12 C 50/2022-317 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Rozsudkem 12 C 50/2022-273 ze dne 25. 9. 2023 Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti ve spoluvlastnictví se žalovanou a o vzájemném návrhu žalované na vydání bezdůvodného obohacení, k němuž došlo na straně žalující nadužíváním vypořádávané nemovitosti. V průběhu řízení žalobce podáním ze dne 9. 1. 2023 na č.l. 74 a 75 spisu domáhal na žalované z titulu širšího vypořádání úhrady částky 224 932,45 Kč jako částky, kterou ze svých výlučných prostředků do společné věci investoval. Jakkoli podepsaný soud o tomto nároku vedl dokazování a jeho výsledky zohlednil v rámci stanovení výše vypořádacího podílu, nerozhodl o tomto nároku samostatným výrokem. Z pokynu odvolacího soudu proto o tomto nároku rozhodl v souladu s ust. § 166 odst. 1, 2 o.s.ř. tímto doplňujícím rozsudkem.2. Žalobce dále navrhl tzv. širší vypořádání nemovitosti, když má za to, že do společné nemovitosti investoval své výlučné prostředky žádá, aby toto bylo zohledněno. Ve svém podání uvedl, že do bytu zajistil instalaci kuchyňské linky od , Anonymizováno, v hodnotě 90 086,20Kč, instalaci spotřebičů , právnická osoba, ve výši 83 150 Kč, dřezu a baterie , Anonymizováno, ve výši 420,75Euro (ke dni koupě 11 363,70Kč), skleněný obklad , Anonymizováno, v ceně 10 556 Kč. Na vyrovnání investic požaduje částku 97 577,95 Kč. Dále uvedl, že od nabytí bytu, tj. od 1. 8. 2015 do 31. 12. 2022 na správu bytu a služby (po odečtu spotřebovaných energií a vrácených přeplatků) bylo uhrazeno 254 709 Kč, z čehož žalobce požaduje uhradit 127 354,50Kč. Celkem tedy žalobce požaduje na širší vypořádání vyplatit 224 932,45 Kč.3. Podle § 1148 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.4. Strana žalovaná namítala, že tato tvrzení strany žalující jsou zkreslení, když i ona hradila platby spojené s užíváním bytu a přispěla i na vybavení (i na žalobcem uváděnou kuchyňskou linku).5. Z evidenčních listů (spis č.l. 78 a násl.) má soud za zjištěné, že od 8. 8. 2016 činily měsíční platby v souvislosti s vlastnictvím bytu 3 591 Kč, od , Anonymizováno, . 12. 2016 částku 3 183 Kč od , Anonymizováno, . 1. 2021 částku 4 259Kč a od července 2022 částku 5 196 Kč. V těchto částkách byly zahrnuty nejenom příspěvky do fondu oprav, na správu domu, ale i platby za služby poskytované s vlastnictvím bytové jednotky. Jak prokazují výpisy z č.l. 85 spisu hradila tyto platby od 21.8.2015 do 19. 12. 2018 žalovaná. Výpisy na č.l. 167 prokazují, že žalovaná hradila i další platby vzniklé v souvislosti s užíváním bytové jednotky, a to až do 27. 11. 2018. Potvrzení o platbách vystavená společností , Anonymizováno, (spis č.l. 176 a násl.) prokazují, že žalovaná v roce 2019 hradila v souvislosti s předmětnou jednotkou daň z nemovitosti ve výši 1 000Kč, internet v částce 5 454Kč a pojistku ve výši 3 122 Kč.6. Daňový doklad společnosti , Anonymizováno, č. , hodnota, prokazuje, že na jméno žalobce bylo objednáno a dodáno rozšíření kuchyňské linky v hodnotě 90 086,20 Kč. Na jméno žalobce byly vystaveny i doklady společnosti , právnická osoba, . č. , Anonymizováno, na kuchyňské spotřebiče v částce 83 