žalobkyně se žalobou domáhá nároku na zaplacení smluvní pokuty, jež byla sjednána v článku III odstavec čtyři kupní smlouvy, a to konkrétně ve výši 1% z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná má za to, že toto ujednání o smluvní pokutě, jak je uvedeno výše, je neplatný právní úkon, žalovaná poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 26 Odo 371/2006, kde Nejvyšší soud judikoval, že sjednání pokuty a její výše je zásadně věcí vzájemné dohody stran. Neznamená to však, že by v každém jednotlivém případě mohla být pokuta sjednána v neomezené výši. Zákon výslovně neupravuje omezení při sjednání smluvní pokuty, avšak při posuzování platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska souladu s dobrými mravy je výše smluvní pokuty jedním z rozhodujících hledisek. Ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je zpravidla považované za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům. Zatímco podle úpravy obchodního zákoníku má soud moderační právo a smluvní pokutu může snížit až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením zajišťovaného závazku, občanský zákoník nedává soudu právo snížit vysokou smluvní pokutu a ustanovení obchodního zákoníku o smluvní pokutě nelze použít na závazkové právní vztahy upravené občanským zákoníkem. Stejně tak lze ujednání o smluvní pokutě podle § 39 občanského zákoníku posoudit z hlediska souladu nebo rozporu dohodnuté výše smluvní pokuty s dobrými mravy tolik jako platné či neplatné, tj. bez možnosti shledat jen neplatné, jen ve výši přesahující rámec dobrých mravů může být obdobně i výkon práva na smluvní pokutu podle § 3 odstavec jedna občanského zákoníku pouze v souladu či v rozporu s dobrými mravy. Ke skutečnosti, že ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je považováno za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům, odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, ze dne , datum, , sp. zn. 33 Odo 447/2005, rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. 33 Odo 810/2006 a ze dne , datum, , sp. zn. 33 Odo 438/2005. Soudu podle úpravy občanského zákoníku nepřísluší moderační právo smluvní pokuty. Dle § 39 občanského zákoníku lze posoudit z hlediska souladu nebo rozporu dohodnuté výše smluvní pokuty s dobrými mravy toliko jako platné či neplatné, tj. bez možnosti shledat je jen neplatné, ve výši přesahující rámec dobrých mravů může být obdobně i výkon práva na smluvní pokutu podle § 3 odstavec jedna občanského zákoníku pouze v souladu či v r