ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2025:46.C.196.2024.1 Datum: 2025-01-24 Předmět: o zaplacení 51 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 9a vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 119a z. č. 99/1963 ["odpovědnost státu za škodu""zadostiučinění / satisfakce""nemajetková újma""svědečné""pasivní legitimace""náhrada nemajetkové újmy"]
O co šlo: o zaplacení 51 000 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 9a vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z)
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 51 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že byla účastníkem na straně žaloby v řízení vedeném , adresa, Předmětem řízení byla náhrada nemajetkové újmy způsobné nepřiměřenou délkou správního řízení, které trvalo 10 let. Řízení před , adresa, bylo zahájeno dne 22. 8. 2017 a bylo skončeno rozsudkem , Anonymizováno, ze dne 6. 3. 2024, které nabylo právní moci dne 30. 4. 2024. Žalobkyně spatřuje nesprávný úřední postup soudu v celkově nepřiměřené délce soudního řízení, které trvalo 6 let a 8 měsíců. Řízení nebylo skutkově ani právně složité, prvoinstanční rozsudek byl opakovaně rušen, byla vydávána opravná usnesení. V řízení byla poměrně zmatečně řešena otázka toho, která organizační složka má za stát jednat a rozhodnutí o této skutečnosti byla odvolacím soudem opakovaně měněna, byla aplikována nesprávná norma, podle níž měla být věc posouzena. Chybný postup soudu si vyžádal i několik jednání soudu, kterých by jinak nebylo třeba. K tomuto došlo za situace, kdy u jiného senátu probíhalo obdobné řízení ve věci manžela žalobkyně, které skončilo o několik let dříve. Poslední rozsudek byl navíc doručován jinému zástupci. S ohledem na uvedené má žalobkyně za to, že jí náleží zadostiučinění ve výši 119 000 Kč. Žalobkyně vyšla ze základní částky 85 000 Kč, kterou zvýšila o 20 %, neboť se na průtazích v řízení nijak nepodílela a svá procesní práva nezneužívala. Cca ve 4 případech požádala o odročení jednání, avšak nikoliv z obstrukčních důvodů, o dalších 20 % zvýšila základní částku, neboť věc nebyla skutkově ani právně složitá, řízení nebylo komplikováno velkým množstvím důkazního materiálu, nebylo třeba provádět rozsáhlé dokazování, neobsahovalo mezinárodní prvek a nevyžadovala složitou aplikaci práva. Byl to naopak prvostupňový soud, který nepřistupoval k věci s náležitou péčí a lze spekulovat o nezvládnutí soudcovské práce s přiděleným případem spočívající v organizaci postupu a kroků soudce. Žalovaná se se svým nárokem obrátila na žalovanou, ta ji však přiznala zadostiučinění toliko v částce 68 000 Kč, žalobkyně se proto svou žalobou domáhá zbytku svého nároku ve výši 51 000 Kč.2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná potvrdila přijetí předběžného uplatnění žalobkyně dne 14. 5. 2024. Žádost žalobkyně pak byla žalovanou shledána částečně důvodnou, a proto jí bylo přiznéno zadostiučinění ve výši 68 000 Kč. Po provedeném šetření žalovaná dospěla k závěru, že celková délka naříkaného řízení činila 6 let a 8 měsíců. Řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy, kdy soud prvního i druhého stupně ve věci rozhodovaly dvakrát. V řízení byl shledán nekoncentrovaný postup soudu I. stupně a menší průtahy. Žalobkyně se na délce řízení také zčásti podílela. Jednání bylo 4x odročeno z důvodu na straně žalobkyně a v průběhu řízení došlo několikrát k rozšíření žaloby. Význam řízení byl shledán nižším. V daném případě se jedná o případ tzv. řetězení odškodňovacích řízení, žalobkyně totiž požadovala odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku kompenzačního řízení, jehož předmětem bylo také zadostiučinění za délku řízení. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vyšla žalovaná ze základní částky 85 000 Kč s tím, že za rok řízení náleží částka 15 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato částka pak byla snížena o 10 % s ohledem na podíl žalobkyně na délce řízení a o dalších 10 % s ohledem na nižší význam řízení.3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Žalobkyně se podáním ze dne 13. 5. 2024 obrátila na žalovanou se svým nárokem na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného , adresa, Žalobkyně po žalované požadovala přiměřené zadostiučinění ve výši 119 000 Kč.5. Ze stanoviska , Anonymizováno, , datum, soud zjistil, že žalovaná po provedeném šetření dospěla k závěru, že celková délka posuzovaného řízení je nepřiměřená a v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“). Celkovou délku řízení žalovaná vypočetla na 6 let a 8 měsíců a přiznala žalobkyni přiměřené zadostiučinění v částce 68 000 Kč. Při výpočtu vyšla ze stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 a přiznala žalobci zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za rok řízení (v poloviční výši za první dva roky řízení). Výslednou částku snížila celkem o 10 % z důvodu podílu žalobkyně na délce řízení a o 10 % z důvodu nižšího významu řízení.6. Z potvrzení o platbě ze dne 7. 