ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2025:17.C.68.2024.1 Datum: 2025-03-19 Předmět: o zaplacení 111 404,70 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 7 z. č. 177/1996 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb."] ["odvolání""dokazování""majetek""náklady řízení""zastavení exekuce / výkonu rozhodnutí""dovolání""náhrada nákladů""odpovědnost státu za škodu""lhůty"]
O co šlo: o zaplacení 111 404,70 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 7 z. č. 177/1996 Sb.", "§ 1 z. č. 82/1998 Sb."])
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 8. 2024 se žalobci domáhali náhrady škody ve výši 111 404,70, která jim měla být způsobena nezákonným rozhodnutím vydaným v řízení vedeném , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále také jen „předmětné řízení“). Žalobu odůvodnili tím, že , Anonymizováno, vydal proti žalobcům ve prospěch společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , směnečný platební rozkaz dne 3. 5. 2017 pod č.j. , Anonymizováno, částku 383 350 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci včasné námitky, rozsudkem ze dne 8. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, , však , Anonymizováno, shora uvedený směnečný platební rozkaz ponechal v platnosti a uložil žalobcům zaplatit společně a nerozdílně společnosti , právnická osoba, náhradu nákladů řízení ve výši 49 174,40 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci odvolání, , Anonymizováno, rozsudkem ze dne 4. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, , napadený rozsudek potvrdil a uložil žalobcům nahradit společnosti , právnická osoba, náklady řízení ve výši 26 692,60 Kč. Žalobci následně podali dovolání s návrhem na odklad vykonatelnosti, zároveň požádali společnost , právnická osoba, o odklad platby uložené jim shora uvedenými rozsudky s poukazem na podané dovolání. Společnost , právnická osoba, podala návrh na exekuci u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , věc byla vedena pod sp. zn. , Anonymizováno, . Soudní exekutor vyzval žalobce k úhradě částky 628 258,06 Kč, jejich návrhu na odklad exekuce nebylo vyhověno. V rámci exekuce byla na žalobcích vymožena částka 704 161 Kč. Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 5. 2021, č.j. , Anonymizováno, , dovolání žalobců odmítl. Žalobci tedy podali ústavní stížnost, jíž Ústavní soud nálezem sp. zn. , Anonymizováno, vyhověl, když konstatoval, že usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, č.j. , Anonymizováno, , rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, a rozsudkem , Anonymizováno, ze dne 8. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, , byly porušeny čl. 2 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky. Zároveň Ústavní soud všechna tři rozhodnutí zrušil. Dne 10. 10. 2022 tedy vyzvali žalobci společnost , právnická osoba, k vrácení částky 704 161 Kč, následně se svého nároku domáhali žalobou podanou k , adresa, -, Anonymizováno, , kde byla věc vedena pod sp. zn. , Anonymizováno, . Součástí tohoto nároku byl i nárok na zaplacení částky 111 404,70 Kč tvořený odměnou exekutora a náklady exekuce. , adresa, žalobce poučil, že po společnosti , právnická osoba, nelze spravedlivě požadovat vrácení uhrazených nákladů exekuce a odměny exekutora, toto je třeba požadovat po státu jakožto náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem. Žalobci tedy vzali žalobu podanou k , Anonymizováno, , adresa, do částky 111 404,70 Kč zpět a tento svůj nárok uplatnili dne 29. 5. 2023 u žalované. Stanoviskem ze dne 6. 11. 2023 žalovaná žádost žalobců zamítla s odůvodněním, že exekutor byl po doručení pověření povinen v exekuci aktivně konat, tedy ji efektivně vést k vymožení vymáhané povinnosti, přičemž zde není dána příčinná souvislost mezi vznikem škody (náklady exekučního řízení) a nezákonným rozhodnutím (exekučním titulem). Dle Ústavního soudu však příčinná souvislost dána je. Shora uvedený směnečný platební rozkaz nabyl právní moci i vykonatelnosti dne 18. 7. 2019, stejně jako rozsudek , Anonymizováno, ze dne 8. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, , ve výroku I., ve výroku II. nabyl vykonatelnosti dne 23. 7. 2019. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, , nabyl právní moci a vykonatelnosti ve výroku I. dne 18. 7. 2019, ve výroku II. nabyl vykonatelnosti dne 23. 7. 2019. Nejvyšší soud obdržel dovolání žalobců dne 16. 8. 2019, o jejich návrhu na odklad vykonatelnosti však nerozhodl. Žalobci tedy reagovali neprodleně, když navíc o podaném dovolání informovali společnost , právnická osoba, Žalobci nemohou být postihováni za nerespektování nezákonných rozhodnutí. Kromě částky 111 404,70 Kč požadovali žalobci úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 26. 5. