ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2025:26.C.111.2025.1 Datum: 2025-07-03 Předmět: o zaplacení 7 650 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2550 ["jízdné"]
O co šlo: o zaplacení 7 650 Kč s příslušenstvím (["§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 S)
1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o zaplacení , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje dlužné jízdné a přirážku k jízdnému.2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, avšak ten byl usnesením ze dne zrušen, neboť se ho nepodařilo řádně doručit žalovanému. Žalovaný byl vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byl upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a podle § 115a o. s. ř. dojde pouze k veřejnému vyhlášení rozsudku. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu.3. Soud tedy ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť žalovaný s tímto postupem souhlasil, když mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., a tedy souhlas žalovaného soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal.4. Soud provedl důkaz zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, , ze kterého zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně metrem B a prokázal se při kontrole jízdenkou s uplynulou dobou platnosti.5. Dále soud provedl důkaz zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, , ze kterého zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně metrem b a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou.6. Dále soud provedl důkaz zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, , ze kterého zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně metrem c a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou.7. Dále soud provedl důkaz zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne , datum, , ze kterého zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně metrem b a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou.8. Dále soud z dopisu zaslaného dne , datum, žalobkyní žalovanému a z podacího archu zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř., a i toto má soud za prokázané.9. Cestující, který použije veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně a na výzvu revizora se neprokáže platnou jízdenkou, je povinen, dle Smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobkyně, dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (zejména dle §7) a v souladu s ustanovením § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (obč. zák.), ve znění účinném v době uzavření smlouvy o přepravě, zaplatit dlužné jízdné a navíc stanovenou přirážku k jízdnému.10. Dle ustanovení § 2550 obč. zák. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.11. Podle ustanovení § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně a prokázal se při kontrole jízdenkou s uplynulou dobou platnosti a má proto povinnost zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážku k jízdnému. Nárok žalobkyně je tedy důvodný a soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku stanoveno.13. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný cestoval městskou hromadnou dopravou dne , datum, , proto soud v této části žalobu zamítl.14. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud rozsudkem bez nařízení jednání na základě tvrzení žalobkyně a předložených listinných důkazů, a to dle ustanovení § 2550, § 1970 občanského zákoníku ve znění účinném od , datum, , a dále dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (zejména dle §7).15. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 odst. 2 obč. zák. s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.16. Soud přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, ve výši , částka, tj. 60% z celkové částky Kč 1 852, neboť žalobkyně byla úspěšná v 80% a neúspěšná ve 20%.