7 C 22/2025-78 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podaným návrhem dne , datum, domáhala, aby jí žalovaný uhradil částku ve výši 488 692,77 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným dne , datum, uzavřela Smlouvu o hotovostním úvěru číslo , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěru ve výši 480 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 84 pravidelných měsíčních splátkách, smluvní úrok byl sjednán ve výši 5,99 % ročně a za sjednání smlouvy byl dohodnut poplatek ve výši 9 600 Kč. Žalovaný uhradil dne , datum, pouze částku 8 500 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila dne , datum, žalobkyně k zesplatnění úvěru a současně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala předžalobní upomínkou. Dluh žalovaného sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 478 188,88 Kč, poplatku za sjednání úvěru ve výši 7 592,89 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, pojistného ve výši 1 911 Kč, nesplaceného smluvního úroku výši 7 493,55 Kč za období od 19. 7. 2024 do 22. 10. 2024, smluvního úroku ve výši 5,99 % ročně z částky 478 188,88 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení a zákonného úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 478 188,88 Kč od 2. 11. 2024 do zaplacení.2. K úvěruschopnosti žalovaného uvedla dne , datum, , že žalovaný uvedl, že má příjem ve výši 65 000 Kč čistého měsíčně za ověřený příjem považovala žalobkyně 61 905 Kč měsíčně. Dále vycházela z informací, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost a celkové výdaje domácnosti jsou ve výši 25 000 Kč měsíčně. Dále bylo uvedeno, že neprochází BRKI, NRKI, insolvenční rejstříkem ani rejstříkem exekucí. Žalobkyně dále evidovala úvěr ve výši 267 125 Kč, kde měl žalovaný měsíční splátku 3 576 Kč měsíčně. Jako disponibilní příjem ke splácení úvěru evidovala ve výši 37 045 Kč měsíčně.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Ve věci je přítomen cizí prvek daný slovenskou státní příslušností žalovaného. Soud se proto nejdříve zabýval svojí mezinárodní příslušností a rozhodným právem. Příslušnost českého soudu je založena článkem 4 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), podle něhož mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, kde mají bydliště. Rozhodné právo je právo české s odkazem na čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).5. Z provedených důkazů má soud za prokázaná následující skutková zjištění: Účastníci dne , datum, spolu uzavřeli Smlouvu o úvěru číslo , hodnota, úvěr ve výši 480 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 5,99 %. Žalovaný se zavázal uhradit za sjednání úvěru částku 9 600 Kč, a úvěr splatit do , datum, v 84měsíčních splátkách po 7 804 Kč, dále zavázal hradit pojistné ve výši 637 Kč měsíčně (Smlouva o úvěru číslo , hodnota, , Úvěrové podmínky účinné od , datum, , Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Věc: Potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, ).6. Žalovanému bylo dne , datum, připsáno na jeho účet 212 875,13 Kč (výpis z účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, , Potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ).7. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost výpisem z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, , Potvrzením o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, a Úvěrovou zprávou žalovaného. Výpisem z účtu č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, , bylo v části příjmů prokázáno, že dne , datum, obdržel částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, od společnosti , právnická osoba, Dalším příjmem byl dne , datum, příjem ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, od žalobkyně, dne , datum, částka , částka, od , jméno FO, s popiskem , jméno FO, vybavenie. Celkové příjmy měl žalovaný v březnu 2024 v částce , částka, , v dubnu 2024 v částce , částka, a v květnu 2024 v částce , částka, . Celkem měl příjmy 588 214 Kč. Mezi vyšší výdaje patřila dne , datum, platba jistoty v částce , částka, , platba provize dne , datum, ve výši , částka, , platba poměrné části nájmu dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, nájem ve výši , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dne , datum, částka , částka, , jméno FO, , dne , datum, částka , částka, , jméno FO, , Anonymizováno, , dne , datum, platba , částka, , dne , datum, částka , částka, na nepojmenovaný účet, dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka 30 000 vybrané v hotovosti z bankomatu. Celkové výdaje za březen 2024 byly , částka, za březen 2024, , částka, za duben 2024, , částka, za květen 2024, , částka, za červen 2024, celkem , částka, . Potvrzením o prověření o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalovaný uvedl, že má příjem ve výši 65 000 Kč čistého měsíčně od , právnická osoba, , za ověřený příjem považovala žalobkyně 61 905 Kč měsíčně. Dále bylo uvedeno, že neprochází BRKI, NRKI, insolvenčním rejstříkem ani rejstříkem exekucí. Žalobkyně dále evidovala úvěr ve výši 267 125 Kč, kde měl žalovaný měsíční splátku 3 576 Kč měsíčně. Jako disponibilní příjem evidovala 37 045 Kč měsíčně. V úvěrové zprávě žalobkyně evidovala úvěr žalovaného na částku 260 000 Kč, který měl splatit ve 120 splátkách, datum sjednání úvěru bylo , datum, .8. Žalobkyně žalovaného vyzvala ke splacení dlužné částky dne , datum, , aby svůj dluh uhradil do , datum, (Výzva k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva ze dne , datum, ).9. Žalovaný uhradil dne , datum, částku ve výši 8 500 Kč (dokument Splátkový kalendář).10. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.11. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 8. 2024, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 8. 2024, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje14. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé