4 C 280/2024-63 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 010 Kč s příslušenstvím a částky 11 020 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, žea) mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 8. 6. 2011 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, . Na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 360 Kč v 60 týdenních splátkách po 306 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, v průběhu smluvního vztahu do podání žaloby uhradil pouze částku 3 350 Kč. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 8 175,38 Kč, nesplacený poplatek ve výši 6 834,62 Kč a dále úrok a úrok z prodlení, oba částečně kapitalizované,b) mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 13. 10. 2010 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, . Na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 15 048 Kč v 60 týdenních splátkách po 558 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, v průběhu smluvního vztahu do podání žaloby uhradil pouze částku 22 028 Kč. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 6 002,18 Kč, nesplacený poplatek ve výši 5 017,82 Kč a dále úrok z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedeného dokazování učinil soud tato skutková zjištění:4. Ze zákaznické karty vyplněné a podepsané žalovaným dne , datum, soud zjistil, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem 21 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje pak činí 10 900 Kč.5. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené mezi spol. , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaným dne 13. 10. 2010 zjistil soud následující skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnou žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, a žalovaný se zavázal tyto peněžité prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 15 048 Kč v 60 týdenních splátkách po 558 Kč. Celkem tak měl vrátit částku 33 048 Kč. RPSN činila 224,28 %. Částka 18 000 Kč byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy.6. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené mezi spol. , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaným dne , datum, zjistil soud následující skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnou žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal tyto peněžité prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 360 Kč v 60 týdenních splátkách po 306 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z částky 1 277 Kč představující úrok, z částky 1 900 Kč jako poplatek za administrativní činnost a z částky 5 183 Kč za službu , Anonymizováno, (v případě hotovostního režimu Smlouvy). Celkem tak měl vrátit částku 18 360 Kč. RPSN činila 63,91 %, celková částka se pak po její splatnosti dále úročila 21 % ročně. Částka 10 000 Kč byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy.7. Z oznámení o postoupen pohledávek ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně oznamuje žalovanému postoupení pohledávek ze smluv o zápůjčce č. , hodnota, a č. , hodnota, a zároveň ho vyzývá k zaplacení dlužných částek do 10 dnů od doručení. Dle podacího lístku byla zásilka odeslána 27. 10. 2023. Postoupení předmětných pohledávek pak soud zjistil ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a její přílohy č. 1.8. Z výzvy k plnění ze dne 3. 6. 2024 soud zjistil, že žalobkyně tímto dopisem opětovně vyzývá žalovaného k úhradě dlužných částek ze smluv o zápůjčce č. , hodnota, a č. , hodnota, . Dle podacího lístku byla zásilka odeslána 4. 6. 2024.9. Při jednání soudu dne 15. 1. 2024 po sdělení předběžného právního názoru soudu na rozpor smluvních ujednání s dobrými mravy, a tedy posouzení nároku žalobkyně jako bezdůvodné obohacení, vzala žalobkyně žalobu zpět co do nároku vyplývajícího ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 13. 10. 2010, neboť jistina z této smlouvy již byla žalovaným zcela uhrazena.10. Soud tedy postupoval dle § 96 odst. 1 o. s. ř. a řízení výrokem I. tohoto rozsudku zastavil co do zaplacení částky 11 020 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 831,06 Kč a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 11 020 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.11. Předmětem řízení tak zůstal nárok vyplývající ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2011.12. Po právní stránce soud věc posoudil dle právní úpravy účinné ke dni podepsání smlouvy o půjčce ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.). Postoupení pohledávky a prodlení žalovaného pak soud posoudil dle v té době účinné právní úpravy ve smyslu § 3028 odst. 1 o. z..13. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.14. Dle § 658 odst. 1 o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.15. Dle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.16. Dle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.17. Dle § 451 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.18. Dle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.19. Na základě shora uvedeného, po zhodnocení všech uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti (bez pochybností o jejich pravosti a pravdivosti), dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu.20. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 8. 6. 2011 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, v souladu s § 657 a násl. obč. zák. smlouva o půjčce, která je svou povahou spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy. Půjčka ve výši 10 000 Kč byla předána žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázel, že kromě poskytnutých peněžitých prostředků zaplatí právní předchůdkyni žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 8 360 Kč, to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách. Na úvěrovou smlouvu pak uhradil pouze částku 3 350 Kč, zbývá mu tedy uhradit částku 15 010 Kč s úroky a úroky z prodlení. Pohledávka z dané smlouvy byla ke dni 21. 9. 2023 postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z.. Dopisem ze dne 29. 9. 2023 pak žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávek a vyzvala ho k zaplacení dlužných částek do 10 dnů od doručení.21. Sjednaný souhrnný poplatek soud posoudil z právního hlediska jako úrok ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., neboť se jedná o úplatu za poskytnutí půjčky žalovanému. Následně se tedy zabýval výší sjednaného úroku a jejím souladem s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák..22. U smlouvy č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2011 činila jistina 10 000 Kč, souhrnný poplatek 8 360 Kč. Při splatnosti jistiny 60 týdnů činí předmětný poplatek v přepočtu na roční sazbu asi 71,66 % ročně z jistiny. Tato výše je již na první pohled nepřiměřená, a to zejména ve spotřebitelských vztazích, v nichž není možné poskytnout ochranu takovému jednání podnikatelů, kterým zneužívají své silnější postavení na úkor spotřebitele k vynucení v podstatě lichevních úroků. Výše sjednaných úroků je zcela zjevně nepřiměřená i úrokům, které v době uzavření smlouvy požadovaly banky u úvěrů s podobnými parametry, když průměrná sazba úroků u úvěrů domácností na spotřebu činila v červnu 2011 cca 16,15 %. Sjednaná výše úroku je tak více než čtyřnásobná, což je dle ustálené judikatury (která připouští maximálně dvojnásobnou, výjimečně až trojnásobnou výši) hrubě nemravné. Z těchto důvodů tedy soud posoudil ujednání o úrocích (souhrnném poplatku) za absolutně neplatné dle § 39 obč. zák. z důvodu rozporu s dobrými mravy. Soud se tedy dále zabýval tím, zda ujednání o úrocích lze oddělit od ostatního obsahu smluv o půjčce ve smyslu § 41 obč. zák. Ujednání o úrocích samo o sobě není podstatnou náležitostí smlouvy o půjčce, když tuto lze sjednat i jako bezúročnou. S ohledem na obsah smluv o půjčce a toho, že právní předchůdky