150Kč, společnosti , Anonymizováno, v hodnotě 420,75 EURo a , právnická osoba, č. , Anonymizováno, za skleněné obklady v hodnotě 10 556 Kč. Z těchto listin však není zřejmé, kdo částky uhradil, prokazují pouze druh objednaného zboží, jeho hodnotu a jméno objednatele.7. Z výpisu z kreditní karty na jméno žalované spis č.l. 172 a násl. má soud za zjištěné, že touto kartou byl hrazen nákup u společnosti , Anonymizováno, , a to v částce 50 000 Kč. Úhradu této částky touto kartou prokazuje i pokladní doklad ze dne 14. 5. 2016 vystavený na jméno žalobce. U stejného obchodníka byla touto kartou dne 3. 4. 2016 uhrazena i částka 29 651 Kč.8. Objednávka č. , hodnota, u společnosti , Anonymizováno, a výpis z kartového účtu na jméno žalované (spis č.l. 169) prokazují, že žalovaná za nákup nábytku a bytových doplňků u této společnosti uhradila částku 15 300 Kč a to dne 18. 4. 2019.9. Z emailů na č.l. 221 a násl. označených „kreditka“ má soud za zjištěné, že žalovaná dne 27. 4. 2016 a dne 27. 5. 2016 a dne 26. 6. 2016 zaslala žalobci přehled o částkách čerpaných z kreditní karty, mezi uvedenými položkami je dne 27. 4. 2016 uvedeno , Anonymizováno, 29 651, dne 27. 5. 2016 , Anonymizováno, 49 000 a dne 26. 6. 2016 , Anonymizováno, 8 480,50. Další uváděné položky jsou označeny slovy: benzín, monitor, , Anonymizováno, , známka. Celkem takto žalovaná vyúčtovala 27. 4. 2016 částku 32 429,20 Kč, dne 27. 5. 2016 částku 57 000Kč a dne 26. 6. 2016 po slevě částku 20 829,61 Kč. Žalobce doložil, že ze svého účtu vedeného u , právnická osoba, odeslal s poznámkou „převod , Anonymizováno, “ částku 57 000 Kč dne 12. 6. 2016, s poznámkou „převod kreditka“ dne 4. 9. 2016 částku 24 500 Kč.10. Těchto listin soud dospěl k závěru, že oba účastníci řízení se podíleli na úhradě vybavení domácnosti. Bylo zcela jednoznačně poukázáno, že i daňové doklady vystavené na jméno žalobce byly v případě potřeby hrazeny žalovanou. Bylo prokázáno, že žalobce část těchto plateb žalované refundoval, avšak nelze přesně uvést, o které platby se jednalo, neboť částky žalobcem „refundované“ byly v nižší výši než částky ve vyúčtovacích emailech uvedené. Je třeba taktéž zdůraznit, že mezi úhradou vybavení a následnou refundací proběhlo minimálně několik týdnů a částky neodpovídaly ani částkám uhrazeným, a ani částkám uvedeným jako hrazené v emailech žalované. Soud tak má tvrzení žalobce, že hradil veškeré náklady na pořízení kuchyně výše uvedenými doklady za vyvrácené. Za situace, kdy žalovaná naopak prokázala, že hradila do konce roku 2018 veškeré platby spojené s vlastnictvím bytové jednotky, a to i platby za služby, soud uzavřel, že v rámci širšího vypořádání nemá žádný z účastníků řízení pohledávku, kterou by bylo možné v rámci stanovení hodnoty vypořádacího podílu zohlednit. Soud proto11. O nákladech řízení vzniklých v souvislosti s širším vypořádáním a tedy i v souvislosti s vyhlášením doplňujícího rozsudku soud rozhodl (shodně jako v případě samotného vypořádání), že na jejich úhradu nemá právo žádná ze sporných stran, neboť se jedná o tzv. judicium duplex. Návrh mohl podat kterýkoli ze sporných účastníků a rozhodnutí je ve prospěch všech spoluvlastníků.