7 C 52/2025-34 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podáním ze dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky 12 380 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně je žalovaný provozovatelem nákladního automobilu do 3,5 t, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, . Z registru silničních vozidel bylo zjištěno, že v období od 22. 11. 2020 do 30. 5. 2021 (tj. 190 dní) bylo vozidlo evidováno jako provozované, žalovaný však jako jeho provozovatel neměl sjednáno pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 12 380 Kč, kdy žalovaný dne 23. 12. 2021 uhradil na příspěvku částku 1 420 Kč a dne 1. 3. 2022 částku 2 840 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.4. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaný je provozovatelem nákladního automobilu do 3,5 t, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, . Dle registru silničních vozidel bylo předmětné vozidlo v období od 22. 11. 2020 do 30. 5. 2021 evidováno jako provozované, žalovaný coby provozovatel však k vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dne 22. 11. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 16 512 Kč (za 192 dní), a to se splatností 30 dnů od doručení výzvy. Žalovaný doposud žalobkyni dlužnou částku neuhradil v celé výši, kdy dne 23. 12. 2021 uhradil na příspěvku částku 1 420 Kč a dne 1. 3. 2022 částku 2 840 Kč. Předžalobní upomínku žalobkyně zaslala dne 30. 9. 2024.5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Dle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti má vlastník tuzemského vozidla či řidič cizozemského vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizen.6. Dle § 4 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.7. Dle § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je dále povinna zaplatit , právnická osoba, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.8. Dle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou.9. Dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, činí denní sazba příspěvku pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně částku ve výši 86 Kč. Dle § 2a této vyhlášky činí výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, Anonymizováno, 300 Kč.10. Dle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady , právnická osoba, zaniká, pokud , Jméno žalobkyně, do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se , Jméno žalobkyně, prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.11. Dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů , právnická osoba, , lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit , právnická osoba, okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti , právnická osoba, uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu.12. Vzhledem k výše uvedenému soud dovodil, že žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla porušil svou zákonnou povinnost sjednat v období od 22. 11. 2020 do 30. 5. 2021 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 12 080 Kč, tj. součinu 190 dní a denní sazby příspěvku ve výši 86 Kč, po odečtení částek 1 420 Kč a 2 840 Kč, a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Povinnost žalovaného přitom nezanikla, neboť v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení celkové dlužné částky v zákonné roční lhůtě (kdy nepožadovala 192 dní obsažených ve výzvě, ale pouze 190 dní).13. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 840 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.15. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za vyjádření ze dne 25. 2. 2025, neboť žalobkyně jím soud pouze informovala, že souhlasí s rozhodnutím bez jednání, kdy stejného účinku by dosáhla, i kdyby soudu nesdělila nic, a s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě. Další informace jí uvedené v podání ze dne 25. 2. 2025 již obsahovala nebo měla obsahovat žaloba.16. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.