22 C 54/2024-61 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 6. 9. 2024 domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky představující zadostiučinění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 68 ECm 7/2022 (dále také jen „posuzované řízení“). Žalobce vystupoval v posuzovaném řízení, jehož předmětem bylo zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím, v pozici žalovaného. Původně bylo posuzované řízení vedeno Okresním soudem v Mostě pod sp. zn. 48 C 91/2019, následně byla věc postoupena soudu krajskému, jako věcně příslušnému. Řízení trvalo více jak 5 let. Žalobce po celou dobu posuzovaného řízení žil v nejistotě, jak bude o jeho právech a povinnostech rozhodnuto, což bylo frustrující. Při výpočtu přiměřeného zadostiučinění žalobce vyšel ze základní částky 62 500 Kč, tj. 15 000 Kč za rok trvání řízení. Základní částku dále navýšil s ohledem na složitost věci o 15 %. Uvedl, že se jednalo o obvyklou, až triviální kauzu, již Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 11. 9. 2023 vyřkl zcela jasný závěr, který byl potvrzen Ústavním soudem. Bylo zdrcující, když se následně soud I. stupně tímto názorem neřídil a vyslovil názor zcela opačný. Tím došlo ke zcela zjevným průtahům. Dále základní částku navýšil o 15 % s ohledem na podíl žalobce na délce řízení. Žalobce měl snahu o co nejrychlejší vyřešení sporu. S ohledem na postup soudu, tedy skutečnost, že soudce soudu I. stupně nerespektoval závazný právní názor, částku navýšil o 10 %. S ohledem na význam řízení pro žalobce byla základní částka také navýšena o 10 %. Celkové tak požaduje částku 93 750 Kč. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne 30. 4. 2024, přičemž žalovaná plnila co do částky 41 125 Kč. Žalobce tak požaduje částku poníženou o toto plnění, tj. 52 625 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 31. 10. 2024. Žalobce se stanoviskem žalované nesouhlasil. Dle žalobce bylo řízení zahájeno dne 19. 3. 2019 a skončeno dne 15. 6. 2024, tj. trvalo bezmála 5 a čtvrt roku. Postup soudů lze označit za excesivní, neboť obdobné věci mají být rozhodovány v co nejkratší lhůtě. Žalobce byl v dlouhodobé nejistotě ohledně výsledku sporu, což představuje významný zásah do jeho dalšího působení. Ponížení základní částky je s ohledem na konkrétní okolnosti projednávaného případu nepřiléhavé. Jednalo se o zcela obvyklou kauzu, dalo by se říci, že se jednalo o vyřešení triviální právní otázky absolutní neplatnosti, kterou po mnoha letech vyřešil až Vrchní soud.2. K výzvě soudu k prokázání naříkaného významu předmětného řízení žalobce doplnil, že byl v mnohaleté nejistotě ohledně právního stavu, spojenou s finanční nejistotou, kdy předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím, které bylo představováno částkou 750 000 Kč a náklady řízení ve výši 200 000 Kč. Byl v dlouhodobé nejistotě ohledně výsledku řízení. Uvedl, že judikaturou je částka 1 000 000 Kč přirovnávaná k 10 letům vězení. Uvedl, že obdobné řízení má být řešeno v co nejkratší lhůtě, proto v projednávané věci došlo k excesu. Žalobce má za to, že již řízení, které má běžný nebo snížený význam pro žalobce, by mělo být odškodněno finančně.3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce dne 30. 4. 2024 předběžně uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Tento nárok uznala důvodným v částce 41 125 Kč, což bylo žalobci sděleno stanoviskem ze dne 24. 7. 2024. Zrekapitulovala obsah přílohového spisu, přičemž uzavřela, že k nedůvodným průtahům v řízení nedošlo, jednotlivé procesní úkony byly soudy činěny průběžně, o čemž svědčí fakt, že žalobcem nebyla podána stížnost na průtahy ani stížnost na nečinnost. Žalobce se o řízení dozvěděl dne 15. 7. 