ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2025:22.C.63.2024.1 Datum: 2025-03-19 Předmět: O zaplacení 48 375,82 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 14a vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb ["prodlení dlužníka""nájem dopravního prostředku"]
O co šlo: O zaplacení 48 375,82 Kč s příslušenstvím (["§ 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 14a vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. )
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „předchůdce žalobkyně“), a žalovanou byla dne 9. 11. 2020 uzavřena smlouva o podnájmu osobního motorového vozidla č. 202003051. Předmětem smlouvy byl nájem vozidla Škoda Kodiaq, RZ: , SPZ, , přičemž žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši 14 507,90 Kč měsíčně s DPH. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, k předání vozidla došlo dne 1. 12. 2020. Žalovaná však nehradila nájemné řádně a včas, pročež předchůdce žalobkyně dne 6. 1. 2022 odstoupil od smlouvy a vozidlo bylo předchůdci žalobkyně vráceno dne 21. 1. 2022. Žalovaná neuhradila nájemné za období 1. 12. 2021 – 31. 12. 2021, 1. 1. 2022 – 26. 1. 2022 v celkové výši 26 675,68 Kč. Předchůdce žalobkyně dále žalované vyfakturoval škodu způsobenou na vozidle ve výši 14 440,14 Kč a náklady na vyčištění vozidla ve výši 7 260 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 10. 2023 přešla na žalobkyni pohledávka za žalovanou. Žalobkyně se dále domáhá částky 4 800 Kč představující náhradu nákladů spojených s uplatněním jednotlivých pohledávek (faktur), neboť se jedná o právní vztah mezi podnikateli. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, žalovaná však ničeho neuhradila.2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nesporovala, že si vozidlo od předchůdce žalobkyně půjčila, přičemž uvedla, že vozidlo přebíral a vracel pan , jméno FO, , k vrácení vozidla došlo v únoru 2022 a veškeré platby byly doplaceny.3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání řádně a včas omluvila, jakož i v nepřítomnosti žalované, která se k jednání bez omluvy nedostavila. Neúčastí na jednání se žalovaná vzdala i dobrodiní procesního poučení a výzvy podle § 118a o.s.ř.4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaná od právního předchůdce žalobkyně převzala vozidlo Škoda Kodiaq, RZ: , SPZ, , které následně předchůdci žalobkyně vrátila. Spornou zůstala skutečnost, zda žalovaná uhradila veškeré faktury vystavené předchůdcem žalobkyně.5. Z důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující skutková zjištění.6. Ze smlouvy o podnájmu vozidla na dobu neurčitou č. 202003051, všeobecných obchodních podmínek Driveto flexibilního operativního leasingu a protokolu o předání vozu soud zjistil, že žalovaná a předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 9. 11. 2020 smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobkyně přenechal žalované do užívání vozidlo Škoda Kodiaq na dobu neurčitou s měsíčním nájemným 11 990 Kč bez DPH. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. K předání vozidla Škoda Kodiaq, RZ: , SPZ, žalované došlo dne 10. 11. 2020.7. Z Dopisu ze dne 6. 1. 2022 a protokolu o vrácení vozu soud zjistil, že předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy o podnájmu z důvodu prodlení žalobkyně s úhradou nájemného. Žalovaná vrátila vozidlo dne 21. 1. 2022, přičemž na vozidle bylo zjištěno poškození, které bylo zaznamenáno v protokolu a vozidlo bylo vráceno silně znečištěné.8. Z dofakturace nákladů spojených s užíváním vozu na základě výstupní prohlídky soud zjistil, že žalované bylo vyfakturováno čištění vozidla ve výši 6 000 Kč bez DPH.9. Ze zálohových faktur soud zjistil, že fakturou č. Z00000466/22 bylo žalované ze strany předchůdce žalobkyně vyfakturováno dne 1. 1. 2022 nájemné za období 1. 1. 2022 – 26. 1. 2022 ve výši 12 167,78 Kč se splatností dne 15. 1. 2022. Fakturou č. Z00011512/2022 ze dne 9. 5. 2022 znějící na částku 14 440,14 Kč splatnou dne 23. 5. 2022 byly žalované vyfakturovány brzdové destičky a přední kotouče. Fakturou č. Z00022720/21 ze dne 1. 12. 2021 předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalované nájemné za období 1. 12. 2021 – 31. 12. 