ECLI: ECLI:CZ:OSPH03:2024:17.C.342.2022.1 Datum: 2024-10-16 Předmět: 50 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 3 vyhl. č. 263/2007 Sb.", "§ 5 vyhl. č. 263/2007 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", ["odstupné""zadostiučinění / satisfakce""náboženství""zkušební doba""pracovněprávní vztahy""výpověď z pracovního poměru""smlouva pracovní""peněžité plnění"]
O co šlo: 50 000 Kč s příslušenstvím (["§ 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 3 vyhl. č. 263/2007 Sb.", "§ 5 vyhl. č. 263/2007 Sb.", "§ 118a z. č. )
1. Žalobou ze dne 18. 10. 2022 se žalobkyně domáhala finančního odškodnění, když u žalované pracovala jako učitelka v mateřské školce. Podle jejího tvrzení žalovaná vůči ní postupovala šikanózně, byla jí vyčítána porušení pracovněprávních povinností, které však nenastaly a došlo k vyštvání žalobkyně z práce, když podala výpověď z pracovního poměru. Následně žalobkyně musela podstoupit psychické léčení obtíží spojených mimo jiné s postupem žalované.2. Šikanózní jednání žalobkyně spatřovala v tom, že obdržela od žalované výtku, že nezanesla úraz dítěte ze dne 13. 12. 2019 do knihy úrazů. Dle jejího názoru tuto výtku obdržela neoprávněně, když za toto pochybení byla odpovědná , jméno FO, a , jméno FO, , kterým sice bylo toto pochybení také vytknuto, ale dle názoru žalobkyně jen z formálních důvodů, aby se zakryla diskriminace žalobkyně.3. Dále žalobkyně od žalované obdržela výtku v dopise ze dne 27. 1. 2020, že dne 20. 12. 2019 opustila pracoviště předčasně, když neodpracovala celou směnu od 7:30 do 13:30 hod. Toto však není pravdou, protože v uvedený den pracovní směna žalobkyně od 7:00 hod do 12:30 hod. Žalobkyně opustila pracoviště ve 12:40 hod.4. Dále žalobkyně spatřuje diskriminaci v tom, že žalovaná nařídila mezi vánočními svátky 2019 zaměstnancům čerpání dovolené. U zaměstnanců, kteří již neměli dostatek dnů dovolené, těmto nařídila studijní volno (tedy proplatila jim vše částkou 100% mzdy).5. Žalobkyně z těchto tří výše uvedených důvodů dle svého tvrzené ukončila pracovní poměr výpovědí, v důsledku jednání žalované byla v pracovní neschopnosti až do 24. 8. 2020, tedy po dobu 228 dní. Následně žalobkyně uvedla, že se cítila být diskriminována z důvodu věku a světonázoru.6. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobkyně byla zaměstnána na základě pracovní smlouvy z 27. 6. 2019 a pracovní poměr zanikl výpovědí ze strany žalobkyně ke dni 30. 4. 2020. Žalobkyni byla dne 20. 12. 2019 a dne 7. 1. 2020 do vlastních rukou doručena výtka za zanedbání pracovních povinností, když společně se zaměstnankyněmi , jméno FO, a , jméno FO, nezanesly v rozporu se Školním řádem drobné poranění dítěte do , adresa, úrazů MŠ a neseznámily zákonného zástupce dítěte. Výtka byla doručena všem uvedeným zaměstnankyním.7. Co se týče nedodržení pracovní směny, pak žalobkyně sama ve svém emailu uvedla, že pracoviště (třídu) opustila ve 12:15 hod., nikoliv ve 12:40. Pokud se týče „placeného volna“ mezi vánočními svátky, pak žalovaná neměla možnost přidělovat zaměstnancům práci na pracovišti. Zaměstnancům s volnými dny dovolené nařídila čerpání dovolené, u zaměstnanců, kteří nárok na dovolenou neměli, protože např. nastoupili před koncem roku, nařídila samostudium.8. Žalovaná ke svým zaměstnancům přistupuje stejně, nedopouštěla se žádného diskriminační jednání. Žalobkyni se snažila po celou dobu pracovního poměru vyhovět, žalobkyně požádala v říjnu 2019 o přesun do jiné třídy z důvodů osobních problémů s jinými zaměstnanci (tj. učitelky a asistentky v mateřské školce), čemuž žalovaná vyhověla. V lednu 2020 žalobkyně opětovně požádala o přesun do jiné třídy z důvodů osobních problémů s jinými zaměstnanci, čemuž žalovaná opětovně vyhověla. Žalobkyně se od 10. 1. 2020 nacházela v pracovní neschopnosti, dne 21. 2. 2020 stále v době trvání pracovní neschopnosti žalobkyně pracovní poměr se žalovanou vypověděla.9. Na toto vyjádření reagovala žalobkyně tak, že drobné úrazy v Knize úrazů nejsou evidovány a ostatní zaměstnanci tuto povinnost nemají. Žalovaná rovněž nesdělila, proč někteří zaměstnanci čerpali přes vánoční svátky placené volno a jiní museli čerpat dovolenou. Co se týče nedodržení pracovní směny, pak žalobkyně sice opustila třídu ve 12:15, ale pracoviště až ve 12:40.10. Zde soud I. stupně ve vazbě na ustálenou rozhodovací praxi (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1395/2010) uvádí, že „výtka zaměstnavatele“ není právním jednáním ve smyslu ust. § 545 a násl. o. z. a § 18 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, neboť nejde o takový projev vůle, s nímž by právní předpisy spojovaly vznik, změnu nebo zánik práv a povinností účastníků pracovněprávního vztahu; jedná se pouze o skutečnost (tzv. faktický úkon), která je / může být hmotněprávním