19 C 232/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 3. 2021 domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná neuhradila náklady ošetření a pobytu v Protialkoholní záchytné stanici [ulice] ve výši 3 000 Kč dne 12. 3. 2020, které jí byly vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 12. 3. 2020 se splatností dne 11. 4. 2020 a které žalovaná jakožto dluh uznala co do důvodu a výše Uznáním dluhu ze dne 12. 3. 2020. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala nečinná. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 23. 3. 2021 a žalovanou soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalované doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 12. 7. 2021. Žalovaná na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovala. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná byla dne 12. 3. 2020 ošetřena a pobývala v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], což jí bylo žalobkyní vyúčtováno daňovým dokladem v částce 3 000 Kč se splatností dne 11. 4. 2020. Žalovaná dne 12. 3. 2020 podepsala listinu, podle níž předmětný závazek ve výši 3 000 Kč uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit do 30 dnů od podpisu. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalované byla žalobkyní poskytnuta protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba ve smyslu § 89a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění účinném od 1. 6. 2017. Podle § 89e zákona o specifických zdravotních službách osoba, které byla záchytná služba poskytnuta a u níž se prokázala přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu. Žalovaná ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), uznala důvod i výši žalobou uplatněného dluhu. Podle § 1968 o. z. se žalovaná ocitla v prodlení den následující po splatnosti vystaveného daňového dokladu, tedy 12. 4. 2020, když dluh včas neuhradila, a žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo požadovat vedle částky 3 000 Kč také úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (10 % ročně ke dni počátku prodlení). Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.