ECLI: ECLI:CZ:OSPH03:2023:11.C.141.2022.1 Datum: 2023-08-31 Předmět: o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy Ustanovení: ["§ 8 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 78 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 79a z. č. 141/1961 Sb.", "§ 79 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 80 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 81a z. č. 141/1961 Sb.", "§ 158 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 7 z. ["vydání věci""korporace""smlouva o vedení účtu"]
O co šlo: o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy (["§ 8 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 78 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 79a z. č. 141/1961 Sb.", "§ 79 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 80 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 81a z. č. 141/1961 Sb)
1. Žalobce se žalobou ze dne 19. 5. 2022 doplněnou podáním ze dne 7. 10. 2022 a ze dne 31. 3. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo vysloveno, že se nahrazuje projev vůle žalovaného souhlasit s vydáním předmětu úschovy – peněžních prostředků na účtu ve výši 28 000 EUR a ve výši specifikované ve výroku II. K odůvodnění žaloby uvedl, že do úschovy Obvodního soudu pro Prahu 3 byly usnesením , právnická osoba, ze dne 27. 3. 2020, č. j. , Anonymizováno, složeny finanční prostředky žalobce: - ve výši 1 794,82 EUR uložené na bankovním účtu č. , č. účtu, , vedeném u , právnická osoba, .; - ve výši 114 888,33 EUR uložené na bankovním účtu č. , č. účtu, , vedeném u , právnická osoba, .; - ve výši 60 192,10 EUR uložené na bankovním účtu č. , č. účtu, , vedeném u , právnická osoba, .; - ve výši 134 405,42 EUR uložené na bankovním účtu č. , Anonymizováno, , vedeném u , právnická osoba, .; - ve výši 30 779,13 USD uložené na bankovním účtu č. , č. účtu, , vedeném u , právnická osoba, .; - ve výši 14 762,06 GBP uložené na bankovním účtu č. , č. účtu, , vedeném u , právnická osoba, .2. Žalovaný uplatnil u zdejšího soudu v řízení o úschově sp. zn. , spisová značka, nárok na vydání částky 28 000 EUR z účtu , Anonymizováno, . Ve vztahu k peněžním prostředkům z žádného jiného bankovního účtu žalovaný nárok neuplatňuje. Žalobce považuje tento nárok za neoprávněný a neexistující, neboť žalovaný nemá vlastnické právo k peněžním prostředkům nacházejícím se v soudní úschově a ani žádné takovéto právo netvrdí. Dne 25. 2. 2022 vyzval soud účastníky řízení, aby uplatnili právo k věci uložené do úschovy zdejšího soudu samostatnou žalobou v řízení ve věcech občanskoprávních podle části třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalobce je majitelem bankovního účtu č. ú. , Anonymizováno, vedeného u , právnická osoba, . a jako majitel bankovního účtu je jediným vlastníkem nehmotné věci – pohledávky vůči , právnická osoba, na vydání veškerých peněžních prostředků vedených na tomto účtu. Peněžní prostředky nacházející se na bankovním účtu jsou v majetku příslušné banky vedoucí bankovní účet a majitel účtu má pouze pohledávku vůči bance odpovídající peněžním prostředkům na bankovním účtu. S ohledem na práva žalobce k předmětnému bankovnímu účtu je žalobce u tohoto bankovního účtu také jediným a výlučně oprávněným vlastníkem předmětných peněžních prostředků složených do soudní úschovy, které představují odpovídající hodnotu pohledávky žalobce za bankou v hodnotě peněžních prostředků na předmětném bankovním účtu. V řízení vedeném policejním orgánem pod č.j. , Anonymizováno, byly žalobci dle § 79a tr. řádu zajištěny peněžní prostředky na předmětném bankovním účtu žalobce. Po uplynutí doby více než 3 roky, kdy policejní orgán prověřoval trestní oznámení , Anonymizováno, pro podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti tr. zák. (aniž by však existovaly relevantní skutečnosti a důkazy k podkladovému trestnému činu, ze kterého měl výnos z trestné činnosti pocházet) a po opakovaných stížnostech žalobce nakonec dospěl policejní orgán k závěru, že peněžní prostředky nejsou pro účely dalšího řízení potřeba. V rámci uvedeného řízení však bylo policejním orgánem vydáno usnesení č.j. , Anonymizováno, ze dne 27. 3. 2020, kterým policejní orgán rozhodl, že finanční prostředky, které byly zajištěny během prověřování, již nejsou k dalšímu řízení třeba, ale protože právo k věcem (finančním prostředkům) přisvědčuje více osobám, je postupováno podle § 81a ve spojení s § 80 odst. 1 věta třetí trestního řádu a věc je uložena do úschovy Obvodního soudu pro Prahu 3. Tato úschova je vedena pod sp.zn. 13 Sd 4/2021. Žalobce v tomto postupu , Anonymizováno, spatřuje překročení pravomoci policejního orgánu při nakládání se zajištěným majetkem žalobce. Žalovaný uplatňuje nárok na vydání peněžních prostředků ze soudní úschovy na základě tvrzení o poukázání platby peněžních prostředků na bankovní účet žalobce. Skutečnost provedení platby na dotčený bankovní účet žalobce však nezakládá jakékoli vlastnické právo žalovaného k peněžním