12 C 83/2024-73 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 6. 2024, se právní předchůdce žalobkyně domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 272 209 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že se žalovaným byla dne 3. 7. 2017 uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou, která byla následně prodlužována. Předmětem nájemní smlouvy byl byt č. 13 nacházející se v 5. nadzemním podlaží na adrese , adresa, , který byl ve výlučném vlastnictví právního předchůdce žalobkyně. Nájem zanikl ke dni 10. 7. 2022. Žalovaný však uvedený byt neopustil a Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl dne 25. 4. 2023 rozsudkem č.j. 22 C 280/2022–35 o jeho vyklizení, které bylo následně, dne 25. 4. 2024, vykonáno prostřednictvím soudního exekutora. Výše měsíčního nájemného byla stanovena na 10 897 Kč a výše záloh na 2 385 Kč měsíčně. Žalovaný konkrétně právnímu předchůdci žalobkyně dlužil částku 41 000 Kč na vyúčtování služeb za rok 2022, částku 46 505 Kč na vyúčtování služeb za rok 2023, částku 23 456 Kč jako náhradu za spotřebovaný plyn a elektřinu za období od září roku 2022 do září roku 2023 a částku 161 248 Kč jako náhradu na nájemném za období od února 2023 do dubna roku 2024. Právní předchůdce žalobkyně dále požadoval zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalovaný přes opakované výzvy na tento dluh ničeho neuhradil, ale částečně hradil dlužné částky z předchozích období.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle ust. § 115 a o.s.ř.3. Právní předchůdce žalobkyně byl v žalovaném období výlučným vlastníkem bytové jednotky č. 13 nacházející se v 5. nadzemním podlaží na adrese , adresa, , dále jen „byt“ (viz List vlastnictví č. , hodnota, ). Žalobkyně nabyla veškerou pozůstalost po svém právním předchůdci Usnesením Okresního soudu pro Prahu – západ ze dne 17. 12. 2024, č. j. , spisová značka, , a je tedy aktivně legitimována i v tomto sporu.4. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla dne 3. 7. 2017 uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou od 10. 7. 2017 do 10. 7. 2018 s možností prodloužení o dalších 12 měsíců. Nájemní smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal přenechat žalovanému do nájmu byt a žalovaný se naproti tomu zavázal hradit žalobkyni měsíčně nájemné a náklady spojené s užíváním bytu, a to nejpozději do čtvrtého dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši 10 897 Kč a zálohy za služby ve výši 2 385 Kč (viz nájemní smlouva).5. Nájem zanikl uplynutím sjednané doby ke dni 10. 7. 2022 a žalovaný byl povinen byt vyklidit, což však neučinil. Obvodní soud pro Prahu 10 tak rozsudkem č. j. 22 C 280/2022–35 rozhodl o povinnosti žalovaného byt vyklidit a odevzdat právnímu předchůdci žalobkyně. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 6. 2023 a ve výroku o vyklizení bytu bylo vykonatelné dne 30. 6. 2023 (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 22 C 280/2022–35 ze dne 25. 4. 2023).6. Žalovaný byt nevyklidil ani na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 22 C 280/2022–35 a byt byl vyklizen až 25. 4. 2024 na základě exekučního příkazu k provedení exekuce vyklizením (viz exekuční příkaz k provedení exekuce vyklizením ze dne 20. 3. 2024).7. Z vyúčtování ze strany Společenství vlastníků jednotek pro domy čp. , adresa, ze dne 23. 3. 2022 soud zjistil, že skutečná výše nákladů za vodu (studenou, teplou a nákladů na ohřev), teplo, elektřinu společných prostor, odvoz odpadu a výtah za rok 2021 byla 32 906,27 Kč.8. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2021 do 31. 12 .2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému zaokrouhlený nedoplatek ve výši 12 686 Kč (zaokrouhleno o 0,27 Kč dolů).9. Z vyúčtování ze strany Společenství vlastníků jednotek pro domy čp. , adresa, ze dne 4. 4. 2023 soud zjistil, že skutečná výše nákladů za vodu (studenou, teplou a nákladů na ohřev), teplo, elektřinu společných prostor, odvoz odpadu a výtah za rok 2022 byla 40 999,87 Kč.10. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému zaokrouhlený nedoplatek ve výši 41 000 Kč (zaokrouhleno o 0,13 Kč nahoru).11. Z vyúčtování plynu za období 21. 