10. 2024 plyne, že žalovaná částku 68 000 Kč uhradila dne 7. 10. 2024.7. Ze spisu , adresa, , soud ohledně průběhu řízení zjistil následující: Dne , datum, se žalobkyně , Jméno žalobkyně, domáhala po žalované , Anonymizováno, v řízení o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly, které trvalo 6 let a 8 měsíců, přičemž požadovala poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši , částka, . Dne , datum, soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 30 dnů vyjádřila k žalobě. Dne , datum, žalovaná předložila své vyjádření s tím, že dosud neuplynula šestiměsíční lhůta určená žalované zákonem k předběžnému posouzení nároku a navrhla přerušit, Anonymizováno, řízení. Dne , datum, bylo vyjádření žalované zasláno žalobkyni k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Dne , datum, se žalobkyně vyjádřila tak, že lhůta k předběžnému projednání věci již uplynula. Dne , datum, bylo nařízeno jednání na , datum, . Dne , datum, se konalo jednání, k němuž se za stranu žaloby nikdo nedostavil, bylo zahájeno jednání, čtena žaloba, předneseno vyjádření žalované, která přislíbila, že stanovisko zašle ve lhůtě jednoho týdne a dále uvedla, že část nároku nepřísluší k vypořádání , Anonymizováno, . Během jednání bylo kanceláří sděleno, že substitut právního zástupce se nachází v dopravní zácpě s tím, že bude mít pětatřicetiminutové zpoždění. Jednání pak bylo odročeno za účelem zaslání písemného vyjádření žalované na , datum, . Dne , datum, , se k žalobě vyjádřila žalovaná , Anonymizováno, . Dne , datum, předložila žalobkyně svou repliku. Tato byla zaslána protistraně dne 22. 5. 2018. Dne , datum, předložila žalovaná svou repliku. Dne , datum, se konalo jednání, při němž byla čtena vyjádření strany žaloby i strany žalované, které soud v mezičase obdržel, strana žalované sdělila, že na správní řízení se článek 6 Úmluvy nevztahuje. Případ nelze posuzovat z titulu nepřiměřené délky, lze posuzovat toliko jednotlivé průtahy. Na to soud vyzval stranu žaloby dle § 118a odst. 1 a 3, aby specifikovala jednotlivé průtahy a specifikovala též škodu z jednotlivých průtahů ve správním řízení, příčinnou souvislost a uvedla částku, kterou za každý průtah požaduje a k tomuto navrhla též důkazy. Jednání bylo odročeno za účelem doplnění tvrzení a navržení důkazů na 24. 9. 2018. Dne , datum, bylo jednání odročeno na 26. 9. 2018. Dne , datum, požádala strana žaloby o odročení jednání z důvodu kolize. Dne , datum, se strana žaloby vyjádřila k výzvě soudu. Toto bylo zasláno protistraně dne 12. 7. 2018. Dne , datum, předložila strana žaloby své vyjádření. Dne , datum, bylo nařízeno jednání na 13. 3. 2019. Dne , datum, byla žaloba rozšířena o 28 000 Kč, a to za další období vedení řízení. Dne , datum, se konalo jednání, při němž bylo zrekapitulováno dosavadní řízení. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění žaloby ve vztahu k požadovaným úrokům z prodlení z rozšířeného návrhu. Žalovaná má za to, že v případě, že by se na věc aplikoval čl. 6 Úmluvy, namítá nedostatek pasivní legitimace a má za to, že příslušné je , Anonymizováno, , bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, konstatováno, že strana žaloby nevyhověla výzvě dle § 118a a řádně nespecifikovala jednotlivé průtahy a v žalobě byla stanovena lhůta 3 týdnů ke specifikaci úroku z prodlení a jednotlivých průtahů. Jednání pak bylo odročeno na 12. 6. 2019. Dne , datum, byla k jednání volána , Anonymizováno, , a to současně se zasláním žaloby a rozšíření návrhu od , Anonymizováno, a vyžádán spis Dne , datum, bylo stranou žaloby předloženo vyjádření k výzvě soudu. Dne , datum, bylo vyjádření žalobkyně zasláno žalované. Dne , datum, bylo zrušeno jednání z důvodu omezení provozu soudu. Dne , datum, bylo účastníkům sděleno, že soud toho názoru, že příslušnou organizační složkou je Ministerstvo financí. Dne , datum, nahlížel zástupce , Anonymizováno, do spisu. Dne , datum, byl znovu vyžádán spis , Anonymizováno, od jiné spisové značky. , Anonymizováno, byla zaslána žaloba, vyjádření k žalobě, předvolání a protokol z jednání. Dne , datum, předložilo , Anonymizováno, vyjádření k žalobě. Dne , datum, se konalo jednání. Soud sdělil právní názor, že na věc bude uplatněn článek šest úmluvy.