4 C 20/2025-61 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 840 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, , kde žalovaný zažádal o půjčku a vyplnil registrační údaje ve formuláři. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření smlouvy o úvěru a žádost byla právní předchůdkyní žalobkyně schválena. Žalovanému byla zaslána požadovaná částka ve výši 16 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný poskytnutou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení jistiny ve výši 16 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 937,53 Kč za období od 10. 2. 2024 do 4. 7. 2024, zákonného úroku z prodlení z částky 16 000 Kč od 10. 7. 2024 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 16 000 Kč od 10. 2. 2024 do 4. 6. 2024 v celkové výši 1 840 Kč.2. Ke způsobu uzavření smlouvy o úvěru a ověření úvěruschopnosti žalovaného, sdělila, že nedisponuje důkazními prostředky k prokázání skutečnosti, že smlouva o úvěru byla žalovanému poskytnuta i písemně či na trvalém nosiči dat, nicméně že o uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným svědčí skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně získala o žalovaném informace, které by mohla získat jedině v případě uzavření smlouvy, přičemž se jedná především o kopii občanského průkazu, rodné číslo a číslo účtu žalovaného. Kopii občanského průkazu ani listiny, z nichž by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, nemá k dispozici.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žalobkyně soudu sdělila, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.5. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 17. 3. 2025 vzala žalobu zpět co do částky 1 940 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 840 Kč s odůvodněním, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Soud proto postupoval dle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a ve výroku I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby, tedy co do částky 1 840 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč, zastavil.6. Po provedeném dokazování soud ve věci dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.7. Z předložené Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že obsahuje údaje o žalovaném, neobsahuje však podpis žalovaného ani právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému na účet č. , č. účtu, úvěr v celkové výši 16 000 Kč, se splatností 30 dnů. Součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky , právnická osoba8. Z výpisu bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně vedeného u , právnická osoba, . soud zjistil, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně zaslána dne , datum, platba ve výši 16 000 Kč.9. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne 4. 3. 2025 soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, .10. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a jejích příloh včetně prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka spol. , právnická osoba, za žalovaným z úvěrové smlouvy č. , hodnota, byla postoupena žalobkyni. Žalovanému to bylo oznámeno dopisem ze dne 18. 7. 2024.11. Dopisem ze dne 18. 7. 2024, dle podacího archu odeslaným 19. 7. 2024, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy č. , hodnota, do 10 dnů po obdržení dopisu. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván i dopisem ze dne 4. 8. 2024, ze dne 22. 8. 2024 a ze dne 17. 10. 2024.12. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.13. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.14. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.15. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k tomuto závěru. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva byla předložena bez podpisu žalovaného, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy žalobkyně nepředložila. Smlouva sice měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, ale ani v takovém případě nelze rezignovat na požadavek jasného určení stran a obsahu smlouvy. Samotné zřízení uživatelského účtu není dostačující k identifikaci osoby ve smyslu § 562 odst. 1 o. z., pokud tato nebyla již dříve řádně ztotožněna a nebyla vyloučena možnost, že blíže neztotožněná osoba zadala údaje žalovaného bez jeho vědomí. V daném případě tak nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru, zároveň nebylo prokázáno ani to, že by smlouva byla uzavřena právě v tom znění, v němž byla soudu předložena.17. V řízení bylo pouze prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, však prokázán nebyl, soud proto rozhodl dle ust. § 2991 o. z., neboť se jedná ze strany žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni uhradit. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni řádně postoupena ve smyslu ust. § 1879 a násl. o. z. Soud tedy žalobě vyhověl co do nesplacené jistiny ve výši 16 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z této částky v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při stanovení splatnosti pak soud vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., modifikovaného lhůtou k plnění stanovenou žalobkyní ve výzvě (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou odeslanou 19. 7. 2024 k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tj. 22. 7. 2024. Poslední den 10denní lhůty k zaplacení dlužné částky tedy připadl na 1. 8. 2024. Prodlení žalovaného s vrácením částky 16 000 Kč tedy nastalo v souladu s § 1968 o. z. dne 2. 8. 2024. O výši úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když tento činil k 2. 8. 2024 12,75 % ročně.18. Soud žalobu zamítl co do zákonného úroku z prodlení z částky 16 000 Kč od 10. 7. 2024 do 1. 8. 2024 a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 937,53 Kč, neboť z důvodu právního posouzení žalované částky jako bezdůvodné obohacení nastala její splatnost až 1. 8. 2024, do té doby žalovaný v prodlení nebyl a žalobkyni tak nárok na úrok z prodlení nevznikl. Dále soud žalobu zamítl také co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve v