6 C 288/2024-44 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 28. 6. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 968,06 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností , právnická osoba, právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, byla uzavřena dne 8. 12. 2022 Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému prostředky ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem 9 274 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 244 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,47 % ročně sjednanou a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1.865,00 Kč. Žalovaný měl tyto částky hradit formou týdenních splátek ve výši 429 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Ke dni 14. 5. 2023 činila dlužná jistina částku 10 000 Kč a dlužný poplatek částku 9 274 Kč2. Dále žalovaný uzavřel dne 4. 11. 2022 s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované prostředky ve výši 20 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 17 362 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 9 942 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,37 % a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 996 Kč. Ke dni 14.05.2023 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 18 526,40 Kč a dlužný poplatek částku 14 033,48 Kč.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo odesláno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.5. Výzvou ze dne 4. 10. 2024 vyzval soud žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a prokázání toho, jakým způsobem byla před uzavřením úvěrové smlouvy prověřena úvěruschopnost žalovaného. Na to žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným v zákaznické kartě, jejich pravdivost si žádným způsobem neověřovala, žádné listiny k tomu není schopna předložit (výplatní pásky, výpisy z účtu žalovaného apod.).6. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu:7. Mezi společností , právnická osoba, (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným byla uzavřena dne 4. 11. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a dne 8. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (viz Zákaznická karta ze dne 4. 11. 2022 a 8. 12. 2022, Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 4 11. 2022, Smlouva o spotřebitelském úvěru č. 778879532ze dne 8 12. 2022). Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy postoupila na žalobkyni, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024, jejíž nedílnou součástí je seznam postoupených pohledávek (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024, včetně přílohy č. , hodnota, ). Na základě smlouvy spotřebitelském úvěru č. , hodnota, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované prostředky ve výši 20 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 17 362 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 9 942 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,37 % a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 996 Kč. Na základě smlouvy spotřebitelském úvěru č. , hodnota, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované prostředky ve výši 10 000 Kč. žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 9 274 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 244 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,47 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 860 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 29 1. 2024, kde žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky (viz Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024). Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, přičemž mu byla dne 22. 5. 2024 zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzva (viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 22. 5. 2024).8. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má pravidelný příjem ze zaměstnání ve výši 25 000 Kč měsíčně. Dále uvedl splátky jiných úvěrů ve výši 3164 Kč a měsíční výdaje ve výši 4 000 až 6000 Kč.9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:10. Podle § 86 odst. 2 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.12. Dle nálezu Ústavního soudu, sp. zn. IV ÚS 702/20, pokud věřitel neprověří náležitě pečlivě schopnost spotřebitele splnit v budoucnu svůj závazek, a to i kdyby mu zákon takovou povinnost zvlášť neukládal, jedná se o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy.13. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úrok z prodlení. Vycházel při tom z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dle kterého ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské smlouvě je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci neprověřených úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších poplatků a úroků, navíc v nové době splatnosti, která je buď dohodnuta mezi stranami nebo v případě sporu určena soudem a neodvisí od výzvy věřitele ale od možností a schopností dlužníka (žalované). Nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka se splacením poskytnuté jistiny. Protože mezi účastníky k dohodě o splatnosti povinnosti vrátit poskytnutou jistinu nedošlo a žalovaný nevrátil ani na výzvu žalobkyně, vyšel soud z toho, že mezi účastníky je spor o stanovení této splatnosti a fakticky ji určil až svým rozhodnutím. Z důvodu nečinnosti žalovaného, který se k žalobě nevyjádřil, nemohl