6 C 166/2025-33 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky 10 710 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že je provozovatelem pražské hromadné dopravy, kterou žalovaná využila ke své přepravě, a to ve dnech:- , datum, linkou 22,- , datum, linkou 8,- , datum, linkou 16,- , datum, linkou 136,- , datum, linkou 10,- , datum, linkou 16,- , datum, linkou 16.Při kontrolách se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a k výzvě revizora na místě, a ani dodatečně žalobkyni nezaplatila jízdné (30 Kč) a přirážku k jízdnému (1 500 Kč). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši z dlužné částky vždy ode dne následujícího provedené kontrole až do zaplacení. Žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou předcházející podaní žaloby. Na tuto žalovaná nereagovala a ničeho neuhradila.2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná na výzvu soudu nereagovala, kdy soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.4. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:5. Žalovaná se přepravovala bez platné jízdenky vozidly pražské hromadné dopravy, kterou provozuje žalobkyně, a to ve shora uvedených dnech a na shora uvedených linkách. Ani v jednom z evidovaných případů pak k výzvě revizora žalobkyni nezaplatila na místě jízdné ve výši 30 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, o uvedeném byly sepsány protokoly-zápisy o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a č. , hodnota, (Zápis o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a č. , hodnota, ; Smluvní přepravní podmínky PID, Tarif pražské integrované dopravy). Výše jízdného 30 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Žalovaná byla následně písemně upozorněna na možnost podání žaloby a posledně vyzvána k dobrovolné úhradě celého dluhu. Dlužnou částku v celkové výši 10 710 Kč však žalovaná neuhradila (předžalobní výzva z 24. 2. 2025 včetně potvrzení o odeslání).6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:7. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se dopravce smlouvou o přepravě zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.8. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (dále jen „zákon o dráhách“), průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.10. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.11. Podle § 37 odst. 6 zákona o dráhách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.12. Podle § 18a odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen „zákon o silniční dopravě“), řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c).13. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu.14. Podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.15. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.16. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.17. Podle článku 8 odst. 2 Smluvních přepravních podmínek PID cestující, který se neprokáže platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1 500 Kč.18. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 vyplývá, že „smlouva o přepravě v městské hromadné dopravě je uzavírána konkludentním jednáním spočívajícím na straně cestujícího v nástupu do příslušného dopravního prostředku. (…) Tím, že cestující nastoupí do dopravního prostředku, konkludentně přistupuje na celý rozsah poskytované služby. Mlčky přistupuje i na další, obecně známé vedlejší ujednání smlouvy, totiž mít u sebe platnou jízdenku a na vyzvání ji předložit ke kontrole. Pokud však cestující nezaplatí před zahájením přepravy řádně a včas jízdné, které je cenou za poskytované služby, mlčky souhlasí i s tím, že mu bude účtována smluvní pokuta stanovená a vymáhaná pověřeným pracovníkem dopravce.“19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaná cestovala veřejným dopravním prostředkem žalobkyně a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázala platnou jízdenkou, žalobkyni jako dopravci tedy vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení jízdného ve výši 30 Kč (§ 2550 o. z. ve výši dle Tarifu pražské integrované dopravy) a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč.21. Vzhledem k tomu, že žalovaná jízdné a přirážku k jízdnému ani v jednom případě na místě k výzvě revizora ani dodatečně žalobkyni nezaplatila, dostala se s plněním svého dluhu podle § 1968 o. z. do prodlení a částku vždy činící 1 530 Kč je povinna žalobkyni zaplatit podle § 1970 o. z. spolu s úrokem z prodlení, běžícím ode dne následujícího provedené kontrole až do zaplacení, ve výši řídící se § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 710 Kč z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizované před podán