26 C 130/2024-73 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci Kč 75 000 s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci Kč 125 000 s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, k rukám jeho právního zástupce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.1. Žalobce se svou žalobou ze dne , datum, domáhá náhrady nemajetkové újmy za trestní stíhání, které skončilo zastavením řízení podle ustanovení § 172 odst. 1, písm. b) tr. řádu, že skutek není trestným činem. Žalobce byl vystaven trestnímu stíhání pro skutek kvalifikovaný jako porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 a 2 písm. b) tr. zákoníku s trestní sazbou odnětí svobody až pět let. Žalobci v důsledku tohoto trestního stíhání vznikla nemajetková újma tím, že zasáhlo do všech sfér jeho života, do intimní sféry, do jeho zdravotního stavu, do tělesné schránky, kdy zhubl podstatně o mnoho kil, vzdal se společenského a veřejného života, věc se odrazila i v podnikatelské sféře. On sám nesl věc velmi úkorně.2. Žalovaná se v rámci předběžného projednání nároku, který u ní žalobce uplatnil , datum, za trestní stíhání, které neskončilo odsuzujícím rozsudkem, omluvila.3. Mezi účastníky není sporu o průběh trestního stíhání, které bylo zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, pak bylo zastaveno. Žalobci hrozil trest odnětí svobody šest měsíců až pět let. Délka trestního řízení byla dva roky a čtyři měsíce.4. Soud má prokázáno ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , právnická osoba, (spoluobviněného), že on i žalobce nesli trestní stíhání velmi úkorně. Byli v zastupitelstvu obce Krupky, kde je všichni znali, žalobce vlastní v Krupce známou hospodu, jídelnu, chodili tam lidé na obědy, byla to známá zavedená hospoda. Po zahájení trestního stíhání a v jeho průběhu pak se objevily pamflety, různé výzvy, aby mu zablokovali tuto činnost, což se jim povedlo. Žalobce z toho byl nešťastný, protože zaměstnával několik lidí, byl ze všeho znechucený a chtěl podat rezignaci ke starostovi, který ji však nepřijal. Žalobce ztratil kamarády, což mu hodně vadilo, hovořili spolu o tom. Ztratil také klienty, což se odrazilo na jeho podnikání, to nesl citelně, trápilo ho to, pak hodně zhubl. Oba dva museli čelit domněnkám, že si přišli na miliony, které sebrali a že z toho žijí. On kolikrát něco takového na svou a žalobcovu adresu slýchal, což ho hodně mrzelo, že takto někdo o nich mluví. Žalobce je takový skromný člověk, kamarádský, vždy pomůže, když je potřeba, měl a má hodně známých i také z toho důvodu, že má tu hospodu. Pak o kamarády přišel, a to bylo z důvodu právě, že se domnívali, že krade městský majetek, to jim vadilo. Pak už se ani nechtěl vrátit do politiky, rezignoval na tyto funkce. Předtím byl vždycky bez větší pochybnosti zvolen do zastupitelstva, v posledních volbách však neuspěl. Dříve byl mezi lidmi ve velké oblibě, přeskočil všechny na kandidátce a dostal se na první místa. Když byl v zastupitelstvu, obraceli se na něj lidi, on jim pomáhal a potom se i tito lidé začali chovat jinak, nebyli to úplně všichni, ale žalobce ztratil dost přátel. Někteří také používali i hanlivá slova na jejich adresu.5. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, má soud prokázáno, že jsou se žalobcem kamarádi. Slavívali spolu narozeniny, znají se celý život. On sám byl starostou, žalobce byl v zastupitelstvu, byl respektovaným zastupitelem několik volebních období. Pomáhá lidem, rozváží a rozvážel ovoce i za covidu, pomáhal seniorům, podporuje zájmovou činnost, spolkovou činnost v Krupce. Byl to respektovaný člověk, avšak v souvislosti s trestním stíháním byl z toho frustrovaný, přišel o hosty, o štamgasty, kteří tam chodili na oběd, večer a nyní ani mezi ně, mezi hosty nechodí jako dřív, kdy tam rád s nimi poseděl. A všichni, včetně