28 C 141/2024-39 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 118 814 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Ministerstvem práce a sociálních věcí o žádosti o poskytnutí informace pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále také jen „posuzované řízení“). Posuzované řízení bylo zahájeno dne 15. 6. 2022, kdy žalobce podal žádost o informace a skončeno bylo dne 21. 5. 2024, kdy byla informace poskytnuta (706 dnů). Žalobce u žalované nárok uplatnil dne 30. 1. 2023 a 25. 11. 2023. Žalobci bylo poskytnuto zadostiučinění dne 2. 7. 2024 ve výši 5 566,34 Kč, a to na základě stanoviska žalované ze dne 5. 6. 2024. Žalobce uvedl, že mu požadované informace nebyly poskytnuty v zákonné lhůtě, přičemž povinný subjekt jednal obstrukčně a žalobce se musel proti jeho postupu bránit. Zákonná lhůta 15 dnů byla mnohonásobně překročena. Žalobce požadoval odškodnění ve výši 180 Kč za den, přičemž vyšel ze základní částky 100 Kč za den se zvýšením o 80 % (30 % za náročnost; 30 % za složitost obrany; 20 % za dopady na žalobce a zvýšený význam). Žalobce uvedl, že motivace žalobce není při žádosti o poskytnutí informací důležitá. Zvýšený význam se v tomto případě presumuje, kdy on sám spatřuje zvýšení význam ve vynaloženém úsilí a snaze získat žádané informace. Za průtahy je nutné považovat celé řízení a v řízení nejsou žádné okolnosti, které by odůvodňovaly jeho extrémní délku. Nesprávné vyřízení žádosti je obstrukční praktikou.2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 11. 8. 2024 uvedla, že žádost žalobce ze dne 25. 11. 2023 projednala dne 5. 6. 2024, a to souhrnně ve vztahu i k dalším žádostem žalobce. Za délku posuzovaného řízení bylo žalobci přiznáno zadostiučinění ve výši 5 566,34 Kč, vyjádření bylo žalobci doručeno dne 19. 6. 2024. Žalovaná uvedla, že žalobce význam řízení, tj. jeho zájem na poskytnutých informacích, neosvědčil ani v posuzovaném řízení a ani v odškodňovacím řízení. Žalovaná tak má za to, že význam řízení je pro žalobce marginální. Z toho důvodu žalovaná přistoupila ke snížení základní částky o 50 %. O tom svědčí i četnost žalobcových žádostí. Žalovaná uvedla, že informační zákon není určen k uspokojení zvědavosti, ale k umožnění základního práva na přístup k informacím. Nejistota žalobce se nedá multiplikovat, když o jeho žádostech bylo rozhodováno shodně poté, co nadřízený orgán zaujal právní názor. Žalobce nemohl procházet úzkostí, nejistotou či duševním stresem. Zvýšený význam se nedá univerzálně presumovat. Je zřejmé, že žádosti žalobce nesloužili k účelu podílet se na politických právech, když žalobce podává desítky žádostí ročně. Žalovaná se především snažila chránit citlivé informace recipientů sociálních dávek. Žalobce na základě 25 žádostí obdržel již 151 780,58 Kč. Nejistota tak byla žalobci dostatečně odškodněna, a to relutární formou. Žalovaná je toho názoru, že zadostiučinění je adekvátní a navrhla žalobu zamítnout.3. V podání ze dne 26. 11. 2024 žalobce uvedl, že žalovaná neprokázala tvrzení o nízkém, sníženém či nepatrném významu žádané informace. Zvýšený význam se presumuje, jde-li o řízení týkající se základních práv. Neuvedení zájmu není důvodem pro snížení základní částky. Zvýšený význam pak spatřoval ve skutečnosti, že lhůta k vyřízení žádosti stanovená pro povinný subjekt je krátká. Dále uvedl, že nehraje-li motiv žádosti o informace žádnou roli při jejím poskytování, nelze význam informace pro žadatele dovozovat. Postup žalované byl obstrukční a vytvářel průtahy. Povinný subjekt totiž nakonec dospěl k závěru, že poskytnutí informací od počátku nebránila žádná výluka. Povinný subjekt má být profesionál znalý práva, má žadatele procesem poskytnutí informace provést. Povinný subjekt není ani oprávněn zkoumat důvody žádosti. Při zvažování výše zadostiučinění má být zvážena zejména náročnost řízení a potíže, které představuje nevyřízení žádosti v zákonné lhůt včetně potíží s nutností použití oprávněných opravných prostředků.4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání [žalovaná ve vyjádření k žalobě, žalobce konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád dále jen („o. s. ř.“), v dané lhůtě nevyjádřil], soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.5. Ze shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění, bylo zjištěno, že žalobce nárok za posuzované řízení u žalované uplatnil. Dále žalovaná nárok žalobce projednala a vyplatila žalobci částku 5 566,34 Kč.6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:7. Ze spisu Ministerstva práce a sociálních věcí sp. zn. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že dne 15. 6. 2022 žalobce požádal žalovanou o rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č. j. , Anonymizováno, a kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 5. 8. 2020, č. j. , Anonymizováno, . Přípisem ze dne 22. 6. 2022 žalovaná vyrozuměla žalobce o prodloužení lhůty pro vyřízení žádosti o 10 dní. Následně bylo žalobci podáním ze dne 30. 12. 2022 částečně vyhověno co do anonymizovaného rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č. j. , Anonymizováno, , ve zbytku byla žádost žalobce rozhodnutím ze dne 3. 1. 2023 částečně odmítnuta. Dne 4. 1. 2023 byl proti rozhodnutí podán žalobcem rozklad. Dne 18. 5. 2023 se sešla rozkladová komise, která uvedla, že bylo nesprávně rozhodnuto, když kasační stížnost není možné odmítnout dle § 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím. Dne 21. 2. 2024 , tituly před jménem, , jméno FO, , místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, rozhodl o rozkladu, a to tak že rozhodnutí se ruší a věc se vrací žalované k novému projednání s tím, že se ministr práce a sociálních věcí ztotožnil s přijatým usnesením rozkladové komise. Následně byla dopisem žalované ze dne 21. 5. 2024, který byl doručen žalobci dne 23. 5. 2024, požadovaná informace poskytnuta s vyloučením pouze osobních údajů.8. Z podání ze dne 30. 1. 2023 a 25. 11. 2023 včetně doručenek má soud za prokázané, že žalobce u žalované dne 30. 1. 2023 a 25. 11. 2023 uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u žalované pod sp. zn. , Anonymizováno9. Z rozhodnutí žalované o žádosti o náhradu škody ze dne 5. 6. 2024 soud zjistil, že v bodě XXIII. rozhodnutí na základě žádosti žalobce ze dne 25. 11. 2023 přiznala žalovaná žalobci peněžní odškodnění ve výši 5 566,34 Kč za posuzované řízení [528 dnů x 21 Kč x 0,50 (snížení o 50 %) + úrok z prodlení od 26. 5. 2024 do 5. 6. 2024]. Řízení trvalo do dne podání žádosti 528 dnů.10. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je popsán výše s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalobci trvalo od podání žádosti o informace dne 15. 6. 2022 do poskytnutí požadované informace dne 23. 5. 2024, tedy celkem 708 dní (2 roky).11. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.12. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:13. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.14. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.15. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.16. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.17. Podle ustanovení § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem.18. Podle § 31a odst. OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13