37 C 217/2024-60 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u , Anonymizováno, (dále též „MS“) pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále též „původní řízení“). Ve své žalobě zdůrazňovala, že původní řízení bylo zahájeno , datum, a skončeno dne , datum, . Původní řízení tedy dle žalobkyně trvalo 10 let a 8 měsíců. Žalobkyně dále uváděla, že původní řízení bylo vedeno pouze u soudu I. stupně s výjimkou jednoho odvolacího řízení. Podle žalobkyně nebylo původní řízení nijak skutkově ani právně složité. Žalobkyně se nijak na délce původního řízení nepodílela. Žalobkyně poukazovala na nečinnost a průtahy soudu I. stupně. První jednání bylo nařízeno až po 3 letech. Mezi jednotlivými jednáními byly pravidelné několika měsíční prodlevy. Dále žalobkyně tvrdila, že ze strany soudu nebyl vyšetřen dostatečný časový prostor, pročež došlo k odročování jednání a např. i k přerušení výslechu žalobce a žalovaného. Žalobkyně konečně uváděla, že byla odškodněna za nepřiměřenou délku řízení vedeného u MS pod sp. zn. , Anonymizováno, . Podle žalobkyně by ovšem k tomuto odškodnění nemělo být v projednávané věci přihlíženo. V neposlední řadě žalobkyně poukazovala na měnící se hospodářské poměry; podle žalobkyně by jí z tohoto důvodu měla náležet vyšší základní částka.2. Žalovaná ve svém vyjádření rekapitulovala původní řízení a dále uvedla, že v původním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Sama žalovaná žalobkyni přiznala a dobrovolně plnila částku , částka, . Toto odškodnění považovala za dostatečné. Žalovaná rovněž poukazovala na skutečnost, že žalobkyně byla odškodněna i za nepřiměřenou délku řízení vedeného u MS pod sp. zn. , Anonymizováno, . Řízení přitom bylo dle žalované složité po skutkové i právní stránce. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.4. Ze stanoviska žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně uplatnila u žalované svůj nárok jako v projednávané věci dne , datum, . Žalovaná pak vyřídila tuto žádost svým stanoviskem ze dne , datum, . V rámci tohoto svého stanoviska konstatovala existenci odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu a zároveň přiznala žalobkyni náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení ve výši , částka, .5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).6. Z likvidační doložky a bankovního výpisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná vyplatila žalobkyni částku , částka, dne , datum, .7. Ze stanoviska žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně uplatnila u žalované svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalovaná tento nárok vypořádala svým stanoviskem ze dne , datum, a přiznala žalobkyni částku , částka, , coby přiměřené zadostiučinění.8. Ze závazku ze dne , datum, a bankovního výpisu ze dne , datum, soud zjistil, že částka , částka, byla žalobkyni vyplacena žalovanou dne , datum, .9. Ze schvalovací doložky u a bankovní výpisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná vyplatila žalobkyni dále částku , částka, , a to sice , datum, v souvislosti s řízením vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, .10. Ze spisu vedeného u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil , nebezpečný obsah11. Ze spisu vedeného u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil , nebezpečný obsah, , nebezpečný obsah, .12. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.13. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně.14. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se domáhala částky ve výši , částka, s příslušenstvím za nemajetkovou újmu, která ji měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u MS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.15. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).16. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.17. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne , datum, , je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.18. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.19. V dané věci začalo rozhodné období běžet dne , datum, , kdy byl v původním řízení soudu doručen návrh žalobkyně. Původní řízení pak bylo pravomocně skončeno k , datum, . Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně činila cca 10 let a 8 měsíců.20. Posuzované řízení probíhalo ve věci samé na jednom stupni soudní soustavy. Odvolací soud pak jednou rozhodoval o odvolání proti usnesení o znalečném.21. Po procesněprávní i hmotněprávní stránce byla věc dle soudu standardně obtížná (resp. složitá). Složitější byla věc po skutkové stránce (soud ve věci provedl řadu listin, několik výslechu a celkem , hodnota, znalecké posudky). V souhrnu tak soud hodnotí věc jako složitější. Dlužno poznamenat, že soud nijak v rámci kritéria složitosti nehodnotil skutečnost, že původní řízení bylo přerušeno. Toto přerušení totiž nebylo důvodné, resp. produktivní (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 5413/2014).22. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně se na celkové délce původního řízení nepodílela ve smyslu obstrukcí či nečinnosti. V této souvislosti se uvádí, že soud sice nezaznamenal (a žalobkyně to ani netvrdila), že by se žalobkyně snažila o urychlení řízení, resp. že by podala žádost o odstranění