9 C 21/2025-36 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se podanou žalobou na žalovaném domáhal vyloučení věci z exekuce. K odůvodnění žaloby uvedl, že proti , anonymizováno, , coby povinnému, je vedena exekuce, kterou provádí žalovaný, coby soudní exekutor, na základě pověření , anonymizováno, soudu , anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, . Exekuce je vedena u žalovaného pod sp. zn. , anonymizováno, . Při této exekuci žalovaný zahrnul do exekuce i vozidlo značky , anonymizováno, , registrační značky , anonymizováno, , , VIN, , které dne 8. 1. 2025 zakoupil od , anonymizováno, O zahrnutí vozidla do exekuce se dozvěděl dne 27. 1. 2025. Následně dne 28. 1. 2025 zaslal žalovanému kupní smlouvu včetně vyjádření k průběhu prodeje vozidla, žalovaný však vznesl námitku neplatnosti právního jednání, o čemž se dozvěděl dne 31. 1. 2025, a současně byl žalovaným vyzván k bezodkladnému odevzdání vozidla.2. Žalovaný oproti tomu požadoval zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace. Na svoji obranu uvedl, že jako soudní exekutor vede exekuci pod sp. zn. , anonymizováno, , a to na základě pověření , anonymizováno, soudu , anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, , vůči povinnému , anonymizováno, ve prospěch oprávněné , anonymizováno, V průběhu exekučního řízení došlo k postihu vozidla, jehož vyloučení je předmětem této žaloby. V rámci této exekuce vystupuje žalovaný jako orgán veřejné moci, nikoli jako účastník řízení. Pasivní věcná legitimace v řízení o excindační žalobě proto ve smyslu § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), svědčí oprávněnému z exekuce, nikoli žalovanému.3. Žalovaný následně vyslovil souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti.4. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedeného listinného důkazu „Námitka neplatnosti právního jednání ze dne 31. 1. 2025, č. j. , anonymizováno, “, a dospěl k následujícím zjištěním: Žalovaný jako soudní exekutor vede exekuci na základě pověření , anonymizováno, soudu , anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, , vůči povinnému , anonymizováno, (dále jen „povinný“), ve prospěch oprávněné , anonymizováno, (dále jen „oprávněná“), a to pro vymožení peněžitého plnění oprávněné a nákladů exekuce. Exekuční řízení je u žalovaného soudního exekutora vedeno pod sp. zn. , anonymizováno, . Dne 31. 1. 2025 žalovaný vznesl námitku neplatnosti právního jednání, kterým došlo ke změně vlastnictví vozidla , anonymizováno, , RZ: , anonymizováno, , VIN , anonymizováno, z povinného na žalobce, pročež bylo uvedené vozidlo zahrnuto do exekuce.5. Další důkazní návrhy žalobce soud pro nadbytečnost zamítl, neboť z nich neplynou žádné pro věc rozhodné skutečnosti, které by vedly k přehodnocení jeho skutkových a právních závěrů.6. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný coby soudní exekutor byl , anonymizováno, soudem , anonymizováno, pověřen vedením exekuce sp. zn. , anonymizováno, (sp. zn. exekutora , anonymizováno, ) ve věci oprávněné proti povinnému, a to k vymožení peněžité pohledávky oprávněné a nákladů exekuce s tím, že v průběhu vedení exekuce došlo k postihu vozidla žalobce, které nabyl od povinného.7. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 267 o. s. ř., podle kterého právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.8. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.9. Řízení o vylučovací (excindační) žalobě podle § 267 o. s. ř. se zahajuje na návrh a jejím smyslem je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku (k věcem, právům nebo jiným majetkovým hodnotám), jenž byl postižen výkonem rozhodnutí (exekucí), takové právo (právní vztah), které nepřipouští, aby nařízený výkon rozhodnutí (exekuce) byl proveden a aby se tak postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného (k tomu srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 20 Cdo 3463/2006).10. Okruh účastníků řízení o vylučovací žalobě je dán zákonem, a to konkrétně ustanovením § 267 o. s. ř., z něhož jasně plyne, že účastníkem řízení je ten, kdo uplatňuje právo k majetku, který má být vyloučen z výkonu rozhodnutí (exekuce), a oprávněný. Citované ustanovení tak upravuje aktivní a pasivní legitimaci ve sporu o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí, tedy, kdo má být žalobcem a kdo žalovaným. Pasivně legitimovaným, tedy žalovaným, může být v exekuční řízení pouze oprávněný, tedy ten, kdo podal návrh na nařízení exekuce. Poučení v tomto smyslu není součástí poučovací povinnosti soudu podle § 5 o. s. ř., ani podle § 118a o. s. ř. (k tomu srov. odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 10. 2024, č. j. 70 Co 183/2024-51).11. V nyní projednávané věci žalobce označil jako žalovaného soudního exekutora. V exekučním řízením vedeném na základě pověření , anonymizováno, soudu , anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, , v jehož průběhu došlo k zařazení vozidla žalobce do exekuce, vystupuje jako oprávněný , anonymizováno, . Žalovaný soudní exekutor proto není v řízení o této žalobě podle § 267 o. s. ř. pasivně legitimován, když v předmětném exekučním řízení nevystupuje jako oprávněný z exekuce.12. Z výše uvedeného důvodu soud žalobu bez dalšího žalobu, aniž by musel žalobce informovat o nedostatku pasivní legitimace na straně žalovaného.13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť ve sporu úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení po žalobci nepožadoval.