žalobce byli terčem dehonestací a také slýchali, že už aby byli v teplácích atp.. Některé věci se objevovaly také na sociálních sítích. Žalobce byl vždy empatický, vstřícný. Velmi pomáhal především seniorům, kterým pomáhá, je vždy aktivní, když jim třeba rozvážel jídlo zdarma v době covidu, ovoce. Pak po tom trestním stíhání opět kandidoval, avšak už neuspěl, což ho překvapilo, neboť byl dříve velmi respektovaný člověk. V restauraci, kde pracuje, pracuje i jeho rodina. Vesměs museli čelit nadávkám ze stran spoluobčanů, což se jich všech samozřejmě psychicky dotklo. Před trestním stíháním se scházeli u něj v restauraci, v hospodě, ale potom už nechtěl jít mezi lidi. Když se spolu chtěli sejít, bylo to třeba na zahradě v klidu, aby, jak říkali, je nikdo neotravoval a nyní chodí do restaurace velmi málo. Už ho to netěší, ale skončení trestního stíhání se nakonec do médií nedostalo, i když ten začátek a průběh v médiích byl. Nikdy se pak nikdo za to, co se psalo, neomluvil. Po trestním stíhání se jim všem změnil život, museli se stýkat s advokáty, s policií, podrobovat se odběrům DNA a podobně. On sám je vystudovaný psycholog, ale nechtěl se k psychické stránce žalobce vyjadřovat právě z profesního důvodu, ale na otázku, jestli se jeho psychický stav zlepšil po skončení trestního stíhání, uvedl, že se mu zdá, že nikoliv, že nedošlo k nějakému většímu zlepšení.6. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , manželky žalobce, má soud prokázáno, že se změnil život žalobce od zahájení trestního stíhání, dříve chodil mezi lidi, poté přestal mezi lidi chodit, uzavřel se, nekomunikoval s okolím. Pak se to trochu zlepšilo, ale ani dnes to není takové, jako to bylo dřív. Předtím byl veselý, komunikativní, bavil se s hosty, s personálem, byl v pohodě, nebyl tam žádný problém, nebyl vystresovaný, byl vstřícný, všechno, co potřebovala, nebo okolí, všechno v klidu zvládal. Poté už nebyl takový. Zpočátku se hádal s dětmi, kteří problém špatně zvládali. V restauraci, byl značný úbytek hostů a většina se pak postavila proti němu, dokonce i některý z hostů ho napadl. Byly tam problémy. Klesly tržby, přestali chodit hosté na obědy, na jídlo. A pokud jde o to napadení, byly to slovní urážky, že se chtěl obohatit a tak. Žalobce byl angažovaný v politice, poté už jeho přístup nebyl tak kladný k lidem, dříve pomáhal lidem, byl vstřícný, potom se stáhnul do sebe. Byl mezi lidmi oblíbený pro svou vstřícnost a dokázal lidem pomoct, vyhovět. Byl velmi populární v politickém životě. Pak se stáhnul do ústraní, přestal s politikou, vlastně se stáhl i v práci a trestní stíhání mělo značný vliv i na jejich vztah, kdy se to projevilo i na tom, že vznikly zdravotní problémy, žalobce zhubnul. O trestním stíhání se moc nebavili, protože žalobce o tom nechtěl hovořit, ona sama ale mu věřila. Zaznamenala také informace na internetu, ale protože věděla, jak to doopravdy je a bylo, tak se jí to tak nedotýkalo.7. Soud po právní stránce uzavřel věc následujícím způsobem. Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb., dále jen zákon, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 7 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 zmíněného ustanovení má právo na náhradu škody i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním, jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.8. Podle § 8 odst. 1 zákona platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 14, odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u orgánu uvedeného v § 6. Podle § 15 odst. 1 zákona, přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.9. Podle § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem.10. Dle ustanovení § 31a odst. 1 zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.11. Soud uzavřel, že vzhledem k tomu, že nedošlo k vydání odsuzujícího r