4 C 258/2024-101 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 56 191,69 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, a žalovaný uzavřeli na základě žádosti žalovaného dne 22. 12. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaný zavázel splácet spolu s úroky a poplatky v pravidelných splátkách. Protože se dostal do prodlení se splacením splátek, byl úvěr ke dni 25. 6. 2023 zesplatněn. Smlouvou ze dne 29. 1. 2024 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný na úvěrovou smlouvu uhradil pouze 8 933 Kč, kterou žalobkyně započetla částečně na jistinu a částečně na poplatky. Žalovaná částka se tak skládá z jistiny ve výši 46 800,80 Kč, poplatku ve výši 971,13 Kč, úroku z jistiny ve výši 8 419,76 Kč kapitalizovaného ke dni 25. 6. 2023, kapitalizovaného úroku ve výši 8 502,15 Kč a úroku z prodlení ve výši 4 339,28 Kč, obojí k 29. 1. 2024. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 30 % ročně a úrok z prodlení až do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním (důkazy jsou v textu kurzívou).4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 22. 12. 2022 soud zjistil, že v této smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč na bankovní účet č. , Anonymizováno, a žalovaný se zavazuje tuto částku spolu s úroky a poplatky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Celkem měl žalovaný splatit částku 68 093,62 Kč. Úroková sazba tak činí 60 % a RPSN 81,02 %. Přílohou úvěrové smlouvy, která byla uzavřena přes , Anonymizováno, , je fotografie žalovaného a jeho občanského průkazu, Anonymizováno5. Z dopisu ze dne 10. 6. 2023 soud zjistil, že tímto právní předchůdce žalobkyně vyzýval k úhradě dlužných částek z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, v celkové výši 14 350,46 Kč s tím, že jinak bude úvěr zesplatněn.6. Z výpisu k úvěrové smlouvě soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 50 000 Kč dne 22. 12. 2022, dne 3. 2. 2023 uhradil částku 4 333 Kč a dne 23. 3. 2023 uhradil částku 4 600 Kč.7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 soud zjistil, že tímto bylo právním předchůdcem žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, na žalobkyni.8. Z dopisu ze dne 30. 4. 2024 a kopie podacího lístku soud zjistil, že tímto žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, v celkové výši 74 452,44 Kč do 15. 5. 2024.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 a jejích příloh soud zjistil, že pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, byla , Anonymizováno, postoupena žalobkyni.10. Z výpisu bankovního účtu žalovaného za období od června do prosince 2022 soud zjistil následující informace o příjmových a výdajových stránkách žalovaného. Žalovaný má pravidelný měsíční příjem cca 30 000 Kč. Nájem hradí měsíčně 14 800 Kč. Na bankovním účtu žalovaného jsou každý měsíc příjmy pohybující se v rozmezí cca 40 000 Kč a 110 000 Kč, zároveň jsou zde každý měsíc výdaje v takové výši, že tyto příjmy dosahují, často i převyšují. Dále soud zjistil, že část příjmů pochází každý měsíc ze zápůjčky (červen 2022 – úvěr u , Anonymizováno, ve výši 45 063 Kč, srpen 2022 – úvěr u , Anonymizováno, ve výši 85 984 Kč, září 2022 – půjčka u , Anonymizováno, ve výši 15 000 Kč, říjen 2022 – půjčka u , Anonymizováno, ve výši 20 000 Kč, listopad 2022 – půjčka u , Anonymizováno, výši 7 000 Kč).11. Ze sdělení , Anonymizováno, soud zjistil, že bankovní účet č. , Anonymizováno, je veden ve prospěch žalovaného a dne 22. 12. 2022 na něj byla připsána částka 50 000 Kč.12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle odst. 3 vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení.14. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Na základě shora uvedeného, po zhodnocení všech uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti (bez pochybností o jejich pravosti a pravdivosti), dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla v souladu s § 2395 o. z. uzavřena dne 22. 12. 2022 smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně však před uzavřením této smlouvy nedostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele dle § 86 cit. zákona. V daném případě sice právní předchůdce žalobkyně postupoval v souladu se zákonem a vyžádal si od žalovaného listiny (výpisy z bankovního účtu), kterými by jeho tvrzení ohledně příjmů a výdajů ověřil, obsah těchto listin však již blíže nezkoumal. Kdyby tomu tak bylo, zjistil by, že zůstatek na bankovním účtu žalovaného je každý měsíc na nule nebo v mínusu, navíc velkou část příjmu tvoří každý měsíc nové zápůjčky či úvěry. Z těchto důvodů musel mít právní předchůdce žalobkyně důvodné pochybnosti o tom, z jakých finančních prostředků by uvedený úvěr byl žalovaný schopen splácet. Navíc v té době již žalovaný měl povinnost splácet další úvěry a je zřejmé, že žalovaný své životní náklady kryje právě opakovaným získáváním zápůjček a úvěrů. Skutečnost, že jednotlivé výdaje nemusí být pravidelné, nemá vliv na celkové posouzení finančních poměrů žalovaného a jeho schopnost úvěr v budoucnu splácet, když podstatný je celkový obrat na bankovním účtu.19. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 pod sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí, kterou mu ukládá zákon o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Povinnost věřitele zaobírat se s péčí řádného hospodáře úvěruschopností dlužníka, tedy ověřovat si jím tvrzené skutečnosti, je pak podrobně řešena např. již v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo v nálezu Ústavního soudu, sp. zn. IV ÚS 702/20, dle kterého pokud věřitel neprověří náležitě pečlivě s