51 C 231/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 3. 2021 domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 29. 5. 2014 Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo], dne 14. 5. 2016 Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] a dne 14. 5. 2018 Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby zaplatit sjednané ceny. Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedených smluv, když řádně a včas nehradil vystavená vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo] v částce 1 181,97 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 29. 8. 2019, avšak do dnešního dne nebyla dlužná částka uhrazena. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 27. 5. 2021 uložením na poště dle § 49 o. s. ř., a žalobkyni dne 13. 5. 2021. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalované ani žalobkyně do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 4. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 29. 5. 2014 Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo], dne 14. 5. 2016 Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] a dne 14. 5. 2018 Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo]. Nedílnou součástí smluv byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník. Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby zaplatit sjednané ceny. Žalovaný řádně neplnil povinnosti z výše uvedených smluv, když řádně a včas nehradil vystavená vyúčtování [číslo] splatné dne 22. 7. 2018, [číslo] splatné dne 22. 8. 2018, [číslo] splatné dne 22. 9. 2018 v celkové částce uplatňované v tomto soudním řízení ve výši 1 181,97 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 29. 8. 2019. 6. Tento skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení: 7. Dle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 8. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu, neboť bylo prokázáno, že žalovaný nezaplatila vyúčtování v žalované výši a je v prodlení s jejich zaplacením. Žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by za poskytnuté zboží a služby vyúčtované žalobkyni něčeho uhradil, čímž neunesl své důkazní břemeno. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle poměrného procesního úspěchu ve věci tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty 1 181,97 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.