2021 ve výši 14 507,90 Kč splatné dne 15. 12. 2021. Fakturou č. Z00011951/22 ze dne 19. 5. 2022, splatnou dne 2. 6. 2022 a znějící na částku 7 260 Kč byly žalované vyfakturovány náklady na čištění vozidla.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 10. 2023 a oznámení ze dne 26. 10. 2023 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná dopisem ze dne 26. 1.0 2023 vyrozuměna.11. Z dopisu ze dne 26. 10. 2023 včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.12. Po provedeném dokazování, kdy soud hodnotil veškeré důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o nájmu vozidla, na jejímž základě předchůdce žalobkyně přenechal žalované vozidlo do užívání a žalovaná se zavázala hradit měsíční nájemné. Žalovaná však nehradila nájemné řádně a včas za období 1. 12. 2021 – 26. 1. 2022, pročež předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy, žalovaná vozidlo vrátila a předchůdce žalobkyně provedl čištění vozidla a nutné opravy, které žalované vyfakturoval. Žalovaná na vystavené faktury neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou následně přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek.13. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně.14. Podle § 2321 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.15. Podle § 2324 o. z. nájemce zaplatí nájemné po ukončení užívání dopravního prostředku; je-li však nájem ujednán na dobu delší než tři měsíce, platí nájemce nájemné ke konci každého kalendářního měsíce.16. Podle § 2325 odst. 1 o. z. nájemce udržuje dopravní prostředek ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 9. 11. 2020 platně uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku. Podle této smlouvy bylo žalované poskytnuto do užívání sjednané vozidlo a žalovaná se zavázala platit měsíční nájemné ve výši 11 990 Kč bez DPH. Mezi účastníky nebylo sporu ohledně uzavření smlouvy, poskytnutí vozidla ani ohledně vrácení vozidla, žalovaná nesporovala důvod vzniku pohledávky, resp. jednotlivých faktur. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 10. 2023 na místo společnosti , právnická osoba, . coby věřitele nastoupila žalobkyně. Bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyní požadované částky již uhradila, jak namítala ve vyjádření k žalobě. Žalovaná se nezúčastnila jednání, čímž se vzdala dobrodiní procesního poučení podle § 118a o.s.ř., kterého by se jí od soudu bylo dostalo, a to jak ohledně chybějících tvrzení, tak ohledně chybějících důkazů. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutích sp. zn. 32 Cdo 2528/2010 či sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, tato rozhodnutí, jakož i další citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz). Soud proto vyšel z prokázaného tvrzení žalobkyně, že částky požadované na dlužném nájemném a na dalších souvisejících nákladech na údržbu vozu a jeho uvedení do stavu po obvyklém užívání žalované byly ze strany předchůdce žalobkyně vyfakturovány, přičemž žalovaná neprokázala, že by již tyto částky žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci zcela či zčásti uhradila. S ohledem na platné postoupení pohledávek je žalobkyně aktivně legitimována domáhat se dluhu žalované u soudu. Žalobkyně má právo i na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 4 * 1 200 Kč v souladu s § 513 o. z. a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Předmětem smluvního vztahu mezi účastníky byly služby poskytnuté ze strany právního předchůdce žalobkyně s tím, že žalovaná svému závazku nedostála, za služby žalobkyni nezaplatila a ta se tak důvodně musela svých nároků domáhat u soudu.18. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované rovněž povinnost nahradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 3. 6. 2022 (dle data splatnosti nejmladší faktury) do zaplacení dle § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 963 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně ve výši 2 178 Kč sestávající z odměny advokáta za 3 úkony á 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „advokátní tarif“), za převzetí zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby, dále náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč