12 C 312/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10. 5. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené ceny za odebranou elektřinu a s tím související smluvní pokuty. Účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [adresa]. Žalovaný porušil svůj závazek platit za odebranou elektřinu smluvenou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením záloh za měsíc leden 2020, a to v rámci upomínky ze dne 6. 2. 2020. Žalobce vystavil žalovanému fakturu [variabilní symbol] za zúčtovací období 2. 10. 2019 do 25. 3. 2020 znějící na částku 997,18 Kč se splatností dne 27. 4. 2020. Posléze na základě nově poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy skrze Operátora trhu s energiemi vystavila žalobkyně opravný daňový doklad [variabilní symbol] ze dne 10. 6. 2020 znějící na částku 7 210,53 se splatností dne 30. 6. 2020, a to za období od 2. 10. 2019 do 25. 3. 2020. Částka 7 210,53 Kč z opravného daňového dokladu se skládá z částky 9 910,53 Kč představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb za období od 2. 10. 2019 do 25. 3. 2020, z částky 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny a za prodlení se zaplacením předchozí faktury, částky 2 900 Kč představující zaplacené zálohy a částky 100 Kč představující smluvní pokutu. S ohledem na to, že smluvní pokuty ve výši 100 Kč se žalobce touto žalobkyně nedomáhá, k úhradě zbývá částka 7 110,53 Kč Vedle toho žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč vzniklou na základě smluvního ujednání obsaženého ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny, když žalovaný opakovaně neplnil své platební povinnosti, když neuhradil zálohu za měsíc leden a únor 2020. Předmětná smluvní pokuta byla žalovanému vyúčtována dne 25. 3. 2020 se splatností dne 6. 4. 2020 Vedle toho žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 100 Kč vzniklou na základě smluvního ujednání obsaženého ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny, když se žalovaný dostal do prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. S ohledem na to, že žalovaný ani po výzvě k zaplacení ničeho neuhradil, žalobkyně se domáhá zaplacení částky 8 210,53 Kč s příslušenstvím. Soud ve věci rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a navrhla, aby soud při jednání rozhodoval bez její účasti, tedy nežádala odročení jednání, a řádně předvolaný žalovaný se k jednání nedostavil. Žalovaný se nadto k žalobě nijak nevyjádřil. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Na základě zjištění učiněných z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 13. 3. 2019 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě odebíral žalovaný elektřinu na adrese [adresa], za sjednanou cenu, přičemž smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal hradit smluvní pokuty za každý případ prodlení s platbou přesahující 10 dnů ve výši 100 Kč a za opakované porušení platební povinnosti ve výši 1 000 Kč (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 13. 3. 2019, obchodními podmínkami sdružených služeb, informacemi pro zákazníka). Žalobkyně vystavila žalovanému vyúčtování dodávky elektřiny za období od 2. 10. 2019 do 25. 3. 2020 znějící na částku 997,18 Kč se splatností dne 27. 4. 2020 (prokázáno vyúčtováním dodávky elektřiny ze dne 1. 4. 2020 včetně dokladu o odeslání, ceníkem elektřiny). Žalobkyně vystavila žalovanému opravné vyúčtování dodávky elektřiny za období od 2. 10. 2019 do 25. 3. 2020 znějící na částku 7 210,53 Kč se splatností dne 30. 6. 2020 (prokázáno opravným vyúčtováním dodávky elektřiny ze dne 10. 6. 2020). Žalobkyně vystavila žalovanému vyúčtování ze dne 25. 3. 2020 znějící na částku 1 000 Kč se splatností dne 6. 4. 2020 jakožto smluvní pokutu za opakované porušení platební povinnosti vyplývající se smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (prokázáno vyúčtováním smluvní pokuty ze dne 25. 3. 2020, plánem záloh). Žalobkyně vystavila žalovanému vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství ze dne 13. 7. 2020 znějící na částku 100 Kč (prokázáno vyúčtováním smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 13. 7. 2020, plánem záloh). Žalovaný žalovanou částku nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 4. 8. 2020 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 4. 8. 2020 včetně dokladu o odeslání). Soud má tedy za prokázanou důvodnost žaloby, a proto jí s odkazem na § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném v době uzavření smluv, a na § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyhověl, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný svůj dluh vyplývající z platně uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny uhradil. Tím, že žalovaný neuhradil včas částku vyfakturovanou dne 10. 6. 2020 se podle § 1968 o. z. ocitl v prodlení se splácením dluhu a žalobkyně má podle § 1970 o. z. ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. právo požadovat úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to ode dne následujícího po dni, v němž došlo k marnému uplynutí lhůty k plnění, až do zaplacení (8,25 % ročně ke dni počátku prodlení). Soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno v souladu s žalobou. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 210,53 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Soud dodává, že skutečnost, že žalobkyní podaná žaloba splňuje parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu nálezu I. ÚS 3923/11 a § 14b odst. 1 písm. a) a. t. zjevně vyplývá z komparace s jinými ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými návrhy.