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů řízení.2. Usnesením ze dne 30. 9. 2024, č.j. 17 C 68/2024-26, byla připuštěna změna žaloby spočívající v rozšíření období, za něž žalobci požadovali zákonný úrok z prodlení z žalované částky, kdy původně uváděli datum 26. 5. 2023, následně jej však změnili na 29. 7. 2022. Úrok z prodlení byl požadován od tohoto data, neboť nález Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, byl právnímu zástupci žalobců , tituly před jménem, , jméno FO, doručen dne 28. 7. 2022. Vzhledem k tomu, že tímto nálezem byl zrušen exekuční titul, požadovali žalobci úrok z prodlení ode dne následujícího po doručení nálezu.3. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobci skutečně dne 29. 5. 2023 uplatnili u žalované nárok na náhradu škody ve výši 111 404,70 Kč, žalovaná jejich žádosti nevyhověla, neboť žalobci nerespektovali materiálně i formálně vykonatelný exekuční titul a snažili se svou povinnost obejít podáním dovolání. Žalovaná stručně shrnula průběh exekučního řízení vedeného soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, , pod sp. zn. , Anonymizováno, , s tím, že žalobci nereagovali na výzvu soudního exekutora k dobrovolné úhradě doručené jim dne 9. 10. 2019, následně dne 21. 10. 2019 podali návrh na odklad exekuce s odkazem na podané dovolání proti exekučnímu titulu, tento návrh byl usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , č. účtu, , zamítnut, neboť v daném případě nelze očekávat zastavení exekuce, jelikož samotné podání dovolání takový účinek nemá. Toto rozhodnutí pak po potvrzení odvolacím soudem nabylo právní moci dne 24. 6. 2020. Dne 16. 7. 2020 proběhlo místní šetření na adrese žalobců, tito dne 17. 7. 2020 uhradili částku 400 000 Kč a podali návrh na odklad exekuce s odůvodněním, že by neprodlený výkon exekuce mohl mít pro žalobce a jejich rodinné příslušníky zvláště nepříznivé následky, přičemž oprávněný nebude odkladem exekuce vážně poškozen. Tento návrh byl usnesením soudního exekutora ze dne 21. 7. 2020, č.j. , Anonymizováno, , odmítnut, neboť nebylo nijak doloženo, z jakého důvodu by bylo možné exekuci odložit. Dne 22. 7. 2020 žalobci doplatili zbývající část vymáhané povinnosti ve výši 292 739 Kč, načež vzali svůj druhý návrh na odklad exekuce zpět. Náklady exekuce byly přiznány pravomocnými příkazy k úhradě nákladů exekuce, proti kterým nebyl podán žádný opravný prostředek, z majetku žalobců byla na náklady exekuce vymožena částka 111 404,70 Kč. Soudní exekutor je povinen postupovat při provádění exekuce rychle a účelně a činit úkony směřující k provedení exekuce i bez návrhu. Soudní exekutor tedy byl povinen po doručení pověření k provedení exekuce aktivně konat, žalobci jakožto povinní v průběhu exekuce nenamítali nesprávnost postupu soudního exekutora. V posuzované věci není dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklými náklady exekuce, neboť žalobci si sami přivodili vznik této škody tím, že řádně a včas nesplnili soudem uložené povinnosti. Žalobci bezpochyby finančními prostředky disponovali. Žalovaná tedy navrhla zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení, přičemž pro případ, že bude žalované uložena povinnost k plnění, požádala tato o lhůtu 15 dní s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci uplatnili dne 29. 5. 2023 u žalované nárok na náhradu škody ve výši 111 404,70 Kč, žalovaná jejich žádosti nevyhověla.5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:6. Směnečným platebním rozkazem ze dne 3. 5. 2017, č.j. , Anonymizováno, , uložil , Anonymizováno, žalobcům vystupujícím na straně žalované uhradit společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , směnečný peníz ve výši 383 350 Kč, 6% úrok z této částky od 4. 4. 2017 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1 277 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 43 819,20 Kč do patnácti dnů od doručení tohoto rozhodnutí. Dne 4. 9. 2019 byla na tomto rozhodnutí vyznačena doložka právní moci ke dni 18. 7. 2019. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci námitky, načež , Anonymizováno, rozsudkem ze dne 8. 6. 2018, č.j. , Anonymizováno, , ponechal shora uvedený směnečný platební rozkaz v platnosti a uložil jim nahradit protistraně náklady námitkového řízení ve výši 49 174,40 Kč. Dne 4. 9. 2019 byla na tomto rozhodnutí vyznačena doložka právní moci ke dni 18. 7. 2019 a doložka vykonatelnosti ke dni 23. 7. 2019 (výrok II.), resp. ke dni 18. 7. 2019 (výrok I.). Proti tomuto rozsudku podali žalobci odvolání, načež Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, , napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a uložil žalobcům nahradit protistraně náklady řízení ve výši 26 692,60 Kč. Dne 4. 9. 2019 byla na tomto rozhodnutí vyznačena doložka právní moci ke dni 18. 7. 2019 a doložka vykonatelnosti ke dni 23. 7.