26 C 14/2025-27 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobkyně se svou žalobou ze dne , datum, domáhá náhrady nemajetkové újmy za nezákonně vedené trestní stíhání, které skončilo zprošťujícím rozsudkem. Dne , datum, bylo vydáno konečné usnesení Krajského soudu v Brně, kterým soud odvolání státní zástupkyně zamítl. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno , datum, .Žalovaná v rámci předběžného projednání nároků zaplatila žalobkyni částku , částka, jako náhradu nemajetkové újmy za řízení, které trvalo rok a 10 měsíců, žalobkyni hrozil trest odnětí svobody na dvě léta až osm let.Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně u žalované předběžně uplatnila nárok dne , datum, a k projednání jejího nároku došlo , datum, . Žalovaná namítla promlčení nároku, když žaloba byla podána až , datum, . K tomu právní zástupkyně žalobkyně namítla, že , datum, se teprve dozvěděla o důvodech odmítnutí odvolání státního zástupce, respektive bylo jí doručeno usnesení o odmítnutí odvolání. Podle ustanovení § 32, odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 3 nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.Podle ustanovení § 35, odst. 1 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců.V daném případě nastala právní moc zprošťujícího rozsudku , datum, . Mezi účastníky je nesporné a z trestního spisu vyplývá, že žalobkyně i její obhájkyně byla na vyhlášení zprošťujícího rozsudku i na veřejném zasedání, kde bylo odmítnuto odvolání státního zástupce přítomná, čili toho dne se žalobkyně dozvěděla, že jí vznikla nemajetková újma a kdo za ni odpovídá, tedy od , datum, běží promlčecí doba, která se po dobu uplatnění nároku, a to , datum, do , datum, stavěla. Aby byla žaloba podána včas, musela by být podána , datum, . Vzhledem k tomu, že byla podána , datum, , byla podána opožděně.Žalovaná vznesla námitku promlčení, nárok žalobkyně je promlčen a soud neshledal žádnou okolnost, která by vylučovala zamítnutí žaloby pro promlčení. Vznesená námitka není v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně neměla žádný důvod k tomu, aby žalobu podala opožděně.Soud z výše uvedeného důvodu zamítl žalobu pro promlčení nároku.Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované náhradu nákladů řízení dle ustanovení § 151 o.s.ř. ve výši , částka, za jeden úkon při počtu tří úkonů, vyjádření k žalobě, přípravu na jednání a účast na jednání.