ECLI: ECLI:CZ:OSPH03:2025:17.C.36.2025.1 Datum: 2025-04-04 Předmět: o 41 616 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 45 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 50 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2053 z. ["uznání dluhu"]
O co šlo: o 41 616 Kč s příslušenstvím (["§ 45 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 50 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.")
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 41 616 Kč spolu s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení žalovaný řídil , jméno FO, dne 30. 9. 2022 osobní motorové vozidlo tov. zn. , jméno FO, , jméno FO, , registrační značky , SPZ, , jehož je vlastníkem a provozovatelem. Řidič se plně nevěnoval řízení a přední části automobilu narazil do přední části zaparkovaného osobního automobilu tov. zn. BMW, r. z. , Anonymizováno, („poškozené vozidlo“). Řidič po dopravní nehodě z místa nehody ujel. V této době žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikla povinnost poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou žalovaným. Žalobkyně vyřízením události pověřila třetí osobu – spol. , právnická osoba, . („pověřený partner“). Žalobkyně v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila majiteli poškozeného vozidla plnění ve výši 39 345 na základě faktury za jeho opravu a plnění ve výši 15 246 Kč za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy. Pověřenému partnerovi žalobkyně vyplatila 3 025 Kč představující náhradu spojenou s vyřízením případu. Celkem žalobkyně v souvislosti s likvidací škodní události vyplatila částku 57 616 Kč. Žalovaný dne 22. 7. 2024 uzavřel se žalobkyní dohodu o úhradě dluhu, ve které se zavázal k měsíčním splátkám ve výši 8 000 Kč od 25. 8. 2024. Žalovaný uhradil 2 splátky (21. 8. 2024, 25. 9. 2024), na zbývající částku (41 616 Kč) dosud nehradil ničeho.2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalovaný dne 22. 7. 2024 uznal svůj dluh ve výši 57 616 Kč co do důvodu a výše a zavázal se jej hradit v měsíčních splátkách po 8 000 Kč, počínaje dnem 25. 8. 2024 (dohoda o úhradě pohledávky ze dne 22. 7. 2024). Žalovaný uhradil pouze první dvě splátky (21. 8. 2024 a 25. 9. 2024), následující splátku 25. 9. 2024 již neuhradil, a proto se dluh stal splatný 26. 9. 2024. Do dnešního dne žalovaný neuhradil ničeho, a to ani po zaslané předžalobní výzvě (e-mail ze dne 6. 11. 2024).5. Soud věc právně posoudil takto: Podle ustanovení § 2053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá (vyvratitelná právní domněnka). Žalovaný tuto domněnku v řízení nijak nevyvrátil, nenavrhl žádné důkazy, nijak se nevyjádřil.6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 865 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 665 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.