9. 2022 do 18. 9. 2023 a elektřiny za období 22. 9. 2022 do 18. 9. 2023 bylo zjištěno, že celkový zaokrouhlený nedoplatek byl v částce 23 456 Kč, což je podloženo i fakturou č. , hodnota, od , právnická osoba, . za období od 21. 9. 2022 do 18. 9. 2023, kde je celková částka za toto období vyčíslena na 4 223,53 Kč a fakturou od , právnická osoba, . za období od 20. 9. 2022 do 18. 9. 2023, kde je celková částka za toto období vyčíslena na 19 233,3 Kč.12. Z vyúčtování ze strany Společenství vlastníků jednotek pro domy č.p. , adresa, ze dne 28. 3. 2024 soud zjistil, že skutečná výše nákladů za vodu (studenou, teplou a nákladů na ohřev), teplo, elektřinu společných prostor, odvoz odpadu a výtah za rok 2021 byla 46 505,11 Kč13. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému zaokrouhlený nedoplatek ve výši 46 505 Kč (zaokrouhleno o 0,11 Kč dolů). Zaokrouhlení uvedená v bodě 8, 10 a 13 rozsudku dohromady dávají mínus 0,25 Kč, takže jsou pro žalovaného výhodnější, než pokud by nebylo zaokrouhlováno.14. Z přehledu plateb žalovaného soud zjistil, že žalovaný nepravidelně hradil nájem, zálohy na služby a nedoplatky na vyúčtování služeb až do května roku 2023, přehled plateb neobsahuje vyúčtování služeb za rok 2023, ale je z něj a z přiloženého vysvětlení započtení plateb seznatelné, že žalovaný dluží částku 161 248 Kč jako náhradu na nájemném za období od února 2023 do dubna roku 2024 a dále částku 41 000 Kč na vyúčtování služeb za rok 2022 a částku 23 456 Kč na vyúčtování plynu a elektřiny za období od září 2022 do září 2023.15. Právní předchůdce žalobkyně žalovaného opakovaně emailem upomínal o úhradu dílčích dlužných částek (viz emailová komunikace ze dne 23. 3. 2022, dne 6. 10. 2022, dne 8. 4. 2023, dne 23. 10. 2023 a dne 11. 4. 2024). Dopisem ze dne 16. 5. 2024 vyzvala právní zástupkyně žalobkyně (jejího právního předchůdce) žalovaného k plnění žalované částky a upozornila žalovaného na případné podání žaloby u soudu (viz předžalobní upomínka ze dne 16. 5. 2024 s doručenkou).16. Žalovaný v řízení netvrdil, a tedy ani neprokázal, že by uhradil více než je uvedeno v přehledu plateb.17. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.”), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné a platby za plnění spojená s užíváním bytu (§ 2246 a 2247 a 2251 o.z.).18. Dle ust. § 2292 o.z. nájemce odevzdá pronajímateli byt v den, kdy nájem skončí19. Podle § 2295 o.z. má nájemce právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce byt pronajímateli skutečně odevzdá.20. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným v souladu s § 1475 o. z.21. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím závěrům. Dne 3. 7. 2017 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2201 o. z., a to na dobu určitou od 10. 7. 2017 do 10. 7. 2018 s možností prodloužení. Právní předchůdce žalobkyně se v této smlouvě zavázal přenechat žalovanému byt k dočasnému užívání a žalovaný se zavázal platit za to právnímu předchůdci žalobkyně nájemné včetně záloh na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou do 10. 7. 2022, avšak žalovaný předmětný byt užíval i nadále, což má soud za prokázané z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. 22 C 280/2022–35 ze dne 25. 4. 2023 a z exekučního příkazu k provedení exekuce vyklizením ze dne 20. 3. 2024.22. Tím, že žalovaný předmětný byt užíval i po skončení nájmu, má žalobkyně právo na náhrady za užívání bytu, a to ve výši odpovídající sjednanému nájemného a částce vyúčtované za služby. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že částky uplatněné žalobou žalobkyni uhradil nebo že předmětný byt v rozhodném období již neužíval, to však neučinil, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 48 894,6 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 611 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 272 209 Kč sestávající z částky 9 420 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění před novelou č. 258/2024 Sb. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 16