ECLI: ECLI:CZ:OSPH03:2024:4.C.168.2024.1 Datum: 2024-11-25 Předmět: vyklizení bytu Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1012 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1040 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2201 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2292 z. č. 89/2012 Sb."] ["vyklizení bytu""smlouva nájemní"]
O co šlo: vyklizení bytu (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1012 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1040 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2201 z. č. 89/2012 )
1. Žalobkyně se domáhala po žalované vyklizení a předání bytové jednotky č. , hodnota, ve třetím nadzemním podlaží budovy č. p. , hodnota, na adrese , adresa, , která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané u , název úřadu, (dále jen „byt“). Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná užívá byt, který je ve vlastnictví žalobkyně, na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 15. 9. 2023. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 3. 2023 do 30. 11. 2023. Po skončení nájmu žalovaná byt ani přes výzvu žalobkyně nevyklidila.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že si je vědoma ukončení nájemního vztahu, její snahou je jeho prodloužení, neboť v současné době nemá žádné finanční prostředky na to, aby si opatřila jiné bydlení. Má za to, že splnila všechny podmínky, které po ní žalobkyně za účelem prodloužení nájmu požadovala. Žije sama s čtyřletým synem, má sice pravidelný, ale nízký příjem, z důvodu ukončení předchozí nájemní smlouvy a jejímu prodloužení zpětně jí přestal být vyplácen příspěvek na bydlení, čímž vznikl dluh na nájemném.3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:4. Z nájemní smlouvy č. , hodnota, ze dne 15. 9. 2023 soud zjistil následující. Danou smlouvou přenechala žalobkyně jako pronajímatel žalované jako nájemci do užívání byt č. , hodnota, v domě č. p. , hodnota, , ulice , adresa, , kat. úz. , adresa, a žalovaná se zavázala za toto užívání platit žalobkyni nájemné a další platby s nájmem související. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 3. 2023 do 30. 11. 2023. V čl. VII. věta poslední je vyloučeno užití § 2285 občanského zákoníku.5. Z dopisu žalobkyně ze dne 18. 12. 2023 a doručenky datové zprávy žalované soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně oznamuje žalované, že z důvodu narůstajícího dluhu na nájemném nebude nájemní vztah mezi účastníky prodloužen a žalobkyně tak trvá na vyklizení a předání bytu.6. Z dopisu žalobkyně ze dne 29. 2. 2024 (předžalobní výzvy) soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně opakovaně oznamuje žalované, že nájemní vztah mezi účastníky nebude prodloužen a žalobkyně trvá na vyklizení a předání bytu.7. Z komunikace mezi účastníky včetně dopisu z 12. 10. 2023 (záznam z jednání k prodloužení nájemní smlouvy) soud zjistil, že žalovaná opakovaně žádala žalobkyni o prodloužení nájmu, , Anonymizováno, však jejím žádostem nevyhověla z důvodu vysokého dluhu na nájemném, přičemž dle sdělení žalobkyně ze dne 12. 8. 2024 žalovaná na nájemném platila pouze to, co bylo hrazena přímo z vyplácených dávek, ona sama za dobu trvání nájmu uhradila pouze 20 000 Kč. Za rok 2024 neuhradila ničeho.8. Z potvrzení o příjmu za září 2024 soud zjistil, že žalovaná měla příjem ve výši 21 061 Kč čistého.9. Ze sdělení příslušných úřadů o vyplácení dávek státní sociální podpory a dávek v hmotné nouzi soud zjistil, že žalovaná v roce 2023 a v roce 2024 pobírala příspěvek na dítě, dále doplatek na bydlení cca 9 000 Kč měsíčně (za červenec a srpen 2023 byl vyplacen přímo žalobkyni, v ostatních měsících žalované) a příspěvek na živobytí cca 5 000 Kč měsíčně.10. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když účastníci ani provedení dalších důkazů nenavrhovali. Provedené důkazy, o jejichž správnosti a pravdivosti neměl pochybnosti, soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná užívá byt ve vlastnictví žalobkyně na základě nájemní smlouvy ze dne 15. 9. 2023. Doba užívání bytu byla sjednána určitě, a to od 1. 3. 2023 do 30. 11. 2023. Protože žalovaná řádně a dlouhodobě nehradila platby spojené s užíváním bytu, nebyl smluvní vztah ze strany žalobkyně prodloužen. Po uplynutí sjednané doby žalobkyně dopisem z 18. 12. 2023 vyzvala žalovanou k vyklizení a předání bytu, což žalovaná dosud ani přes opakované výzvy neučinila.11. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).12. Dle § 1012 věta prvá o. z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.13. Dle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.14. Dle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.15. Dle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.16. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k tomu závěru. Mezi účastníky byla dne 15. 9. 2023 uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2201 a násl. o. z.. Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou do 30. 11. 2023. Protože nedošlo k prodloužení nájemního vztahu, byla žalovaná povinna uplynutím sjednané doby byt odevzdat žalobkyni jako pronajímateli ve smyslu § 2292 o. z., což ani přes výzvu neučinila. Od 1. 12. 2023 tak žalované nesvědčí žádný právní důvod k užívání bytu, byt užívá neoprávněně a žalobkyně má právo domáhat se jeho vydání ve smyslu § 1040 odst. 1 o. z.. Protože tedy žalobkyně tvrdila a prokázala své vlastnické právo k bytu, a naopak žalovaná netvrdila ani neprokázala právní důvod, který by jí opravňoval k jeho užívání, soud žalobě vyhověl.17. Závěrem soud konstatuje, že je zcela na vůli žalobkyně, jaké podmínky si stanoví pro prodloužení nájemního vztahu a zda k tomuto nakonec přistoupí či nikoli. Žalovaná na toto nemá právní nárok. Stejně tak, byl-li nájem sjednán na dobu určitou, končí bez dalšího uplynutím sjednané doby a výše dluhu na nájemném na toto nemá vliv.18. O lhůtě k vyklizení rozhodl soud dle § 160 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když soud s ohledem na finanční situaci žalované a péči o nezletilé dítě stanovil lhůtu k vyklizení 6 měsíců, což považuje za dostatečnou časovou rezervu, aby si žalovaná byla schopna obstarat nové bydlení. Z obdobných důvodů pak soud stanovil delší lhůtu pro zaplacení náhrady nákladů řízení.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 5 900 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, návrh ve věci samé, účast na jednání soudu), celkem tedy 900 Kč.