2019, od tohoto dne mohl být v nejistotě ohledně výsledku řízení a mohla mu vznikat nemajetková újma. Délka řízení tak ve vztahu k žalobci činila 4 roky a 11 měsíců. Takto stanovenou délku řízení žalovaná hodnotila jako nepřiměřenou. Délka řízení byla zapříčiněna rozhodováním soudu vyšších stupňů, což objektivně prodlužuje délku řízení. Posuzované řízení bylo vedeno před třemi stupni soudů a u Ústavního soudu. Meritorně rozhodoval soud I. stupně dvakrát, soud odvolací jednou a Nejvyšší soud jednou. Řízení bylo po skutkové i právní stránce složité, včetně zahraničního prvku a součinnosti s ambasádou v Bangkoku. Význam pro žalobce byl shledán jako běžný. Ve věci byly provedeny listinné důkazy, byl vyslechnut svědek, musel být vypracován znalecký posudek za účelem posouzení podpisu žalovaného, který jej sporoval, přičemž ten shledal, že se jedná o podpis žalovaného. Předmětem řízení bylo posouzení porušení konkurenční doložky a výše smluvní pokuty. Základní částku 58 750 Kč žalovaná snížila s ohledem na složitost řízení vč. opakovaných žádostí účastníků o odročení o 10 % a dále o 20 % s ohledem na rozhodování všech tří stupňů soudní soustavy a soudu Ústavního. K doplnění ze strany žalobce uvedla, že žalobcem citovaná judikatura není vůbec přiléhavá projednávané věci. Nelze výši předmětu trestného činu, který je zásadní pro výši trestu, porovnávat s významem v řízení civilním. Žalobce namítá, že byl nucen z důvodu nepřiměřené délky posuzovaného řízení uzavřít smír, avšak toto je pouze účelové, neboť posuzované řízení bylo na hraně přiměřenosti a nepřiměřenosti co se týká jeho délky, postup soudu nevykazoval excesy.4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce dne 30. 4. 2024 uplatnil u žalované nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla žalobci vzniknout v souvislosti s nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení. Žalovaná stanoviskem ze dne 24. 7. 2024 částečně vyhověla nároku žalobce co do částky 41 125 Kč, částka byla na účet žalobce připsána dne 26. 7. 2024.5. Z důkazů provedených v řízení soud učinil následující skutková zjištění.6. Soud provedl dokazování spisem Krajského soudu v Ústí nad Labem vedeného pod sp. zn. 60 ECm 7/2022. Z tohoto spisu se podává, že dne 19. 3. 2019 byl podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci , jméno FO, proti , Jméno žalobce, o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím. Dne 23. 3. 2019 byl zaplacen soudní poplatek a dne 9. 4. 2019 byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 20. 5. 2019 zrušen, neboť se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Věc byla předložena vedení soudu s tím, že věc měla být zapsána do specializace podle rozvrhu práce za rok 2019. Dne 15. 7. 2019 byl vyzván žalovaný, nechť se k podané žalobě vyjádří. Dne 18. 7. 2019 byl podán odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu. Podání žalovaného bylo přeposláno dne 13. 8. 2019 žalobci. Žalobce dne 14. 8. 2019 předložil další důkazy. Dále bylo nařízeno jednání na den 2. 10. 2019. Dne 27. 8. 2019 se vyjádřil žalobce, vyjádření bylo následně v září 2019 přeposláno žalovanému. Dne 9. 9. 2019 požádal právní zástupce žalovaného o odročení jednání z důvodu plánované zahraniční cesty v září 2019. Soud k žádosti odročil jednání na 9. 10. 2019. Dne 17. 9. 2019 se vyjádřil žalovaný. Dne 18. 9. 2019 požádal právní zástupce žalobce o odročení jednání z důvodu kolize jednání. Jednání tak bylo dne 19. 9. 2019 odročeno na den 25. 10. 2019. Následně dne 18. 9. 2019 žalovaný doplnil žádost o odročení jednání s tím, že ve zde uvedených dnech bude pracovně mimo Českou republiku. Soud tak nařídil jednání na 22. 11. 2019. Předně si soud vyžádal stanovisko účastníků, zda žádají nařídit jednání na 15. 11. nebo 20. 11. 2019. Dále právní zástupce žalovaného požádal o odročení jednání s tím, že je zde kolize s již nařízenými jednáními, proto bylo jednání odročeno na 7. 1. 2020 s tím, že soud sdělil, že je nutné v případě nemožnosti účasti zařídit substituci. V prosinci 2019 soud účastníkům sdělil, že na jednání bude vyslýchán žalovaný s tím, že pokud navrhují další výslechy některých svědků, mají zajistit jejich účast. Dne 13. 12. 2019 byly navrženy důkazy, vč. svědků, k čemuž soud sdělil, že je nutné svědka, který je navržen k výslechu, přivést do jednací síně. Dne 7. 1. 2020 byly provedeny listinné důkazy a za účelem vypracování písmoznaleckého posudku k pravosti podpisu žalovaného bylo odročeno na neurčito. Dne 11. 1. 2020 se vyjádřil žalobce. Usnesením ze dne 13. 1. 2020 soud vyzval žalovaného k doplnění tvrzení do 22. 1. 2020. Dne 16. 1. 2020 soud ustanovil znalce z oboru písmoznalectví k vypracování znaleckého posudku do 90 dnů, znalci bylo usnesení doručeno 24. 1. 2020. Současně soud uložil zaplatit oběma účastníkům zálohu na provedení znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč. Dne 22. 1. 2020 se k věci vyjádřil žalobce. V lednu 2020 se k věci vyjádřil i žalovaný. Během února roku 2020 byla podání přeposlána. S