8 C 102/2024-80 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, za období od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, .Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.Soud ve věci rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízení jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky stanované v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) a žalovaná uzavřely dne 7. 3. 2019 smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , hodnota, , jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník smluvních pokut a speciálních služeb původní věřitelky. Uvedenou smlouvou se původní věřitelka zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa, žalovaná se zavázala cenu elektřiny a souvisejících služeb řádně a včas žalobkyni uhradit. Z daňového dokladu č. , hodnota, soud zjistil, že původní věřitelka vyúčtovala žalované dodávku elektřiny za období 4. 3. 2021 až 3. 3. 2022 a vyzvala ji k úhradě nedoplatku v částce 1 813,75 Kč, a to se splatností do 22. 3. 2022, z daňového dokladu č. , hodnota, soud zjistil, že původní věřitelka vyúčtovala žalované dodávku elektřiny za období od 4. 3. 2022 do 3. 8. 2022 a vyzvala ji k úhradě nedoplatku v částce 9 147,09 Kč, a to se splatností do 19. 10. 2022. Původní věřitelka upomenula žalovanou o úhradu dlužných částek dopisy ze dne 22. 4. 2022 a 12. 7. 2022. Původní věřitelka postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni, jak vyplývá z dopisu původní věřitelky ze dne 8. 7. 2024, kterým tuto skutečnost žalované oznámila. V řízení nebylo tvrzeno ani nevyšlo najevo, že by žalovaná dlužné částky uhradila, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne 8. 7. 2024. Z ostatních listin předložených žalobkyní soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny výrobce nebo obchodník s elektřinou zavazuje dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi původní věřitelkou a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaná nesplnila svoji povinnost uhradit včas a řádně vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Původní věřitelce tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Původní věřitelka pohledávku následně v souladu s § 1879 o. z. postoupila na žalobkyni.Soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 960,84 Kč, sestávající se z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění ze dne 8. 7. 2024, návrh ve věci samé) realizovaných před podáním návrhu ve věci (v roce 2024) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.Soud odměnu přiznal podle § 14b a. t., neboť je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně četně vymáhá u soudu pohledávky ze smluv o sdružených službách dodávky a odběru energie, přičemž se jedná o jeden z typů řízení, předpokládaných tímto ustanovením a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních. Do vzoru jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde minimální skutková individualizace, opakovaně se jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci.