ECLI: ECLI:CZ:OSPH03:2025:5.C.96.2025.1 Datum: 2025-05-15 Předmět: o zaplacení 20 721 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2201 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2246 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2247 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2251 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["smlouva nájemní"]
O co šlo: o zaplacení 20 721 Kč s příslušenstvím (["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2201 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2246 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2247 z. č. 89/20)
1. Žalobou ze dne 17. 2. 2025 se žalobkyně domáhala na žalovaném úhrady shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 25. 11. 2021 uzavřela z pozice pronajímatele s žalovaným jako nájemcem nájemní smlouvu na dobu neurčitou k bytové jednotce č. , hodnota, , nacházející se ve , Anonymizováno, . nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , na adrese , adresa, (dále jen „bytová jednotka“). Žalovaný neplnil řádně a včas povinnosti, které mu z nájmu plynuly, když žalobkyni neuhradil ničeho na nedoplatku z vyúčtování záloh na služby za kalendářní rok 2023 ve výši 20 721 Kč. Svůj dluhu žalovaný nevyrovnal ani následně k předžalobní upomínce žalobkyně ze dne 21. 11. 2024.2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.3. Soud za postupu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), věc projednal, aniž by nařizoval jednání, neboť seznal, že lze o podané žalobě rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně žádný z nich k učiněné výzvě soudu o nařízení jednání nepožádal (§ 101 odst. 4 OSŘ).4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:5. Z nájemní smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 25. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně přenechala žalovanému za úplatu do užívání bytovou jednotku č. , hodnota, ve , Anonymizováno, . nadpodlaží domu č. p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , a to na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni za užívání bytové jednotky nájemné ve výši 9 513 Kč měsíčně a zálohy na služby dle rozpisu uvedeného v evidenčním listu ve výši 2 220 Kč, to vše do 5. dne kalendářního měsíce, na který platby připadají.6. Z vyúčtování záloh na služby ze dne 25. 4. 2024 bylo zjištěno, že po provedeném vyúčtování skutečných nákladů a předepsaných záloh na služby za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 vznikl žalovanému na nich nedoplatek ve výši 20 721 Kč, který byl povinen žalobkyni zaplatit do 31. 7. 2024.7. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 11. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku na vyúčtování záloh na služby za rok 2023 ve výši 20 721 Kč i před podáním žaloby. Z podacího archu bylo zjištěno, že upomínka byla žalovanému odeslána dne 22. 11. 2024.8. O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl důvod pochybovat. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by byly dány okolnosti vylučující vznik práva žalobkyně na příspěvek, nebo že by pohledávku žalobkyně již, byť z části zaplatil.9. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:10. Dne 25. 11. 2021 žalobkyně jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli nájemní smlouvu k bytové jednotce č. , hodnota, , nacházející se ve , Anonymizováno, . nadpodlaží domu č. p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, na dobu neurčitou. Žalovaný byl povinen za nájem hradit žalobkyni vždy do 5. dne kalendářního měsíce nájemné ve výši 9 513 Kč a zálohy na služby ve výši dle rozpisu uvedeného v evidenčním listu (2 200 Kč). Poté, co byly zálohy na služby v kalendářním roce 2023 vyúčtovány, vznikl žalovanému na službách nedoplatek ve výši 20 721 Kč, který byl povinen žalobkyni zaplatit do 31. 7. 2024. Žalovaný na nedoplatku nezaplatil žalobkyni ničeho, a to ani k předžalobní upomínce ze dne 21. 11. 2024.11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:12. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.13. Podle § 2246 odst. 1 OZ, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.14. Podle § 2247 odst. 1 věty před středníkem OZ, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel.15. Podle § 2251 odst. 1 OZ, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.16. Podle § 2252 OZ, Požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů (odst. 1) Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 (odst. 2).17. Podle § 1968 OZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.18. Podle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla v souladu s § 2201 OZ platně uzavřena smlouva o nájmu bytové jednotky na dobu neurčitou. Dle § 2246 odst. 1 a § 2247 odst. 1 věty první před středníkem ve spojení s § 2251 odst. 1 OZ si žalobkyně a žalovaný ujednali za nájem bytové jednotky měsíční nájemné ve výši 9 513 Kč a zálohy na služby ve výši 2 220 Kč. Na vyúčtování služeb za kalendářní rok 2023 vznikl žalovanému podle § 2252 OZ nedoplatek ve výši 20 721 Kč, který byl povinen žalobkyni zaplatit do 31. 7. 2024.20. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2023 ve stanovené lhůtě a ani po jejím marném uplynutí nezaplatil, ocitl ve smyslu § 1968 OZ s platbou v prodlení a v souladu s § 1970 OZ je povinen žalobkyni vedle částky 20 721 Kč zaplatit i úrok z prodlení, běžící ode dne následujícího splatnosti vyúčtování až do zaplacení, ve výši řídící se nařízením vlády č. 351/2013 Sb.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 430 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 830 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 OSŘ za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 OSŘ a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za dva úkony dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, podání žaloby).22. Soud podotýká, že náklady na právní zastoupení žalobkyně nelze v daném případě považovat za účelně vynaložené, ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ, kdy otázkou náhrady nákladů zastoupení v případě zastoupení některých účastníků advokátem se opakovaně zabýval Ústavní soud ČR i Nejvyšší soud ČR. V nálezu sp. zn. I. ÚS 3916/14 ze dne 12. 4. 2016 Ústavní soud vyšel ze své ustálené judikatury, podle které tam, kde je stát k hájení svých zájmů, vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta); pokud tak však stát učiní, není důvodu uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené (srov. nálezy Ústavního soudu ČR ze dne 9. 10. 2018 sp. zn. I. ÚS 2929/07, ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. IV. ÚS 1087/09 a ze dne 1. 9. 2015 sp. zn. II. ÚS 3855/14). Obdobné závěry vztáhl Ústavní soud ČR ve své judikatuře i na některé další subjekty mimo stát, které jsou veřejnými institucemi (subjekty), hospodaří s veřejnými prostředky apod., jako jsou statutární města a jejich městské části (nález ze dne 13. 8. 2012 sp. zn. II. ÚS 2396/09, nález ze dne 18. 2. 2015 sp. zn. II. ÚS 1333/14, nález ze dne 16. 12. 2014 sp. zn. IV. ÚS 474/13). Náklad na zastoupení advokátem bude vynaloženým účelně pouze výjimečně, v případech mimořádně složitých, kdy bude například předmětem sporu problematika, která nepředstavuje běžnou agendu účastníka, případně se bude jednat o právní problematiku specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, problematiku s mezinárodním prvkem vyžadující znalosti cizího práva, jazykové znalosti apod., což v daném případě uplatněný nárok nepředstavoval.23. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.