48 C 56/2025-29 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované shora uvedené částky s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná byla na základě smlouvy o dodávce elektřiny (dále jen „smlouva“) uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, (dále jen „odběrné místo“). Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala zejména elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná tuto svoji povinnost porušila, když za období od , datum, do , datum, neuhradila ve lhůtě splatnosti vyúčtování spotřeby elektřiny v celkové výši 229 169 Kč (faktura č. , hodnota, na 210 409 Kč se splatností , datum, a faktura č. , hodnota, na 18 760 Kč se splatností , datum, ), kdy žalovaná dosud uhradila toliko 81 666 Kč, a to na základě plateb ze dne , datum, ve výši 20 833 Kč, ze dne , datum, ve výši 20 833 Kč, ze dne , datum, ve výši 15 000 Kč, ze dne , datum, ve výši 15 000 Kč a ze dne , datum, ve výši 10 000 Kč.2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že žalobkyně neplní povinnost důkazní, neboť žádný z označených důkazních prostředků nemá způsobilost prokázat, že došlo k poskytnutí plnění, která jsou žalované účtována, kdy samotné faktury samy o sobě takovým důkazem být nemohou. Dále uvedla, že samotné uzavření smlouvy taktéž nedokazuje poskytnuté plnění, neboť smlouva pouze specifikuje podmínky smluvního vztahu. Závěrem žalovaná uvedla, že nárok neuznává, a to ani z části.3. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání, ke kterému se dostavila žalobkyně Žalovaná se z jednání omluvila, o odročení nežádala, přičemž souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.4. Soud z předložených důkazů učinil závěr o skutkovém stavu následovně.5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/8195271, kterou podepsali žalobkyně i žalovaná, soud zjistil, že byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a platit za ní smluvenou cenu. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že za období od , datum, do , datum, vyúčtovala žalobkyně neuhrazenou cenu elektřiny za dané období v částce celkem 210 409 Kč, faktura je splatná ke dni , datum, . Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že za období od , datum, do , datum, vyúčtovala žalobkyně neuhrazenou cenu elektřiny za dané období v částce celkem 18 759,74 Kč, faktura je splatná ke dni , datum, . Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalovaná dne , datum, zaplatila žalobkyni částku 20 833, dne , datum, zaplatila žalobkyni částku 20 833 Kč, dne , datum, zaplatila žalobkyni částku 15 000 Kč, dne , datum, zaplatila žalobkyni částku 15 000 Kč a dne , datum, zaplatila žalobkyni částku 10 000 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 147 503 Kč.6. Soud věc posoudil po právní stránce následovně.7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákona (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat výrobci elektřiny nebo provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, a výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazník se zavazuje zaplatit dodavateli elektřiny cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.8. Podle § 421 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon9. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.10. Podle § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč.11. Podle výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny tedy vznikla žalobkyni povinnost dodávat plyn a elektřinu do výše uvedeného odběrného místa, kterou splnila, když do odběrného místa dodávala elektřinu, a následně cenu za odebranou elektřinu v předmětném období žalované řádně vyúčtovala, a žalované naopak vznikla povinnost za odebraný plyn a elektřinu podle provedeného vyúčtování zaplatit. Žalovaná však své smluvní povinnosti porušila, když žalobkyni neuhradil fakturované ceny. Žalovaná pak žalobkyni v pěti platbách částečně na dlužné faktury plnila, čímž konkludentně uznala dluh vůči žalobkyni, přičemž z okolností plyne, že tímto jednáním uznala dluh v plné výši. Žalobkyně i žalovaná jsou podnikateli, kdy oba účastníci jsou zapsání v obchodním rejstříku, žalobkyni tedy vznikl nárok na 1 200 Kč představující výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Na základě výše uvedeného soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.12. Pokud jde o námitky žalované, tyto soud vyhodnotil jako zcela obecné a nekonkrétní, s tím, že již současně s předvoláním předběžně sdělil žalované, jaké rozhodné skutečnosti bude muset doplnit. Jelikož se žalovaná k jednání nedostavila, ač byla řádně a v dostatečném časovém předstihu předvolána, nemohl jí soud poskytnout procesní poučení o nedostatcích jejích skutkových tvrzení, vyzvat žalovanou k jejich doplnění a poučit ji o následcích nevyhovění takovým výzvám. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutích sp.zn. 32 Cdo 2528/2010 či sp.zn. 28 Cdo 3665/2009).13. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení v případě obou fakturovaných částek za elektřinu až ode dne , datum, , tj. ode dne následujícího po dni splatnosti poslední z faktur. Bylo přitom věcí uvážení žalobkyně, za jaké období bude uplatňovat nárok na zaplacení úroku z prodlení v soudním řízení.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalované. Náklady řízení žalobkyní účelně vynaložené pak činí částku 5 901 Kč za zaplacený soudní poplatek a paušální náhradu nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 1 200 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1 odst. § písm. a), b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. 300 Kč za každý ze čtyř úkonů (sepis žaloby, výzva k plnění, příprava na jednání a účast na jednání dne , datum, ). Za podání ze dne , datum, náhrada nebyla přiznána, neboť žaloba včetně doložení všech listin měla být perfektní již při jejím podání. Celkem je tak žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 101 Kč.15. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.