6 C 79/2025-25 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne , datum, domáhala zaplacení 26 178,92 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 12. 4. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 61 100 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím a dalšími poplatky vrátit. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku skrze internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a údajů, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, zjistila jeho počet členů domácnosti žijící, případně jejich příjem, příjem žalovaného a jeho měsíční výdaje. Žalobkyně dále ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech jako centrální evidence exekucí, ISIR, evidence neplatných dokladů a nahlédla do registrů jako NRKI, BRKI, registru politicky aktivních osob, výpis katastrálního rejstříku a interní údaje. Rovněž vycházela z AISP, poskytovatele služby informování o platebním účtu. Po vyplnění žádosti a před poskytnutím úvěru žalobkyně informace vyhodnotila a uzavřela, že žalovaný je schopen své závazky splácet. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 29 250 Kč. Žalovaný následně potvrdil správnost svých identifikačních údajů a identifikoval se prostřednictvím služby Kontomatik UAB zpřístupněním bankovního účtu. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. Tam odsouhlasil nejprve předsmluvní informace o úvěru, následně návrh smlouvy, který odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „podepisuji“. Smlouva byla následně zaslána žalovanému na e-mailovou adresu. Následně žalobkyně smluvenou částku ve výši 11 500 Kč odeslala na účet žalovaného č. , č. účtu, . Uplatněný nárok je tvořen pohledávkou sestávající z nesplaceného úvěru ve výši 11 447,65 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 201,55 Kč, poplatku za službu „klidné spaní“ ve výši 80,52 Kč, poplatku za „Presto“ ve výši 145,50 Kč, poplatku za službu „informační SMS“ za 21,12 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 14 282,58 Kč. Úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . Žalovaný ničeho neuhradil ani poté, co k tomu byl vyzván prostřednictvím zástupce žalobkyně dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podaného návrhu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv byl řádně obeslán, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ve věci k následujícímu závěru o skutkovém stavu.5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti včetně podmínek posuzování a dokumentu identifikované příjmy bylo zjištěno, že celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti je dva, jen jeden má příjem, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky je 0 Kč, na bydlení 3 000 Kč, další nezbytné a ostatní zbytné výdaje 1 000 Kč a 2 000 Kč, výše ověřeného měsíčního příjmu je 40 117 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovaným je 29 250 Kč, regionální koeficient je 1,5, rezerva pro výdaje 900 Kč, vypočítané minimální výdaje 10 960 Kč, disponibilní příjem 18 200 Kč a počet doporučených prodloužení 0. Posouzení úvěruschopnosti bylo shledáno jako úspěšné.6. Z listiny Identifikované příjmy bylo zjištěno, že mají obsahovat příjmové transakce účtu , IBAN, v období od , datum, do , datum, .7. Z autorizace ověření totožnosti AISP bylo zjištěno, že dne , datum, došlo k náhledu na bankovní účet žalovaného.8. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že na základě této byly stanoveny vlastnosti poskytovaného úvěru. Jednalo se o bezúčelový úvěr, s pevnou denní úrokovou sazbou ve výši 0,983 %. Výše úvěru je uvedena do maximální výše 61000 Kč, úvěr měl být spolu s poplatky uhrazen dne , datum, .9. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne , datum, bylo pod VS , var. symbol, zasláno na účet č. , č. účtu, celkem 11 500 Kč.10. Z emailu žalovanému dne , datum, bylo zjištěno, že k tomuto dni byla vypověděna dříve uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru, a to s okamžitou platností.11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Tato výzva byla žalovanému zaslána téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen jako: „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Dle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.14. Dle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že ve smyslu shora citovaných ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru, došlo prokazatelně mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření úvěrové smlouvy, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně se uvedenou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výši 11 500 Kč, přičemž svůj závazek splnila, když žalovanému finanční prostředky ve sjednané výši dne , datum, poskytla. Žalovaný však svoji povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru nesplnil, neboť žalobkyni řádně a včas poskytnutý úvěr spolu s poplatky nevrátil. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, shledal soud žalobu jako důvodnou. Na žalovaném bylo, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, popř. že závazek zanikl jiným způsobem. Jelikož to však neučinil, soud proto s ohledem na uvedené, žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně požadovaného příslušenství pohledávky, jehož výše je odůvodněna v odstavci níže.18. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil, ocitl se s jejím zaplacením v prodlení, soud proto přiznal žalobkyni rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení dle § 513, § 1698 a § 1970 o. z., jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 742 Kč. Tyto náklady sest