7 C 374/2024-19 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se jako vlastník bytové jednotky č. , hodnota, , na adrese , adresa, , umístěné ve stavbě č. p. , hodnota, , která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, , v katastrálním území , adresa, , domáhala po žalované jejího vyklizení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou jako nájemkyní uzavřela dne , datum, smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou do , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovanou dne , datum, vyrozuměla, že nájemní vztah už nebude prodlužován a vyzvala žalovanou k vyklizení bytu. Žalovaná však na uvedenou výzvu nijak nereagovala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.4. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:5. Z informace o jednotce č. , hodnota, v kat. území , adresa, , LV č. , hodnota, , soud zjistil, že vlastníkem bytové jednotky je Hlavní město , adresa, , kdy žalobkyně má svěřenou správu nemovitostí ve vlastnictví obce.6. Z nájemní smlouvy č. NS 219/2023 uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovanou jako nájemkyní bylo zjištěno, že ji uzavřely k nájmu bytové jednotky č. , hodnota, na adrese , adresa, . Smlouva byla dne , datum, uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, .7. Z protokolu o předání bytu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně jako pronajímatel předala žalované jako nájemkyni byt č. , hodnota, , sestávající se z kuchyně, jednoho pokoje, předsíně, komory a příslušenství, na adrese , adresa, .8. Z výzvy ze dne , datum, včetně kopie dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně informuje žalovanou, že nájem nebude prodlužován a vyzvala ji k vyklizení do , datum, .9. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Soud dále neprováděl další důkazy předložené žalobkyní, neboť na ně žalobní tvrzení neodkazovala, týkaly se výše nájemného a záloh za služby a jejího dluhu, neboť pro rozhodnutí o vyklizení bytové jednotky nebyly potřebné10. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně má svěřenou správu nemovitostí ve vlastnictví obce k bytové jednotce č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, . Bytovou jednotku měla v nájmu žalovaná, nájem byl sjednán do , datum, . Žalovaná předmětný byt dosud nevyklidila ani přes výzvu ze dne , datum, .11. Po právní stránce soud věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v účinném znění.12. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.13. Podle ustanovení § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.14. Podle ustanovení § 2204 odst. 1 o. z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.15. Podle ustanovení § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.16. Podle ustanovení § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.17. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou do , datum, . Žalovaná byla ke dni , datum, žalobkyní informována, že nájem prodlužován nebude. Soud měl tedy nájemní vztah za řádně ukončený a bylo na žalované, aby prokázala existenci užívacího titulu. To se nestalo a soud tedy žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl.18. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměna za zastupování žalobkyně advokátem ve výši , částka, stanovená podle ustanovení § 9 odst. 1, § 7 bod. 4., § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení a žaloba), a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, . Celkem tak soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, . Platebním místem pro hrazení náhrady nákladů řízení žalobkyně je dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zástupce žalobkyně.19. Lhůtu k vyklizení soud určil jako zákonnou dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť k určení jiné lhůty soud neshledal důvody.