ECLI: ECLI:CZ:OSPH03:2025:5.C.159.2025.1 Datum: 2025-06-17 Předmět: o 13 770 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 18a z. č. 111/1994 Sb.", "§ 37 z. č. 266/1994 Sb.", "§ 3 vyhl. č. 175/2000 S ["jízdné"]
O co šlo: o 13 770 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 18a z. č. 111/1994 Sb.", "§ 37 z. č.)
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení v součtu částky 13 770 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že je provozovatelem , Anonymizováno, hromadné dopravy, kterou žalovaný využil ke své přepravě, a to:1.dne 24. 10. 2022 metro linky , Anonymizováno2.dne 4. 4. 2022 autobus linky č. , hodnota3.dne 12. 12. 2022 metro linky , Anonymizováno4.dne 17. 11. 2023 tramvaj linky č. , hodnota5.dne 2. 12. 2023 metro linky , Anonymizováno6.dne 22. 7. 2024 metro linky , Anonymizováno7.dne 31. 7. 2024 tramvaj linky č. , hodnota8.dne 22. 5. 2024 tramvaj linky č. , hodnota9.dne 14. 8. 2024 autobus linky č. , hodnotaPři kontrolách se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a k výzvě revizora na místě, a ani dodatečně žalobkyni nezaplatil jízdné (30 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši z dlužné částky vždy ode dne následujícího provedené kontrole až do zaplacení. Žalovaný ničeho žalobkyni nezaplatil ani k výzvě předcházející podaní žalobě.2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.3. Soud za postupu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), věc projednal, aniž by nařizoval jednání, neboť seznal, že lze o podané žalobě rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně žádný z nich k učiněné výzvě soudu o nařízení jednání nepožádal (§ 101 odst. 4 OSŘ).4. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:5. Žalovaný se opakovaně přepravoval bez platné jízdenky vozidly pražské hromadné dopravy, kterou provozuje žalobkyně, s tím že ani v jednom případě k výzvě revizora žalobkyni nezaplatil na místě jízdné ve výši 30 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to konkrétně při přepravě- dne 24. 10. 2022 metrem linky , Anonymizováno, (záznam o provedené přepravní kontrole ze dne 24. 10. 2022),- dne 4. 4. 2022 autobusem linky č. , hodnota, (záznam o provedené přepravní kontrole ze dne 4. 4. 2022),- dne 12. 12. 2022 metrem linky , Anonymizováno, (záznam o provedené přepravní kontrole ze dne 12. 12. 2022),- dne 17. 11. 2023 tramvají linky č. , hodnota, (záznam o provedené přepravní kontrole ze dne 17. 11. 2023),- dne 2. 12. 2023 metrem linky , Anonymizováno, (záznam o provedené přepravní kontrole ze dne 2. 12. 2023),- dne 22. 7. 2024 metrem linky , Anonymizováno, (záznam o provedené přepravní kontrole ze dne 22. 7. 2024),- dne 31. 7. 2024 tramvají linky č. , hodnota, (záznam o provedené přepravní kontrole ze dne 31. 7. 2024),- dne 22. 5. 2024 tramvají linky č. , hodnota, (záznam o provedené přepravní kontrole ze dne 22. 5. 2024),- dne 14. 8. 2024 autobusem linky č. , hodnota, (záznam o provedené přepravní kontrole ze dne 14. 8. 2024).6. Žalovaný ani v jednom případě dlužné jízdné a dlužnou přirážku k jízdnému žalobkyni nezaplatil ani dodatečně, načež byl písemně upozorněn na podání žaloby a posledně vyzván k dobrovolné úhradě celého dluhu vůči žalobkyni (předžalobní výzva ze dne 21.02.2025 a ze dne 3. 3. 2025 včetně podacích lístků).7. O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl důvod pochybovat. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by pohledávku žalobkyně již, byť z části zaplatil. Vzhledem k výše uvedenému závěru o skutkovém stavu je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsala žalobkyně v žalobě.8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:9. Žalovaný za účelem své přepravy pražskou hromadnou dopravou nastoupil ve shora uvedené dny do shora uvedených vozidel, aniž by s žalobkyní jako provozovatelem této hromadné dopravy měl uzavřenou přepravní smlouvu podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“ ve spojení s § 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., když pokaždé do vozidla nastoupil bez platného jízdního dokladu. Jízdné, za které si měl žalovaný dle § 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. jízdní doklad zakoupit, tak byl povinen zaplatit žalobkyni k výzvě revizora, který na místě prováděl kontrolu jízdních dokladů, a to spolu s přirážkou k jízdnému, v případě autobusu podle § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a v případě tramvaje a metra podle § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Výše jízdného (30 Kč) vychází z Ceníku jízdného žalobkyně a výše přirážky k jízdnému (1 500 Kč) vychází z bodu 8. odst. 5 Smluvních přepravních podmínek žalobkyně, obojí ve znění účinném ke dni kontroly žalovaného.10. Vzhledem k tomu, že žalovaný jízdné a přirážku k jízdnému ani v jednom případě na místě k výzvě revizora ani dodatečně žalobkyni nezaplatil, dostal se s plněním svého dluhu podle § 1968 OZ do prodlení a částku vždy činící 1 530 Kč je povinen žalobkyni zaplatit podle § 1970 OZ spolu s úrokem z prodlení, běžícím ode dne následujícího provedené kontrole až do zaplacení, ve výši řídící se § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty ve výši 19 890 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle § 14b AT, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaným opakovaně touže žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, požadované peněžité plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána.12. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.