45 C 141/2024-21 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující je žalovaný provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, . Žalovaný neměl ode dne 11. 5. 2019 do dne 29. 8. 2019, a dále od 3. 12. 2021 do 28. 6. 2022, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, přičemž vozidlo nebylo pojištěno 111 dní, resp. 208 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění od 1. 1. 2018 do 31. 3. 2024 (dále jen „z.p.o.“), k jehož zaplacení žalovaného vyzvala před podáním žaloby.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud rozhodl ve věci samé postupem dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a u žalovaného soud souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládal, když se žalovaný k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, ačkoli byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Na základě žalobkyní předložených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:Z výpisu z registru údajů o vozidle a povinných osobách přijatého dne 7. 8. 2020, soud zjistil, že žalovaný byl od 3. 12. 2021 zapsán v registru vozidel jakožto vlastník a provozovatel motorového vozidla tov. značky , jméno FO, , s objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1350 cm3, reg. zn. , SPZ, , VIN: , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, . Z kupní smlouvy uzavřené dne 1. 3. 2019 mezi , Anonymizováno, jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, soud zjistil, že žalovaný si koupil vozidlo tovární značky , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, . Toto vozidlo žalovaný v období od 11. 5. 2019 do 29. 8. 2019 a od 3. 12. 2021 do 28. 6. 2022 provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (viz výzvy k úhradě příspěvku ze dne 24. 11. 2022). Z předložených upomínek ze dne 12. 6. 2023, 4. 7. 2023, 25. 7. 2023 a předžalobních výzev ze dne 9. 8. 2023 a 10. 8. 2023, vzal soud za prokázané, že žalobkyně několikrát vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. Záznamy o doručení zásilky pak žalobkyně prokázala, že předmětné výzvy byly doručeny žalovanému. Z předložených upomínek a záznamů o doručení zásilek vzal soud taktéž za prokázané, že žalobkyně upomínala žalovaného za období neplacení pojistného od 11. 5. 2019 do 29. 8. 2019 až po uplynutí jednoroční prekluzivní lhůty.6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „z. p. o.“). V této věci bylo prokázáno, že žalovaný provozoval uvedené motorové vozidlo v rozporu s § 1 odst. 2 písm. a) Z. p. o. bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto vzniklo žalobkyni dle § 4 odst. 1 z. p. o. právo na uhrazení příspěvku vypočteného dle § 4 odst. 4 Z. p. o. a § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí z. p. o. (dále jen „vyhl. č. 205/1999 Sb.“) v sazbě 35 Kč za den, tj. za 111 dní provozu vozidla bez sjednaného pojištění ve výši 3 885 Kč a za 208 dní provozu bez sjednaného pojištění ve výši 7 280 Kč. Dále žalobkyni vzniklo v souladu s § 4 odst. 4 z. p. o. rovněž právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním ve výši dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tj. 300 Kč. Podle § 4 odst. 6 z. p. o. , povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník nebo provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný byl evidován v registru silničních vozidel, avšak žalobkyně se neplacením pojistného žalovaným za období od 11. 5. 2019 do 29. 8. 2019 zabývala až po uplynutí jednoroční prekluzivní lhůty, nelze toto dávat k tíží žalovanému. Soud je povinen přihlédnout k prekluzi z úřední povinnosti, aniž by toto bylo namítáno ze strany žalovaného. Na základě výše uvedeného soud má za to, že nárok žalobkyně není co do částky 4 185 Kč důvodný, když žalobkyně nedodržela jednoroční lhůtu k výzvě žalovanému k zaplacení příspěvku, neboť žalobkyně prokazatelně kontaktovala žalovaného až výzvou ze dne 24. 11. 2022, přičemž registr silničních vozidel přijal žádost žalobkyně až dne 19. 11. 2022, tj. po uplynutí jednoroční lhůty od vzniku povinnosti žalovaného příspěvek uhradit. Soud tedy rozhodl ve výroku II tak, že žalobu v části nároku na zaplacení částky 4 185 Kč zamítl. Ve výroku I soud žalobě co do částky 7 580 Kč vyhověl, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného za neplacení pojistného v období od 3. 12. 2021 do 28. 6. 2022, tj. 208 dní, výzvou ze dne 24. 11. 2022, tedy před uplynutím prekluzivní lhůty. Soud zároveň vyhověl nároku žalobkyně na náhradu nákladů k uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení a použitá sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 706,20 Kč, přičemž tato částka představuje 28,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,4 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35,6 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 765 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 200 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.