43 C 128/2024-68 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. rozhodnutí s tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 20. 11. 2020 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 13. 3. 2021 uzavřel žalovaný se žalobkyní dodatek č. 3 k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o kontokorent ve výši 20 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady, bylo mu poskytnutí kontokorentu dne 13. 3. 2021 schváleno a bylo mu umožněno čerpání na účtu č. , č. účtu, . Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně k zesplatnění kontokorentu, o čemž byl žalovaný informován dne 1. 10. 2021. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 20 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši 841,59 Kč (od 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021) Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok 8,5% ročně od 31. 10. 2021. Žalovanému byla rovněž zaslána předžalobní výzva, ten na tuto nereagoval a ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se vyjádřil k žalobě prostřednictvím svého opatrovníka dne 4. 2. 2025 s tím, že nelze vyloučit, že žalovaný nikdy s žalobkyní smlouvy neuzavřel, není jisté, zda byl oprávněným uživatelem, když telefonní číslo , tel. číslo, neexistuje.3. Podáním ze dne 25. 3. 2025 žalobkyně uvedla, že k podpisu rámcové smlouvy došlo osobně na pobočce žalobkyně, žalovaný ji podepsal prostřednictvím zařízení , Anonymizováno, , totožnost byla ověřena na základě cestovního pasu a průkazu povolení k pobytu. Smlouvu o poskytnutí kontokorentu pak uzavřeli prostřednictvím mobilní aplikace žalovaného, uzavření smlouvy je možné provést pouze v zabezpečené mobilní aplikaci, a to výhradně prostřednictvím zařízení klienta, které si sám zvolí a s aplikací spáruje.4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, soud postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“ a věc rozhodl bez nařízení jednání.5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:6. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne 20. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytovat své služby včetně služeb platebních. V rámcové smlouvě byl sjednán mj. běžný účet č. , č. účtu, . Dle čl. 1 rámcové smlouvy jsou nedílnou součástí této smlouvy také Obchodní podmínky a Podmínky pro používání kontokorentu. Dále je v čl. 1 rámcové smlouvy žalovaný vyzván, aby v případě, že neměl možnost se s těmito dokumenty řádně seznámit, smlouvu nepodepisoval. Smlouva byla uzavřena v , adresa, a obsahuje podpisy obou stran.7. Z dodatku č. 3 k rámcové smlouvě bylo zjištěno, že dne 13. 3. 2021 byl sjednán úvěr, způsob čerpání kontokorentu ve výši 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Splácení bylo sjednáno jako průběžné, připsáním peněž na účet. Bylo sjednání, že úroky jsou počítány denně tak, že se vezme aktuálně vyčerpaná část kontokorentu na konci každého dne a ta se úročí roční úrokovou sazbou 18,90%. Součet těchto úroků za daný kalendářní měsíc bude zaúčtován ke dni jejich splatnosti, kterým je vždy první den následujícího kalendářního měsíce. Dodatek byl uzavřen prostřednictvím mobilního bankovnictví.8. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal na kontokorentu 20 000 Kč, tato částka také zůstala jako dlužná ke dni zesplatnění 1. 10. 2021. Smluvní úroky ke dni zesplatnění činily 841,59 Kč.9. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace.10. Podle Podmínek pro používání kontokorentu , Jméno žalobkyně, , Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli, písm. f) ve verzi účinné od 19. 5. 2019, byla žalobkyně oprávněna požadovat předčasné splacení kontokorentu, pokud se klient dostane do prodlení se splacením jakékoliv závazku vůči žalobkyni.11. Z výpisu z běžného účtu ze dne 3. 7. 2024 za období 28. 3. 2021 až 3. 7. 2024 bylo zjištěno, že dne 1. 10. 2021 byla žalobkyní žalovanému zaslána na účet částka ve výši 20 000 Kč jako převedení kontokorentu.12. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen částkou ve výši 20 841,59 Kč.13. Z podacího archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla odeslána prostřednictvím poštovních služeb na adresu žalovaného dne 4. 10. 2021.14. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy Obchodní podmínky ve znění účinném od 3. 11. 2020 a ve znění účinném od 20. 4. 2024, a Podmínky pro používání kontokorentu , Jméno žalobkyně, verzi účinné od 21. 4. 2022, neboť z výše provedených důkazů má soud skutkový stav za dostatečně objasnění pro to, aby mohl ve věci rozhodnout.15. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.16. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.17. Podle § 1972 o. z. ve vztazích podle § 1963 má věřitel vedle úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády. Tím není dotčeno právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které tuto pevnou částku přesahují.18. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava zákona č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru /dále jen „z. s. ú“). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. s. ú.19. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú. (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou č. 96/2022 Sb. s účinností od 29. 5. 2022).20. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první z. s. ú. je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.21. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1. 4. 2015 je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy přihlíží soud i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a taková smlouva je absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).22. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 se soud zabývá i výší sjed