CS · EN DE FR brzy

17 C 321/2024-35 — Obvodní soud pro Prahu 3

ECLI: ECLI:CZ:OSPH03:2025:17.C.321.2024.1
Datum: 2025-01-22
Předmět: 13 275 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2758 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2804 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb."]
["pojištění odpovědnosti za škodu"]
O co šlo: 13 275 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2758 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2804 z. č. 89)
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 13 275 Kč s příslušenstvím s tím, že se z části jedná o:- neuhrazené pojistné za období od 8. 3. 2024 do 7. 6. 2024, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení dne 8. 6. 2023,- a z části o nedoplatek za ujeté kilometry.I přes písemné výzvy ze strany žalobkyně žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud z předložených listiny učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2023 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Lancia Delta III Diesel, registrační značky , SPZ, . Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 3 705 Kč. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 8. 6. 2023. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní.5. Z poslední upomínky ze dne 7. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky ve výši 3 705 Kč s upozorněním na možný zánik pojištění ke dni 7. 6. 2024 pro případ jeho neuhrazení.6. Z dopisu ze dne 10. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila na porušení smluvních povinností – nedoložení stavu tachometru na počátku pojištění. Nedoplatek pak činil částku 9 570 Kč.7. Z ukončení pojistné smlouvy číslo , hodnota, ze dne 12. 6. 2024 se podává, že žalobkyně informovala žalovaného o zániku pojištění pro jeho nezaplacení, zároveň jej vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 13 275 Kč.8. Z dokumentu označeného jako párovací předpisy bylo zjištěno, že částka předepsaného pojistného byla ve výši 24 390 Kč, přičemž žalovaný uhradil pouze 11 115 Kč.9. Z předžalobní upomínky ze dne 30. 7. 2024 vč. podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 15 861,60 Kč, a to nejpozději do 15 dnů od odeslání této výzvy.10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.11. Dle ustanovení § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě zaplaceno, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.12. Dle str. 5 odst. h všeobecných pojistných podmínek (dále jen „VPP“) je povinností klienta (pojistníka) pojišťovně předložit stav tachometru mimo jiné ke dni počátku a ke dni zániku pojištění vozidla. Pro případ porušení této povinnosti je pojišťovna oprávněna klientovi navýšit cenu pojištění na úroveň odpovídající nejvyššímu možnému nájezdu, a to i zpětně.13. Na základě shora uvedeného, po zhodnocení všech uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti (bez pochybností o jejich pravosti a pravdivosti), dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu. Mezi účastníky byla dne 8. 6. 2023 uzavřena pojistná č. , hodnota, . Žalovaný neplnil svou povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 8. 3. 2024 do 7. 6. 2024, a soud proto žalobě vyhověl co do části o nároku na dlužné pojistné za uvedené období. Nedílnou součástí smlouvy byly i VPP vydané žalobkyni, což si strany vzájemně odsouhlasily. Dle str. 5 odst. h VPP měl žalovaný povinnost žalobkyni předložit fotografii stavu tachometru pojištěného vozidla při počátku pojištění a při jeho zániku. Tuto svou povinnost žalovaný porušil, když žalobkyni fotografii tachometru pojištěného vozidla ke dni počátku pojistného vztahu nepředložil. Žalobkyně je tak dle VPP oprávněna po žalovaném vyžadovat úhradu poplatku z najetých kilometrů – v daném případě pro maximální počet ujetých kilometrů ročně, 25 000 km. Dlužnou částku pak vypočetla jako rozdíl mezi odhadovaným ročním nájezdem 10 500 km při uzavírání smlouvy a maximálního nájezdu o hodnotě 25 000 km krát 0,66 Kč/km (tzn. 14 500 km x 0,66 Kč = 9 570 Kč).14. Na žalujícím účastníkovi přitom bylo, aby prokázal vznik pojistně-právního vztahu, rozsah dohodnutého pojistného a naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že dohodnuté pojistné v určeném období uhradil, popř. že pojistně-právní vztah již v uvedeném období netrval a u nároku pro nedoplatek z najetých kilometrů by musel tvrdit a prokazovat splnění této své smluvní povinnosti. To však neučinil, a soud proto žalobě vyhověl.15. Vzhledem k tomu, že se žalovaný octl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 275 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.