prostředkům vedeným na předmětném účtu žalobce, resp. aktuálně k peněžním prostředkům složeným do soudní úschovy (když tyto představují výlučně hodnotu zaniklé pohledávky žalobce vůči bance vedoucí předmětný bankovní účet žalobce). Žalovaný ve své přihlášce nároku do řízení o soudní úschově sp. zn. 13 Sd 4/2021 jako právní titul svého nároku uvádí provedení platební transakce v rozsahu požadovaných peněžních prostředků na předmětný bankovní účet žalobce, přičemž jako důvod této platební transakce uvádí plnění na základě smlouvy uzavřené mezi žalovaným a třetí osobou (tj. nikoli žalobcem). Žalovaný tedy nemá ani netvrdí žádné právo ve vztahu k peněžním prostředkům v úschově, neboť není majitelem předmětného bankovního účtu a ani v rámci své přihlášky nároku do řízení o soudní úschově jakékoli právo k bankovnímu účtu jako takovému nebo jiné relevantní právo, které by zakládalo jeho vlastnictví k peněžním prostředkům jako hodnotě plnění z bankovního účtu, neuvádí.3. Žalovaný tedy neuplatňuje žádné právo k peněžním prostředkům jako hodnotě zaniklé nehmotné věci - pohledávky vůči bance vedoucí předmětný bankovní účet. Žalovaný tak veškerá tvrzení ve vztahu k existenci práva k peněžním prostředkům v soudní úschově uplatňuje výlučně na základě zpochybňování platební transakce, kterou měl peněžní prostředky na účet žalobce převádět. Tato tvrzení ke zpochybnění platební transakce však nejsou významná z hlediska otázky vlastnictví peněžních prostředků na bankovním účtu, a tedy ani vlastnictví peněžních prostředků v soudní úschově, neboť prostředky v soudní úschově jsou pouze hodnotou pohledávky z vedení tohoto bankovního účtu. Důvody, na základě kterých žalovaný uplatňuje právo k předmětu úschovy, se tedy nevztahují k vlastnictví věci, ale k potenciálnímu obligačnímu vztahu (dluhu) mezi žalobcem jako majitelem bankovního účtu a žalovaným jako plátcem platební transakce. Potenciální spor o peněžní prostředky z platební transakce mezi žalobcem a žalovaným však nesouvisí s předmětem soudní úschovy a není možné jej řešit v rámci řízení o soudních úschovách či navazujících soudních řízeních. Uplatňování nároku k peněžním prostředkům, které byly dříve převedeny na předmětný bankovní účet žalobce, je samostatným právním vztahem mezi žalobcem a žalovaným (jako plátcem příslušné platební transakce), který nesouvisí s předmětem úschovy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci úschov sp. zn. 21 Cdo 2304/2019). Žalobce tímto z důvodu právní jistoty namítl promlčení jakéhokoli nároku žalovaného vůči žalobci na zaplacení peněžních prostředků, které byly žalovaným převedeny na předmětný bankovní účet žalobce, a to bez ohledu na právní důvod uplatnění takového nároku ze strany žalovaného. Pokud žalovaný rozporuje provedenou platbu na účet žalobce a uplatňuje nárok na její vydání, nic mu nebránilo tento nárok řádně uplatnit - podat vůči žalobci civilní žalobu (konkrétně žalobou na vydání bezdůvodného obohacení, žalobu na náhradu škody či jinou žalobu na plnění) a domáhat se vrácení předmětné platby. Do dnešního dne však žádný žalovaný nejen že žádnou žalobu vůči žalobci nepodal, ale ani jej k vrácení platby řádně nevyzval. Vzhledem k tomu, že od realizace předmětné platby žalovaného, kterou žalovaný uplatňuje jako základ svého nároku, uplynulo více než 3 roky, jsou veškeré případné nároky žalovaného vůči žalobci na zaplacení, popř. vydání bezdůvodného obohacení z uskutečněných plateb na předmětný bankovní účet žalobce promlčené.4. Žalobce závěrem shrnuje, že žalovaný nevyslovil souhlas s vydáním věci žalobci, který je jejím výlučným vlastníkem, a Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením č. j. 13 Sd 4/2021-264 ze dne 25. 2. 2022 vyzval žalobce k podání žaloby vůči žalovanému samostatnou žalobou v řízení ve věcech občanskoprávních podle části třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalobce tedy žalobu podal v souladu s pokyny Obvodního soudu pro Prahu 3 uvedenými v usnesení č. j. 13 Sd 4/2021-264 ze dne 25. 2. 2022. Současně žalobce uvedl, že žalovaný je pasivně legitimován k této žalobě, neboť uplatnil nárok k předmětu úschovy a k výzvě úschovního soudu neudělil souhlas s vydáním předmětu úschovy (v rozsahu jím uplatněného nároku ani v rozsahu části předmětu úschovy přesahující jím uplatněný nárok) žalobci jako příjemci – vlastníku bankovního účtu, z něhož byly peněžní prostředky převedeny do soudní úschovy. V podání ze dne 31.3.2023 se žalobce vyjádřil k otázce pasivní věcné legitimace žalovaného, přičemž zde shrnul, že řízení o úschově sp.zn. 13 Sd 4/2021 žádný z přihlašovatelů evidovaný úschovním soudem neudělil souhlas k vydání předmětu úschovy žalobci, a to tak, že tento souhlas výslovně odmítl nebo vůbec nereagoval. Každý z přihlašovatelů vedený v řízení o úschově sp.zn. 13 Sd 4/2021 je tedy osobou, která vyslovila nesouhlas s vydáním předmětu úschovy žalobci. Okruh účastníků je vymezen úschovním soudem v řízení sp.zn. 13 Sd 4/2021. Soud definoval osoby p