předpokladem pro právní jednání - pro výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Platnost a oprávněnost vytýkacího dopisu nelze soudně samostatně přezkoumávat. Pokud zaměstnanec nesouhlasí s obsahem ani jemu vytýkaným chováním v souvislosti s výkonem práce uvedené ve vytýkacím dopisu, nemá to žádný vliv na jeho platnost. Soud může vytýkané jednání přezkoumávat pouze v případném sporu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, toto však není souzený případ.11. Žalovaná reagovala tak, že žalobkyně nijak neprokázala, že by byla znevýhodněna ve srovnání s jinými zaměstnanci a že se tak dělo z důvodu jejího věku nebo názorů. Nadto údajnou diskriminaci z důvodu názoru nelze považovat za diskriminační důvod ve smyslu ust. § 2 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení. Pokud jde o úraz dítěte dne 13. 12. 2019, žalovaná doručila vytýkací dopis všem třem zaměstnankyním, hledisko věku ani názoru zde nehrálo žádnou roli. Ve vztahu k čerpání dovolené a samostudiu je obecnou praxí ve školství, že pedagogičtí pracovníci v době vánočních prázdnin čerpají samostudium podle vyhlášky č. 263/2007 Sb. Žalovaná jako zaměstnavatel všem zaměstnancům určila přes vánoční svátky čerpání dovolené, a u těch, u kterých nestačila výměra dovolené k pokrytí vánočních svátků (proto, že nastoupili v průběhu podzimu 2019), nařídila samostudium. Věk ani názor zaměstnance nesehrál žádnou roli k tomto opatření zaměstnavatele. Co se týče vytýkaného pochybení dne 20. 12. 2019, pak žalobkyně měla přímý dohled ve třídě do 12:30. tedy nemohla opustit třídu ve 12:15.12. Soud I. stupně poučil žalobkyni na jednání dne 13. 10. 2023 podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. , že žaloba postrádá jakékoliv tvrzení o tom, že by žalobkyně byla diskriminována z důvodu věku nebo, jak tvrdí, z důvodu jiného názoru na pracovišti a nedokládá k tomu žádné důkazy. Skutečnost, že jí byly sdělovány výtky, resp. faktický stav faktický úkon není možno napadat žalobou a není možné za tyto skutečnosti přiznávat zadostiučinění a současně ji poučil, že neuvedení tvrzení a nedoložení důkazů bude mít za následek neúspěch ve věci.13. Nato žalobkyně doplnila svoje tvrzení tak, že o ní , tituly před jménem, , jméno FO, tvrdila, že je starý psychopat, že je jehovistka, bylo jí vyčítáno, že je příznivcem waldorfského školství. Žalobkyni byly propláceny drobná vydání později než ostatním, byla po ní vyžadována třídnice obratem, žalobkyni zcela cíleně vystavovala stresovým situacím. K tomu doložila emaily na čl. 69-74 a navrhla zprávu , tituly před jménem, , adresa, , osobního a vztahového poradce.14. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž byly níže uvedené skutečnosti zjištěny, jsou dále v textu uvedeny kurzívou):15. Mezi účastníky byla dne 27. 6. 2019 uzavřena pracovní smlouva, podle které se žalobkyně zavázala pracovat jako učitelka v mateřské škole od 26. 8. 2019 do 25. 8. 2020, práce byla sjednána na celý úvazek se zkušební dobou 3 měsíce (pracovní smlouva ze dne 27. 6. 2019).16. Dne 18. 12. 2019 žalovaná přikročila k vytýkacímu dopisu adresovanému žalobkyni, (výtka za zanedbání pracovních povinností ze dne 18. 12. 2019), když žalobkyně dne 13.12.2019 měla zanedbat informování rodičů o vzniklém úraze dítěte a dále úraz dítěte nebyl zanesen v Knize úrazů. Výtka byla bez oznámení na případnou možnost výpovědi. Žalovaná stejnou výtku doručila i , jméno FO, a , jméno FO, (vytýkací dopise na čl. 23 a 23 rub).17. Z výpisu z knihy úrazů na č. l. 46-49 soud zjistil, že jakékoliv úrazy dítěte jsou v této knize zaznamenávány i ostatními zaměstnanci minimálně od 19. 3. 2019. Zápis o drobném poranění dítěte (škrábanec) , právnická osoba, dne 13. 12. 2019 byl dopsán do , adresa, úrazů mezi 8. 1. 2020 a 15. 1. 2020 , jméno FO, . Následně žalobkyně dne 7. 4. 2020 mimo časovou posloupnost dopsala do , adresa, úrazů drobné poranění dítěte , právnická osoba, , které se mělo stát dne 13. 12. 2019. Žalobkyně byla o nutnosti zapisování i drobných poranění dítěte do , adresa, úrazů vyrozuměna při nástupu do zaměstnání (podpis žalobkyně pod seznámení se s celým obsahem pracovního řádu, organizačního řádu a školního řádu na č. l. 24 a výtah ze školního řádu mateřské školy č. l. 25–30 čl. 10 písm. o) a dále čl. 18 písm. n).18. Z emailové komunikace vedené ze strany žalobkyně na paní , jméno FO, ze dne 20. 12. 2019 až 22. 12. 2019 na čl. 21 a 22 soud zjistil, že , jméno FO, (zástupkyně ředitele pro předškolní vzdělávání) se pokusila žalobkyni zastihnout dne 20. 12. 2019, aby jí předala osobně výtku z 18. 12. 2019. Vzhledem k tomu, že žalobkyni nezastihla na pracovišti, zaslala jí výtku prostřednictvím emailu s tím, že osobně ji předá dne 6. 1. 2020. Žalobkyně reagovala tak, že o úraze nevěděla, že se stal za služby , jméno FO, , za s